PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL Finští investoři z firmy Myllykoski chtějí v Opatovicích za 13,5 miliardy korun vystavět gigantickou papírnu. Projekt může mít zcela zásadní vliv na české papírenství, související obory a na podnikatele v Pardubickém kraji.
PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL
Finští investoři z firmy Myllykoski chtějí v Opatovicích za 13,5 miliardy korun vystavět gigantickou papírnu. Projekt může mít zcela zásadní vliv na české papírenství, související obory a na podnikatele v Pardubickém kraji.
Pravděpodobně na jaře příštího roku zahájí provoz obří Papírna Labe. Ročně vyprodukuje přibližně 400 tisíc tun nenatíraného magazínového papíru pro tisk časopisů a okrajově i nejkvalitnější novinový papír. To je desetinásobek současné spotřeby.
Finové při výrobě používají nejmodernější technologie a vyrábějí ve velkém. „České papírny jsou tak malé, že nedokáží pokrýt ani celkovou roční spotřebu papíru,“ říká Martti Arppe, ředitel projektu Labe Papír a člen výkonného výboru investora - společnosti Myllykoski Corporation. Továrna však bude vyrábět právě druh papíru, který na českém trhu nechybí. Podle investora to tuzemskému papírenství neuškodí. Vydavatelé novin prý nechtějí být závislí na jednom dodavateli.
Pokud bude nová papírna skutečně vyrábět v takových objemech, pak se zdají oprávněné obavy podnikatelů o český trh s papírem. Strach mají i menší podnikatelé z oborů, které s výrobou papíru nemají nic společného. „Takový gigant bude mít zákonitě silné postavení na trhu a spotřebuje velké množství různých surovin, kterých je momentálně nedostatek i pro nás,“ tvrdí podnikatel z Pardubic, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován. Podle tohoto zdroje jsou výstavbou papírny nepřímo ohroženi odběratelé dřeva a firmy druh papíru jako Štětí, pak to povede k cenové válce, na kterou doplatí česká strana,“ vysvětluje zaměstnanec papírny. V současné době prý v zemi není dostatek dřeva, což povede k jeho dovozu a ceny půjdou nahoru. Plánovaná papírna tedy přímo ohrozí své dva konkurenty a nepřímo ovlivní celou řadu dodavatelů surovin, odběratelů výrobků a možná i cenu pro koncového zákazníka.
BUDE DŘEVO PRO ČESKÉ FIRMY?
Podnikatelé z oboru a z Pardubického kraje Profit oslovili proto, aby poukázali na největší problémy související s výstavbou nové papírny. Nejčastěji diskutovaným tématem byl údajný nedostatek dřeva. Papírna Labe plánuje jeho velkou spotřebu, a tak se menší firmy v regionu obávaly, že Finové za výhodných podmínek skoupí veškeré dřevo na trhu a české firmy je budou muset draze dovážet. Podle nejnovějších informací Profitu papírenského průmyslu, které potřebují větší množství chemických surovin. Případné podněty proti výstavbě papírny může prošetřovat Evropská komise.
Oslovení podnikatelé v papírenství se jednomyslně shodli na tom, že k nejvíce ohroženým firmám patří papírny ve Větřní a Štětí. Neoficiální zdroje z papírny ve Štětí potvrzují, že pro určité druhy papíru v Česku skutečně není místo na trhu. „Pokud by nová papírna skutečně vyráběla stejný nedostatek dřeva nehrozí. „Tyto obavy jsou výsledkem nedostatečné znalosti faktů. V současné době má Česko zhruba tři miliony kubických metrů nevyužívaného dřeva. Je třeba vzít v úvahu, že jakmile tyto zdroje surovin zestárnou, pak pro ně není žádné ekonomické využití. Naopak zpracováním stromů v papírenském průmyslu dojde také k obnově lesů a pro české hospodářství je to výhodné,“ tvrdí Arppe.
Pro obavy podnikatelů zdánlivě existuje rozumný důvod: V současné době mají některé papírenské závody zásoby dřeva jen na několik dní. Ovšem za to podle odborníků nemůže plánovaná papírna, ale stav lesohospodářství v zemi. Lesy ČR nyní uvažují o navýšení těžby. „V současné době prověřujeme možnosti zvýšení těžeb dříví v dlouhodobém horizontu. Jedním z důvodů je i plánovaná investice v Opatovicích. Ta je zaměřena na zpracování specifického druhu vlákninového dříví, které musí být čerstvé. Jedním z dalších řešení jsou vyšší dodávky štěpky z pil do současných celulózek a současně z těchto závodů přesměrování vhodného dříví do Opatovic. Dalších dílčích opatření existuje celá řada,“ vysvětluje Alexandra Křižková z Lesů ČR.
Podle nejnovějších zpráv bude dřeva dostatek a v návaznosti na to se podnikatelé zatím nemusí obávat jeho zdražení či dokonce nedostupnosti. Myllykoski však plánuje roční spotřebu smrkového dřeva v objemu 600 tisíc kubíků. Aby tato spotřeba neměla za následek nedostatek dřeva v papírenském průmyslu, musí Lesy ČR zvýšit těžbu aspoň o desetinu.
PROBLÉM DRUHÝ: SILNICE SMRTI
Otázka dopravy jistě hrála při rozhodování investora velkou roli. V blízkosti plánované papírny bude dálnice z Prahy na Hradec Králové a Olomouc a důležitá dálniční křižovatka. Další dopravní výhodou lokality je civilní a nákladní letecký přístav v rámci pardubického vojenského letiště. Obyvatelé Opatovic i menší regionální podnikatelé upozorňují na neúnosné zatěžování dopravních řetězců v kraji. Pardubický kraj nemá dostatek dřeva, a tak se tato surovina bude do továrny dovážet z Krkonoš, Vysočiny a Orlických hor.
Podle neoficiálního vyjádření zaměstnance z papírny ve Štětí bude doprava materiálu i výrobků z Opatovic velkým problémem. „Železniční doprava v Česku funguje špatně, a proto se dá předpokládat, že maximum dopravy budou obstarávat kamiony. Podle mého odhadu zde bude nutné dopravit do závodu a ven cca 450 tisíc tun materiálu, což představuje minimálně 20 tisíc kamionů v regionu Opatovice ročně. To znamená tři kamiony každou hodinu,“ tvrdí zaměstnanec papírenského průmyslu, který chce zůstat v anonymitě. Finský investor však tyto obavy vyvrací. I když většina médií dosud tvrdila, že dopravu bude zajišťovat 136 nákladních aut denně, Profit má nové informace. „Velká část dopravy, zejména doprava dřeva a dalších (pokračování na straně 32) (pokračování ze strany 31) surovin, se uskuteční po železnici,“ tvrdí Arppe.
Představitelé Pardubického kraje však z dopravní situace příliš nadšeni nejsou. Upozorňují na to, že papírna bude postavena dřív než nové cesty. „Objekt je lokalizován do těsného kontaktu s bohužel dosud nevybudovanou největší křižovatkou aglomerace (D11, R35 a I/37) a je propojen vlečkou na železnici. I když stavba křižovatky Sedlice-Opatovice nad Labem začne letos, je pravděpodobný časový nesoulad mezi zprovozněním výrobní linky a otevřením nových kvalitních silničních úseků,“ konstatuje Bohumil Burdych z Krajského úřadu Pardubického kraje.
VLIVNÍ SPOJENCI
K často zmiňovaným problémům, které souvisejí s novou gigantickou papírnou, patří nedostatek dřeva, cenová válka, obavy firem o ztrátu českých dodavatelů i odběratelů a potíže regionálních podnikatelů s dopravou. Přestože neoficiální zdroje hovoří až o možném krachu některých zavedených papíren u nás, oficiální verze jsou mírné. Finové na svou stranu získali klíčové osobnosti, ministerstvo průmyslu a obchodu i Svaz průmyslu papíru a celulózy. Svaz výstavbu nové papírny nejen vítá, ale také podporuje.
Josef Zbořil, který je jednou z nejvýznamnějších postav českého papírenství, však připouští, že hlasy proti finské investici se objektivně mohou ozvat z JIP-papírny Větřní, kde se vyrábí obdobný sortiment. „Ovšem naše nová investice je primárně zaměřena na export a sortiment s nejvyšší kvalitou, kterou Větřní objektivně nemůže dosáhnout, takže si ve skutečnosti konkurovat nebudeme,“ dodává Zbořil, který je zároveň konzultantem celého finského projektu.
O papírně ve Větřní ví mnoho. „Pracoval jsem tam skoro třicet let a sedm posledních jako generální ředitel holdingu. Projekt obdobného charakteru jsem připravoval tam. Vlastně kvůli tomu jsem byl vyhozen v roce 1997,“ říká Zbořil. Jak se zdá, Finové si nemohli vybrat vhodnějšího spojence. Podle Zbořila jisté ohrožení může vnímat i Norske Skog Štětí, vyrábějící novinový papír. „Ovšem i v tomto případě jde o kvalitu a můžeme říct, že v současné době máme produkci z nové kapacity prodánu stávajícím zákazníkům firmy,“ objasňuje situaci.
BOJ DAVIDA S GOLIÁŠEM
Oficiální vyjádření ohrožených závodů jsou velmi opatrná. Není se co divit, jde o přežití firem. Dušan Grmolec, který je ředitelem JIP-papírny Větřní, označil společnost Myllykoski za přímého konkurenta. Podle jeho slov se jedná o boj Davida s Goliášem.
„Norske Skog je největší světový výrobce dřevitých publikačních papírů. Proto tento projekt sledujeme, ale nepokládáme ho za dramaticky ohrožující naše zájmy v regionu, i když samotné načasování projektu pokládáme za velmi nešťastné,“ říká Josef Doležal, ředitel zastoupení společnosti Norske Skog ve Štětí.
Menší se bojí velkých a napětí houstne. Zřejmě jde o víc, než tvrdí oficiální verze Čechů i Finů. Zajímavé je, že někteří hlavní představitelé papírenství Profitu nejprve přislíbili detailní analýzu problému, ale pak se předháněli pouze v tom, kdo svou odpověď co nejrychleji odvolá.
UPŘEDNOSTŇUJÍ INVESTOŘI NEČESKÉ FIRMY? Česko vítá zahraniční investory s otevřenou náručí. Poskytuje jim daňové prázdniny a na oplátku očekává také nové příležitosti pro české firmy. V případě Papírny Labe se v tomto směru Čechům příliš nedaří. Například stavební práce provádí cizí firma. Finové tvrdí, že tuzemské firmy jsou oproti zahraničním málo konkurenceschopné. „Všechny kontrakty se vždy snažíme nabídnout českým firmám. Zároveň si však musíme vybrat tu pro nás nejvýhodnější nabídku. Některé služby nám budou zajišťovat místní společnosti, ale obecně lze říct, že vaše firmy nám nenabízejí příliš dobré podmínky. Někteří se k nám chovají jako k bohatým hlupákům ze západu a nabízejí nám suroviny či služby za neúměrně vysoké ceny,“ stěžuje si Arppe. Proces uzavírání smluv je pochopitelně teprve na začátku. Stále ještě probíhá řízení o tom, zda projekt v Česku vůbec uskuteční. „Do fáze, že bychom měli pevně nasmlouvané dodávky pro samotnou výrobu, jsme ještě nedošli. Spolupracujeme s firmami Aquatis z Brna, Cheming z Pardubic a dodávku energií bude zajišťovat Internacional Power Opatovice,“ prozrazuje investor. KONKRÉTNÍ PŘÍLEŽITOSTI Pardubický kraj se poslední dobou těší velkému zájmu investorů a místní podnikatelé doufají, že již během výstavby papírny získají zajímavé zakázky. Zatím však nemají o nových příležitostech v kraji žádné konkrétní informace. Představitel finské papírny Profit informoval, že možností spolupráce s podnikateli ještě existuje celá řada. „V budoucnu začneme hledat firmy, které by nám zajišťovaly doplňkové služby. Dodavatele potřebujeme například pro vybavení kancelářských prostor. Čeští podnikatelé u nás mají příležitost získat smlouvy o zajištění dopravy. Chystáme tendry na jednotlivé dodávky a myslím, že stále existuje mnoho možností, jak se mohou české firmy zapojit,“ popsal Arppe. Zároveň však upozorňuje na zásadní nešvar českých firem. „Náš projekt je velký a mnohé české firmy nejsou vůbec schopny zajistit nám služby v požadovaném objemu a kvalitě. Překvapilo nás, že například české stavební společnosti nebyly schopny navrhnout zajímavou a konkurenceschopnou nabídku. Totéž platí i pro dodavatele ocelových konstrukcí a tanků,“ vysvětluje finský investor. Jako dobrý příklad prý může sloužit jedna hradecká společnost, která vyrábí ocelové tanky. OVLIVNÍ PROJEKT PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL? Některé menší firmy podnikající v papírenství a příbuzných oborech mají z nástupu Myllykoski velký strach. Nejeden oslovený zástupce firmy vyslovil domněnku, že silná společnost na tak malém trhu brzy začne nepřímo určovat ceny surovin i výrobků. Představitel nové papírny v Opatovicích však tvrdí, že český trh je pro ně příliš malý. „Pro ty, kteří nevyrábí stejný druh papíru, nejsme přímou hrozbou. Pro snazší utvoření představy bych použil přirovnání ke vztahu malých obchůdků a supermarketu. Malé obchody stejně tak jako malé papírenské podniky osloví lokální zákazníky, kteří jsou zvyklí u nich nakupovat drobné nákupy. Do supermarketu naopak jezdí lidé s velkými auty a dělají tam velké nákupy,“ vysvětluje Arppe. Finové prý budou prvních deset let většinu produkce vyvážet do západní Evropy. V současné době ještě probíhá stavební řízení. Pokud se vše podaří, v roce 2007 bude v Opatovicích stát supermoderní papírna. Finská společnost Myllykoski Corporation tvrdí, že její tuzemské investice jsou dlouhodobé. Investoři chtějí v Opatovicích zůstat po dobu využitelnosti technického zařízení. „Naše papírna bude mít velmi složité technické zázemí, které nelze jen tak odstěhovat. Nejsme jako továrna Philips, která se může přesouvat, jak chce. Celý projekt je kapitálově náročný, celková investice je přes 13,5 miliardy korun. Celých devět miliard investujeme do strojů a budov, které se následně nedají nikam přemístit,“ vysvětluje Arppe. PODNIKÁNÍ V PARDUBICKÉM KRAJI
O investice v tomto kraji mají poslední dobou zájem zahraniční investoři, kteří využívají nabídek připravených průmyslových zón. Doménou oblasti je všeobecné strojírenství, chemický, textilní, oděvní a kožedělný průmysl.
Ekonomickou prosperitu výrazně ovlivňuje to, že region protíná evropský železniční koridor.
INVESTOR Rodinné firmě Myllykoski patří celkem devět papíren v Německu, Finsku, Švýcarsku a USA. Zaměstnává 3800 lidí, loni její produkce dosáhla 2,368 milionu tun papíru a tržby 1,452 miliardy eur. PLUSY A MINUSY PROJEKTU + posílení ekonomiky Česka + papírna využije pouze české suroviny + předpokládaná prosperita firem podnikajících v dřevovýrobě a souvisejících oborech + nové podnikatelské příležitosti - velké zatížení dopravy v kraji - konkurence pro některé české firmy oboru - ekologická zátěž VYHLÍDKY PAPÍRENSKÉHO PRŮMYSLU**
Spotřeba papíru ve světě od roku 1890 vzrostla téměř stonásobně. S tím souvisí i rostoucí množství papírového odpadu. Odborníci tvrdí, že globální produkce v papírenském sektoru do roku 2020 vzroste o 22 procent oproti stavu v roce 1995. Konfederace evropského papírenského průmyslu CEPI předpokládá nárůst výroby v letech 2000 až 2010 o další pětinu. Roční spotřeba papíru v Česku podle odhadů odborníků zatím činí přibližně 135 kilogramů na hlavu.
Pramen: www.papir.arnika.org.//
