Nestabilní situace na Blízkém východě v posledních měsících zneklidňuje nejen světové politiky, ale také mnohé obchodníky. Analytici se obávají především toho, že konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás povede k rozsáhlejším nepokojům v celém regionu, což by mohlo výrazně ovlivnit světové ceny ropy.
Obavy odborníků už se částečně naplnily o tomto víkendu, kdy Írán provedl rozsáhlý útok na Izrael v rámci odvety za vybombardování jeho velvyslanectví v syrském Damašku. Cena ropy Brent se v pátek vyšplhala na více než 92 dolarů (asi 2185 korun) za barel, což bylo nejvíce za posledních šest měsíců. Po částečném uklidnění a pozastavení útoků došlo v pondělí k jejímu mírnému poklesu na zhruba 89 dolarů (přibližně 2114 korun) za barel.
„Ceny ropy v pondělí po otevření trhů klesají, a to z několika důvodů. Předně útok byl předem avizovaný a obchodníci měli dlouhý čas na přípravu. Zároveň útok Íránu nepřinesl žádné velké škody, na které by Izrael musel bezprostředně reagovat. A svůj dopad má také odrazování spojenců od eskalace konfliktu,“ vysvětlil pro Euro.cz analytik Jiří Tyleček ze společnosti XTB.
Další odborníci na trh s komoditami uvedli, že pro vývoj trhů v následujících dnech a týdnech bude klíčová především další reakce Izraele na zmíněný útok. Tu je zatím těžké odhadnout, izraelský ministr obrany Yoav Gallant ovšem podle BBC prohlásil, že konfrontace s Íránem „ještě rozhodně neskončila“.
Stoupá i cena zlata
Mnozí investoři jsou každopádně ze současné situace velmi nervózní. Třeba Peter McGuire z obchodní platformy XM.com řekl, že energetický trh bude v nejbližší době velmi volatilní. Kromě toho rovněž předpověděl, že ceny černého zlata porostou, pokud Izrael přistoupí k jakékoliv významnější reakci na íránský útok.
A podobný názor na celou situaci má také Tyleček: „Cena ropy zůstane na zvýšených úrovních. Útok znamenal překročení červené linie a Izrael si ponechal právo na odplatu. Situace na trhu může být v budoucnu ještě více chaotická a méně predikovatelná. Po korekci mohou ceny ropy opět začít růst, zvláště pokud by se schylovalo k vojenskému řešení konfliktu, do kterého by se třeba zapojilo více zemí.“
Aktuální vysoké napětí na trzích potvrzuje i vývoj ceny zlata. To je často považováno za bezpečnou investici v dobách nejistoty, takže jeho hodnota přes víkend prudce vzrostla téměř na rekordní maxima. Jedna unce žlutého kovu se v současnosti obchoduje za téměř 2400 dolarů (asi 57 tisíc korun). „Kromě geopolitických a humanitárních důsledků by rozsáhlejší konflikt na Blízkém východě mohl vést k prudkému nárůstu cen energií a odvrátit pečlivé úsilí centrálních bank snížit inflaci,“ uvedl Russ Mould, ředitel investiční společnosti AJ Bell.
Opatrný optimismus
I přes možné obavy z další eskalace konfliktu jsou mnozí experti opatrně optimističtí. Třeba energetická analytička Vandana Hari se nechala slyšet, že pondělní pokles ceny ropy znamenal, že „trh s ropou v tuto chvíli zcela jasně nepočítá s žádnou další hrozbou, která by výrazněji ovlivnila její dodávky“.
Vedoucí investic ve společnosti Insight Investment April LaRusseová pak podotkla, že trhy už si na napjatou situaci na Blízkém východě částečně zvykly, což do jisté míry otupilo jejich současnou reakci na víkendové události. „Čím déle takovéto geopolitické napětí trvá, tím více mají trhy tendenci vyčkávat, a tudíž následně nedochází k žádné velké panické reakci,“ vysvětlila LaRusseová.
Tyleček navíc zmínil další důvod, kvůli němuž se alespoň částečně snižuje možnost, že bude cena ropy nějak zásadněji růst. „Nemyslím si, že je v zájmu organizace OPEC, aby se cena ropy dostala na tříciferné úrovně. To by totiž mělo negativní dopad na globální ekonomický růst,“ uzavřel analytik XTB.
