Čeština, matika a tělocvik. Povinná školní docházka umí být pěkná nuda. Co kdyby se ale do výuky zapojil 3D tisk – ať už v podobě školních pomůcek, kurzů grafiky, nebo technologické výbavy laboratoří? Přesně na tom totiž pracuje globální technologická firma Y Soft spolu s Masarykovou univerzitou v Brně. Grantový projekt, jehož rámec je plánovaný na tři a půl roku, má za cíl celkovou osvětu vzdělávacího sektoru v Česku s využitím silného potenciálu 3D tisku jako metody rozvoje.
Zástupci obou institucí si od instalace 3D tiskáren na základní a střední školy slibují především velké zlepšení dovedností žáků i učitelů. Učit se totiž budou muset obě strany. „S plnou zodpovědností se chceme podílet na proměně vzdělávání v Česku. 3D tisk nabízí obrovský pedagogický potenciál, který v současné době není využíván především kvůli nedostatku dostupných a kvalitních metodických materiálů. Chceme ukázat možnosti technologie ve specifických oblastech vytvořením nových učebních pomůcek takzvaně od učitelů učitelům,“ říká Václav Muchna, spoluzakladatel a CEO společnosti Y Soft.
Aby se však na tiskárny v učebnách neprášilo podobně jako na mnohé jiné pokusy o inovaci v rámci tuzemského školství, musí jejich použití dávat smysl. V první fázi společného projektu proto dojde k vývoji metodologie a teprve až pak se na řadu dostane příprava samotných výukových lekcí. Těch má být celkem dvanáct a budou dostupné v knihovně be3D Academy.
3D tisk je nová angličtina
Projekt se od dalších podobných iniciativ odlišuje především zapojením předních výzkumníků z akademického prostředí i pracovníků jednoho z lídrů dotčené oblasti v komerčním sektoru. Dohromady by rádi vytvořili dostupný, obecný a zároveň vysoce kvalitní obsah, který bude za pomoci 3D tisku zvyšovat kvalitu vzdělávání.
„Naše analýza stávajících kurzů zjistila, že více než 80 procent dostupných lekcí se týká obsahu pro technické předměty, což bychom rádi v rámci našeho projektu změnili. Při tvorbě nových lekcí propojujeme IT předměty s jinými, jako je biologie, matematika nebo zeměpis. K nedostatku vhodných lekcí však přispívá také technická bariéra, protože učitelé netechnických předmětů postrádají dovednosti potřebné k práci s naším softwarem,“ popisují autoři projektu.
Odborníci se rovněž shodují na tom, že na přítomnost 3D tiskáren v každodenním životě bychom si měli rychle zvykat – brzy bude jejich používání možná stejně běžnou a všude vyžadovanou dovedností jako práce v MS Office. Už teď některé společnosti mezi nároky na nové zaměstnance řadí ovládání tiskáren a modelovacího softwaru. Například v USA jsou dnes znalosti v oblasti práce s 3D tiskem vyžadovány již u 20 procent nabízených inženýrských pozic.
Pokud se této technologii někdo naučí rozumět už během školní docházky, získá na trhu práce cennou konkurenční výhodu. Kvalitních, a hlavně kvalifikovaných pracovníků je totiž stále relativně málo. „Nedostatek technicky vyškolených lidí povede ke změnám v oblastech výzkumu a vývoje, kdy dojde stále více na rozvoj opravdu ,skutečného‘ výzkumu a vývoje na vysoce kvalitativní úrovni,“ konstatují zástupci Y Softu ve svém prohlášení.
Škola hrou
Obě instituce se společně podílely mimo výukového kurzu pro pedagogy i na online lekcích pro studenty, jež poté nabídly frekventantům čtyř škol. Následně jim zadaly úkol z oboru 3D tisku a na jejich výsledcích zkoumaly, jaká forma vysvětlování látky je pro ně nejpřínosnější. Trojrozměrný tutoriál a běžná lekce se ukázaly jako podobně hodnotné – v obou případech test úspěšně dokončilo přibližně 85 procent žáků. Nejpodstatnější však pro pořadatele kurzu bylo, že naprostou většinu studentů 3D tisk baví a zajímá, což atraktivitu programu značně zvyšuje.
„Studenti si nyní osvojili mnohem aktivnější přístup. Jsou kreativnější, nebojí se zkoumat nové věci a experimentovat, protože mohou své nápady okamžitě realizovat,“ pochvaluje si nové tiskárny Lukáš Procházka, učitel na Střední průmyslové škole na Proseku v Praze.
3D tiskař může být podle pracovníků Y Softu z technického úhlu pohledu velmi náročnou, leč o to zajímavější pozicí. Tím spíš, když v některých situacích zahrnuje i spolupráci se sofistikovanými roboty, přesně jako je tomu v případě brněnské firmy.
Její zaměstnanci vyvinuli během pandemie robotické rameno, které programátor ovládal z domova a ono v kancelářích klikalo na displeje tiskáren. Robot Y Softu je přitom natolik ,šikovný‘, že umí dokonce sám ,číst‘, respektive porozumět psaným pokynům na papíře. Jeho služeb už dnes využívá nejedna automobilka.
