Zemětřesení si v příštím století vyžádají deset milionů životů.
Nedávná vlna zemětřesení si po celém světě vyžádala více než dvacet tisíc lidských životů. Turecko, Řecko, Tchaj-wan - to jsou nejvíce postižená místa. Otřesy však byly zaznamenány například i v Itálii a ve Spojených státech. Naštěstí bez ztrát na životech. Seizmologové se však shodují na tom, že počet obětí při zemětřesení bude v příštím století mnohem více než v tomto, kdy si otřesy půdy vyžádaly zhruba jeden milion lidských životů.
Šílení budovatelé.
Ne že by se snad intenzita a počet otřesů zemských desek zvyšovaly, příčinou je především stoupající počet obyvatel planety a skutečnost, že se lidé stále stěhují do seizmicky aktivních oblastí. Počet obětí zemětřesení by měl v příštím století dosáhnout počtu zhruba deseti milionů lidí. „Je to nevyhnutelné. Tím, že na světě přibývá stále více lidí i budov, tím, že jsou domy stále vyšší, a tím, že infrastruktura sloužící naší civilizaci je stále komplikovanější , zvyšuje se také riziko při otřesech půdy, řekl nedávno v rozhovoru pro americký deník The New York Times Klaus Jacob, odborník na zemětřesení z výzkumného centra Lamont-Doherty při Kolumbijské univerzitě v New Yorku. S tímto názore m souhlasí i John Boatwright, geofyzik Amerického geologického střediska (USGS) v kalifornském Menlo Parku. „Na mnoha místech po celém světě budujeme infrastrukturu jako šílení. Měli bychom považovat za štěstí, že dosavadní škody způsobené země třesením jsou tak malé, a nedávné otřesy půdy bychom měli brát jako varování před blížícím se nebezpečím, uvedl Boat- wright.
Odborník na zemětřesení z University of Colorado Roger Bilham odhaduje, že v prvních pětadvaceti letech příštího století postihne zemětřesení tři velká města, a podle jeho předpovědi při otřesech půdy zahynou asi tři miliony lidí. „Je to d ocela možné, tvrdí Bilham, podle něhož teprve pod tlakem těchto katastrof „biblických rozměrů začnou lidé brát vážně otázku vývoje struktur odolných proti otřesům půdy.
Frank Press, autor knihy Jak rozumět Zemi a bývalý prezident americké Národní akademie věd (NAS), říká, že jednou z nejrizikovějších oblastí je Tokio. V roce 1923 tu při zemětřesení zahynulo 143 tisíc lidí. Nyní žije v japonské metrop oli více než deset milionů lidí a podobné zemětřesení jako v roce 1923 by podle Presse mohlo mít zničující vliv na světovou ekonomiku. Press také říká, že Bank of Tokyo si dokonce bez velkých fanfár nechala připravit studii, která vypočítává vý ši potenciálních škod. Její výsledky prý překonávají i ty nejpesimističtější představy běžných smrtelníků.
Činnost zemských desek je přitom podmínkou obyvatelnosti naší planety. „Země bez činnosti zemských desek bude mrtvá, řekl v rozhovoru pro The New York Times Frank Press, který se jako poradce někdejšího amerického prezidenta Jimmyho Cartera podílel na národním výzkumu jiných planet. Země je živá jen proto, že se postupně z jejího vnitřku uvolňuje teplo, které způsobuje výbuchy sopek i tektonickou činnost zemských desek. Právě tato činnost dala vzniknout atmosféře, oceánům a plodné p ůdě.
Deset ohrožených.
Každý den dochází na světě k tisícům malých zemětřesení a jen některá z nich zasáhnou města. Waverly Person, který šéfuje americkému Národnímu informačnímu centru o zemětřeseních (NEIC), poukazuje na to, že podle his torických tabulek je nyní seizmická činnost spíše slabší, ačkoli nedávná série otřesů vytváří opačný dojem. „Hodně lidí si myslí, že tato zemětřesení signalizují blížící se konec světa. Ale Země ke svému konci směřuje už velmi dlouho, tvrdí Person.
Nebezpečí číhá především na pobřežích, která jsou často místem, kde se střetávají zemské desky. Právě na pobřežích nyní žije celá třetina lidských obyvatel zeměkoule a jejich počet se bude neustále zvyšovat, čímž roste i riziko při zemětřese ních a hurikánech. Roger Bilham jako první v roce 1988 zveřejnil studii, která pojednává o rostoucím nebezpečí při zemětřeseních. Podle ní je nyní na světě 27 „megaměst , která Organizace spojených národů definuje jako metropole hostící ví ce než osm milionů obyvatel. Více než třetina těchto měst se přitom nachází v oblastech zvýšené seizmické aktivity, tedy tam, kde se střetávají zemské desky. Vedle Los Angeles (USA), Tokia (Japonsko) a Tchajpeje (Tchaj-wan) jsou ohroženy i Atény (Řecko), Istanbul (Turecko), Teherán (Írán), Islámábád (Pákistán), Kalkata (Indie), Jakarta (Indonésie) a Manila (Filipíny).
