Prodej Premium Auto Group znamená obrovskou finanční ztrátu
Super výprodej luxusních značek z portfolia americké automobilky pokračuje. Po Aston Martinu, za nějž Ford utržil zhruba 850 milionů dolarů se na řadu dostávají i zbylé tři prémiové značky, Jaguar, Land Rover a Volvo. Ford své cennosti prodává pod tlakem, neboť potřebuje finanční zdroje na nákladnou restrukturalizaci. Ta během několika příštích let spolkne 23 miliard amerických dolarů. Výprodej divize Premier Auto Group (PAG) dle odhadů analytiků vynese zhruba devět miliard.
Přesto jde o pouhé drobné ve srovnání s výkonností finančních trhů. Kdyby Ford své prostředky postupně investoval do koše akcií hlavního indexu NYSE tak, jako nakupoval automobilky, vydělal by od roku 1989, kdy nákupy do divize Premium Auto Group začaly, k dnešnímu dni přes padesát miliard dolarů. Výprodej značek Premium Auto Group je tak více než co jiného dalším příkladem neúspěšné akvizice v autoprůmyslu.
Začátky potíží.
V pozadí situace jedné z největších světových automobilek stojí spotřebitelské preference, terorismus, ceny nafty i zájmy o životní prostředí. Zdánlivě nesouvisející faktory v letech 2000 až 2001 výrazně zasáhly do dříve velmi předvídatelných představ zákazníků a tehdy Ford chyboval. Měnící se nálady ve společnosti nedokázala firma dobře odhadnout a nezahrnula je důsledně do vývoje nových modelů. „Ve Spojených státech se dlouhodobě nejlépe prodávaly modely zvíci poloviny tramvaje. S rostoucí cenou ropy, tím pádem i paliva, a také s aktivnějším přístupem lidí k environmentálním otázkám došlo k rychlému odklonu od zavedeného trendu. Začaly se prodávat menší a úspornější automobily,“ říká generální ředitel Ford Motor Company ČR Vladimír Vošický.
Nový trend, na nějž Ford nedokázal pružně zareagovat, se projevil v nižších prodejích. A přesně v té chvíli firma pocítila také vysoké sociální náklady, jež do té doby v dobrých výsledcích nehrály natolik zásadní roli. „Ford - a americké automobilky obecně - na sociální oblast vydávají více prostředků než konkurenti. Nadprůměrně kvalitní zdravotní péče pro všechny zaměstnance je v USA drahá. Ford navíc platí penze svých bývalých pracovníků, což znamená stovky dolarů z prodejní ceny každého automobilu za zdravotnictví, další stovky za penze,“ objasňuje Vošický. Finanční situace firmy se začala zhoršovat, až dospěla k loňské ztrátě ve výši rekordních 12,7 miliardy dolarů (v přepočtu přes 271 miliard korun). Stejně tak od roku 2000 klesaly akcie firmy kótované na NYSE (viz graf). Ford proto začal připravovat plán rozsáhlé restrukturalizace zahrnující hlavně americkou část koncernu. „Ford Motor Company ČR je letos nejúspěšnějším importérem vozidel do Česka,“ poukazuje Vošický na fakt, že mimo Spojené státy americké se značce daří dobře.
Kde ty zdroje jsou.
Zmíněných 23 miliard dolarů, které mají firmu opět postavit na nohy, poskytnou zčásti investiční banky, zčásti chce Ford získat prostředky úsporou nákladů. Třetím pilířem financování restrukturalizace má být prodej některých, možná však všech, značek PAG. „Ztráta třinácti miliard dolarů za loňský rok a nutnost získat prostředky na restrukturalizaci ve výši 23 miliard nutí firmu obstarat si hotovost, kde se dá. I pomocí z dlouhodobého pohledu nevýhodných prodejů,“ říká Michael Robinet, analytik společnosti CSM Worldwide. Firma si najala investiční banky Goldman Sachs, Morgan Stanley a HSBC, které jí s prodejem značek PAG radí.
Aston Martin.
Na jaře Ford prodal za 850 milionů dolarů Aston Martin konsorciu finančních investorů v čele s Davidem Richardsem, jenž dříve šéfoval týmu formule 1 BAR. „Využili jsme tehdy jedinečné příležitosti. Aston Martin je coby značka jednou z největších sportovních ikon. A má velkou hodnotu. Jsme si jistí, že máme vše potřebné k tomu, abychom ji pozvedli ještě výše,“ řekl po podpisu smlouvy Richards. Cena, již konsorcium investorů za Aston Martin zaplatilo, nebyla příliš vysoká. Nedosahovala ani výše jeho současných ročních tržeb.
Prodej britské automobilky přišel v době, kdy se značce výtečně daří. Na rozdíl od Fordu se Aston Martin pohybuje v černých číslech a jeho prodeje rostou, ve srovnání s rokem 2005 loni navýšil počet prodaných vozů o padesát procent. Ford ovládal britskou automobilku od roku 1987 a dle analytiků ji v podstatě zachránil před zánikem. „Ford udělal pro Aston skvělou práci. Zachránil značku. Bez Fordu by Aston Martin přestal existovat,“ říká Michael Parchment, šéf Miller Motor Cars, jednoho z největších dealerů značky. Zda automobilka na dvacetiletém vlastnictví Aston Martinu alespoň neprodělala, však není možné určit. Původní kupní cenu Ford nikdy nezveřejnil.
Jaguar a Land Rover.
První ze jmenovaných značek, které se nyní Ford snaží prodat, má potíže. Problém spočívá v propadu prodejů Jaguaru, k němuž došlo před dvěma lety kvůli změnám v designu modelů, jež Američané britské značce naordinovali. Fanoušci vozů s aristokratickým puncem dlouho nemohli přenést přes srdce, že nový nejnižší model X-Type sdílí platformu s Fordem Mondeo. Kriticky byla vnímána také karoserie kombi i naftové motory. Jaguar loni skončil ve ztrátě skoro 715 milionů dolarů, letos se dostane na minus 550 milionů dolarů a napřesrok se prý ztráta sníží na 300 milionů. Čísla však nejsou oficiální, protože údaje o jednotlivých značkách Ford nesděluje.
Uvedené hodnoty zveřejnil list The Detroit News s odkazem na zdroj uvnitř automobilky. Z čísel vyplývá, že horší doba na prodej Jaguaru než letos byla pouze loni. „Nemyslím si, že by dnes někdo za Jaguar vyplatil peníze na dřevo,“ nechal se slyšet analytik Paul Newton z Global Insight. Celá transakce tedy může skončit nikoliv vyplacením hotovosti, ale naopak převzetím závazků Jaguaru Fordem. Proto se společnost snaží prodat obě automobilky současně. Za Jaguar a Land Rover, který je ziskový a má potenciál k dalšímu růstu, by včetně prémie za kontrolní podíl v obou automobilkách Ford mohl získat zhruba 1,5 miliardy dolarů.
Tajemné Volvo.
Nejcennější z čtveřice značek PAG je švédské Volvo. „Jeho hodnota je odhadovaná na osm miliard dolarů. Volvo je něco jako démant v koruně,“ říká Simon Dorris, partner v Lansdown Consulting, ve významné americké konzultantské firmě. Kolem Volva obcházelo po špičkách několik automobilek, ovšem zprávy o zájmu koupit skandinávskou značku pokaždé skončily prostřednictvím dementi. Sám Ford se tváří, jako by ani Volvo zatím příliš prodat nechtěl. „O prodeji Volva s nikým jednání nevedeme. Spekulace na trhu zásadně nekomentujeme,“ odpověděl lakonicky na dotaz mluvčí Fordu John Gardner. Pravdou je, že dle odhadů analytiků je Volvo ziskové a nejspíš se nejvýrazněji podílelo na celkovém výsledku PAG za první pololetí (viz tabulka).
Zájemci a námluvy.
O automobilky z PAG panuje velmi slušný zájem. Ford oznámil, že dostal šest nabídek na odkup Jaguaru a Land Roveru, dokonce se vyskytly nepotvrzené zprávy o probíhajícím due dilligence. Ford už dříve podrobil účetnictví svého zboží kontrolnímu auditu KPMG, což svědčí o velkém záměru prodat značky co nejdříve. Z mlsně okukujících firem pochází zhruba polovina z automobilového průmyslu, druhou polovinu tvoří konsorcia finančních investorů a private equity fondy.
Zde je vidět rodící se trend, neboť investiční fondy soukromého kapitálu se dosud zaměřovaly především na subdodavatele automobilek, nikoliv na finalisty samotné. Jejich zvýšený zájem určitě vyvolává nízká cena nákupu v porovnání s tržbami v desítkách miliard a také pro velké investice ubývá vhodných cílů. Příkladem může být třeba nedávný nákup další neúspěšné akvizice, amerického Chrysleru. Fond Cerberus Capital Management, jenž je mimochodem aktivní i v České republice (vlastní například druholiniového dodavatele do automobilového průmyslu GDX Automotive nebo banku Bawag), koupil automobilku za 8,7 miliardy dolarů od původního vlastníka, koncernu DaimlerChrysler. Private equity fondy mají slušné šance na získání obou značek (viz Kdo je kdo).
Ztrátová akvizice.
Většina akvizicí, a to zdaleka ne pouze v oblasti automobilového průmyslu, je ztrátová (viz Složité akvizice). V případě Fordu a Premier Auto Group to platí dvojnásob. Nezapočítáme li do celkové bilance Aston Martin, u nějž není jasné, za kolik jej Ford koupil, jen „má dáti, dal“ vychází na více než dvoumiliardovou ztrátu. Jenže to zdaleka není konečné číslo. K nákupům, a tedy investicím docházelo v průběhu uplynulých dvaceti let, což znamená, že do hry vstoupila inflace. Proinvestované a hlavně nevydělané peníze tak získávají dramatický rozměr. Ve srovnání s „účetní“ dvoumiliardovou ztrátou uvažme, že by automobilka investovala stejné sumy nikoli do nákupů značek, ale třeba do dluhopisů s ročním zhodnocením, které kopíruje inflaci. Dnes by na účtech Fordu leželo navíc téměř 24 miliard dolarů. Kdyby Američané tak jako značky postupně nakupovali koš hlavního indexu newyorské burzy, získali by více než padesát miliard dolarů. Strategická rozhodnutí zkrátka vyžadují nejen odvážného ducha, ale i odpovídající rozvahu.
Složité akvizice
Fúze a akvizice se postupem času staly významným prvkem rozvoje firem stejně jako předmětem sporů. První velká vlna akvizic proběhla na přelomu dvacátého století ve Spojených státech, kdy docházelo ke konsolidaci firem, zpracovávajících primární suroviny. Při některých nepřátelských převzetích docházelo dokonce k ozbrojeným konfrontacím. Převzetí jedné americké železniční společnosti konkurentem proběhlo dokonce za asistence polovojenské skupiny vyzbrojené různými zbraněmi včetně dělostřelectva. Uvádí se, že vývoj za oceánem v této oblasti předznamenává budoucí vývoj v Evropě. Jisté náznaky v některých kauzách tu opravdu byly. Složitost transakcí spojených s přebíráním podniků má na svědomí relativně nízkou úspěšnost výsledných firem. V období konsolidace automobilek v osmdesátých a devadesátých letech minulého století vydali studii o úspěšnosti akvizic ekonomové Coley a Reiton (1988), jejíž závěry prezentuje tabulka.
Kdo je kdo ve výprodeji luxusu
Private equity fondy
Cerberus Capital Management – agresivní fond, který skupuje dodavatele automobilového průmyslu. Mimo jiné mu patří Bawag bank. Cerberus letos koupil Chrysler od koncernu DaimlerChrysler čili dalšího příkladu neúspěšné akvizice. Jeho role v současné situaci kolem Fordu je nejasná, nepotvrzené zprávy hovoří o zájmu o Land Rover.
Bank One Corporation – fond, za nímž stojí bývalý CEO Fordu Jacques Nasser. Nasser byl v čele společnosti při nákupu Volva. Bank One má nespecifikovaný zájem o některou z automobilek divize PAG
Blackstone P. E. Group – fond se zajímá o Jaguar a Land Rover. Jako každá investiční firma tohoto druhu má zájem na rychlé restrukturalizaci a následném prodeji se ziskem.
Ripplewood Holdings – stejně jako většina pivate equity fondů chce koupit Jaguar a Land Rover.
Automobilky
- BMW, Fiat, Renault, Nissan – jmenované automobilky projevily zájem o některou ze značek, ovšem posléze oznámily změnu záměrů a od koupě upustily. Vzhledem k tomu, že všechna jednání probíhají za velmi těsně zavřenými dveřmi, mohou značky PAG nakonec skončit i v jejich portfoliu.
- Tata Motors – indická automobilka, jež úzce spolupracuje s Fiatem. Plánuje uvést na evropský trh vůz v ceně asi 3000 dolarů. Některá indická média v nedávné minulosti oznámila, že Tata už Jaguar a Land Rover dokonce koupila. Ford však zprávy okamžitě dementoval. Pro Tatu se případnou akvizicí otevřou prodejní kanály na západ.
- Mahindra & Mahindra – menší indická automobilka, důvody zájmu o PAG jsou stejné jako v případě Tata Motors: nízká cena, know how a především obchodní kanály.
