Nezaplatí, nepostavíme. Nesleví, nezaměstnáme.
Nepřispějí, nezasadíme.
Neuhradí, neoplodníme. Obory podnikání firem, které tak či onak vlastní Andrej Babiš, jsou ohromně pestré, ale jedno mají společné - úzce se orientují na ty produkty či služby, které nějakým způsobem finančně podporuje stát či Evropská unie. Platí to v chemii a zemědělství, ale třeba i u reprodukčních klinik, které v poslední dekádě pro Babiše skupoval jeho investiční fond Hartenberg.
Právo požádat o investiční pobídku či dotaci z evropských programů má samozřejmě každý podnikatel, který splní stanovené podmínky. S ohledem na konflikt zájmů je však čerpání firmami Andreje Babiše značně problematické. Například jen v první polovině roku 2014, tedy krátce po Babišově nástupu do funkce ministra financí, získalo šest jeho firem pobídky ve formě daňových úlev v celkovém objemu přes 1,7 miliardy korun.
Státe, přispěj mi
Objem dotací čerpaných Agrofertem, respektive jeho výrazný nárůst po vstupu Babiše do politiky, je dlouhodobě pod palbou kritiky. „Jasně chceme říct, že Agrofert není, nebyl a nikdy nebude závislý na dotacích,“ ohradil se proti tomu v prosinci výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz.
Podle Mráze není fér kritizovat Agrofert kvůli čtyřem miliardám přijatých investičních dotací, když za posledních deset let investoval sto miliard. Současně však v reakci na tlak Evropské komise a europoslanců po omezení dotací pro holding spjatý s českým premiérem dodal větu, která stojí za připomenutí: „Pokud by kzastavení čerpání dotací přeci jen došlo, pro Agrofert to nebude znamenat nepřekonatelnou ztrátu. Reálně bychom pouze museli pozastavit plánované investice.“
Kouzlo dotací a pobídek je vtom, že zkracují dobu návratnosti velkých investičních akcí. Spořivý byznysmen typu Andreje Babiše by například nedal peníze do něčeho, co se vrátí až za deset let. Ale když dotace zkrátí tuto dobu na řekněme sedm let, tak se pustí do díla. Daní za tento přístup bývá, že si některé firmy a podnikatelské skupiny vybudují na dotačních penězích a pobídkách něco jako drogovou závislost. Snad všechny velké investiční projekty Agrofertu za posledních deset let čerpaly veřejnou podporu. Ať už je to závod na řepkovou bionaftu Preol v Lovosicích, nová výrobna čpavku v Duslu v Šaľe, moderní energetické zdroje v areálu Lovochemie a Synthesie nebo třeba Pekárna Zelená louka se svým údajně inovativním postupem výroby toastového chleba.
Utajena dotace od Fica
Zatím největší takový případ se neodehrál v Česku, ale u našich východních souse dů. Investici v chemičce Duslo osladila slovenská vláda daňovými úlevami v celkové výši 58,6 milionu eur (v přepočtu 1,5 miliardy korun). Výsledek se dostavil v září loňského roku, kdy v novém závodě na výrobu čpavku za 310 milionů eur slavnostně spustili výrobu.
Od začátku provázel případ mírně řečeno nestandardní postup slovenské politické elity. Vláda Roberta Fica nejprve změnila zákony tak, aby o udělení velkých investičních pobídek nemusela informovat veřejnost. Když se zpráva o daňové úlevě dostala v červenci 2014 do médií, ministři již měli schváleno. Tehdejší ministr hospodářství Tomáš Malatinský, který dotaci prosazoval, se shodou okolností stal loni poradcem ministra průmyslu a obchodu v první Babišově vládě. A jak jsme uvedli už v únoru 2015, Malatinského náměstek a pozdější nástupce Pavol Pavlis vlastnil třetinový podíl ve firmě Port Service Bratislava, která se zabývá nakládáním lodí na Dunaji - mimo jiné chemikáliemi z Dusla. Další třetinu v Port Service vlastní společnost Imoba náležející do podnikatelského impéria Andreje Babiše, pardon - do svěřenských fondů rodiny Babišových.
Na případu Dusla je také dobře patrný vzorec, který se opakuje u naprosté většiny dotacemi podpořených investic holdingu Agrofert v Česku i v zahraničí.
Ačkoli je jedním z hlavních motivů pro udělování investičních pobídek vznik nových pracovních míst, Babišovy firmy je téměř nikdy nevytvářejí. Pokud ano, tak jen velmi málo.
Řepkový baron
Investičními pobídkami stát podpořil také investici do největšího domácího závodu na výrobu bionafty. V tomto případě se jednalo o úlevy na dani ze zisku ve výši 580 milionů korun. K tomu lze přičíst i nepřímou podporu - tedy rozhodnutí EU o povinném míchání bio složky do nafty a benzinu. Vznikl tím nový, veskrze umělý obor podnikání.
Procpal se do něj i Andrej Babiš.
Původně chtěl získat již stojící závod Setuza v Ústí nad Labem, ale to se mu nepodařilo. Proto si postavil vlastní fabriku na bionaftu v areálu lovosické Lovochemie. Zpočátku to byl zlatý důl. Krátce po spuštění v roce 2010 jel závod na plnou kapacitu a vydělal 751 milionů korun. Jenže po pár letech se ukázalo, že evropští byznysmeni v honbě za penězi postavili příliš mnoho kapacit a že biopaliv je na trhu nadbytek. Zisk Preolu začal padat, v roce 2017 vykázal dokonce ztrátu ve výši sedmi milionů korun před zdaněním.
Na potíže s odbytem bionafty reagovalo vedení koncernu příklonem k ziskovější produkci rostlinného oleje. Tou se zabývá dceřiná firma Preol Food. Také u tohoto záměru asistuje stát, který Babišovu investici do výroby řepkového oleje podpořil daňovými úlevami ve výši 54 milionů korun.
Dvě strany jedné mince
Veřejná podpora investic má dva dopady - pozitivní i negativní. Ještě v minulém desetiletí se Babišův koncern soustředil hlavně na akvírování dalších firem a do rozvoje a modernizace těch stávajících příliš neinvestoval. V posledních letech se však jeho přístup změnil. Objem investic do hmotného majetku vylétl z necelých pěti miliard korun v roce 2011 na téměř 17 miliard v letech 2016 a 2017. Spolu s investiční aktivitou však narostlo i zadlužení holdingu Agrofert. To se až do konce roku 2015 drželo na stabilní úrovni a nepřevyšovalo 25 miliard korun. V závěru roku 2017 již činily závazky u bank 35,5 miliardy korun. Během pouhých dvou let tedy dluh narostl o 11 miliard.
Dodatečné peníze načerpal Agrofert hlavně u zahraničních finančních ústavů -u Citibank, Commerzbank, IKB Deutsche Industriebank a HSH Nordbank.
Zajímavým faktem je, že zadlužování se týká výhradně dceřiných společností.
Mateřský holding Agrofert má jen minimální závazky. V jeho bilanci spíše překvapí položka nerozdělený zisk dosahující 36 miliard korun. Andrej Babiš si v minulosti dividendy nevyplácel; údajně proto, aby nemusel státu odvádět ^procentní srážkovou daň.
Nejnovější vývoj zadlužení a investiční aktivity v loňském roce nechtěl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka komentovat; to prý bude možné až po oficiálním zveřejnění finančních výsledků za rok 2018. Pokud dluh dále neporoste, nepředstavuje zatím pro firmu problém. Poměr zadlužení k provoznímu zisku před odpisy se teprve blíží trojce, což je ještě bezpečná úroveň.
Riziko zaostávání
V předminulém roce se zhoršila ziskovost Agrofertu, hlavně kvůli potížím německých pekáren Lieken, stále však čistý zisk dosáhl 4,8 miliardy korun.
Byl tedy vyšší než čerpané zemědělské a investiční dotace v objemu 1,95 miliardy.
Zdá se tedy, že by Babišova firma přežila odstřižení od dotací celkem bez potíží. Tedy pokud se k tomu nepřidá další propad ziskovosti, který srážejí dolů hlavně problémové německé pekárny Lieken.
Premiérovy firmy ovšem těží i z dalších, více či méně zjevných forem podpory ze strany státu. Jako například již zmiňované reprodukční kliniky. Snaha ministerstva zdravotnictví zvednout věkovou hranici pro pojišťovnou hrazené umělé oplodnění na čtyřicet let jistě potěší mnoho nešťastných stárnoucích párů. A ještě víc pana premiéra, jemuž skokově naroste byznys.
A pak je tu další riziko. Pokud EU odstřihne Babišovy firmy od investičních dotací, nebudou modernizovat a rozšiřovat výrobu. To už ostatně přiznal i výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz. A to povede ktechnologickému zaostávání a ztrátě konkurenceschopnosti. Ale ještě to potrvá dlouho. 9
Dotační hitparáda
Top deset největších veřejných podpor čerpaných holdingem Agrofert
1. Slovenská chemička Duslo získala v roce 2014 od vlády Roberta Fica pobídky ve formě daňových úlev za 58,6 milionu eur (1,5 miliardy korun) na novou výrobnu čpavku.
2. Lovochemie získala v červnu 2014, tedy v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, od ministerstva průmyslu slevy na dani ve výši až 591 milionů korun. Stát tak podpořil investici do zvýšení výroby umělých hnojiv.
3. Výrobna bionafty preol získala již v roce 2007 investiční pobídku ve výši 580 milionů korun, kterou ve formě daňových úlev čerpá postupně do konce roku 2019.
4. Investiční pobídky ve výši až 579 milionů korun na rozšíření výroby sazí získala společnost cS cabot, kterou společně vlastní americký cabot corporation a Babišova Deza.
5. Lovochemie čerpala evropskou dotaci ve výši 426,5 milionu korun na ekologizaci energetického zdroje. V období let 2007 až 2013 dosáhla ještě na osm dalších podpor z eurofondů.
6. chemička Synthesia získala 365 milionů korun na modernizaci podnikového energetického zdroje. Vedle toho v období let 2007 až 2013 získala z evropských fondů příspěvek na 12 dalších, menších projektů.
7. Podnik fatra získal v březnu 2017 investiční pobídku ve výši až 343 milionů korun, vztahující se k modernizaci výroby podlahových krytin a izolačních fólií.
8. Výrobce titanové běloby a dalších chemikálií precheza má od dubna roku 2014 přiklepnutou investiční pobídku od státu ve výši 289,4 milionu korun.
9. DceřináspolečnostAgrofert Deutschland obdržela v roce 2017 investiční dotace v rozsahu 11 milionů eur (přes 280 milionů korun), za něž se zčásti zaručila společnost SKW Stickstoffwerke piesteritz.
10. Společnost pekárna zelená louka ze skupiny Agrofert získala od ministerstva průmyslu slevy na dani ve výši až 269,5 milionu korun. Vedle toho získala evropskou dotaci ve výši až 100 milionů korun na produkci inovativního toastového chleba.
zdroj: výroční zprávy agrofertu, mmr, czechínvest
Dotační miliardy objem dotací přijatých holdingem Agrofert (v mil. Kč)
zdroj: výroční zprávy koncernu agrofert
Zajímavým faktem je, že zadlužování se týká výhradně dceřiných společností. Mateřský holding Agrofert má jen minimální závazky. V jeho bilanci spíše překvapí položka nerozdělený zisk dosahující 36 miliard korun.
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU