Vesmírný odpad na oběžné dráze Země stále narůstá. Jednou z příčin je i vyšší koncentrace oxidu uhličitého, která nedovolí, aby úlomky z raket a družic klesly níže a shořely.
Martin Mlynczak z ameirckého výzkumného střediska NASA v Langley varuje před tím, že stoupající koncentrace oxidu uhličitého v horní vrstvě atmosféry způsobuje kumulaci vesmírného odpadu na oběžné dráze. Odpad pak zvyšuje riziko poškození satelitů.
Vyšší koncentrace CO2 ochlazuje tuto část atmosféry, ve které obíhají družice sloužící i k vojenským nebo telekomunikačním účelům. Ochlazení sice může prodloužit jejich životnost, špatnou zprávou ale je, že zadržuje vesmírný odpad, který by jinak klesl do atmosféry, kde by shořel.
Osm tisíc tun odpadu
Obavy vyjádřila i Evropská kosmická agentura (ESA). „Pravděpodobný scénář je takový, že bude na nízké oběžné dráze nekontrolovaně narůstat počet objektů. Primárním zdrojem vesmírného odpadu se stanou kolize,“ varovala agentura. Nyní se dá na nízké oběžné dráze vystopovat 21 tisíc objektů, které patří k vesmírnému odpadu. Od starých kusů nosných raket až po drobné kovové úlomky. Celkem jejich hmotnost činí 8100 tun.
„Víme, že se horní část atmosféry ochlazuje. Musíme znát změny za dalších 50 až 100 let, abychom tuto část vesmíru udrželi obyvatelnou pro lidi i pro satelity,“ vysvětlil Mlynczak.
Většina států je životně závislá na informacích, které pocházejí ze satelitních systémů. Ať se jedná o navigaci, telekomunikaci, předpovědi počasí, vojenské využití. Navíc počet vypouštěných družic každoročně roste. Například Indie vynesla v únoru 2017 na oběžnou dráhu 104 menších družic v rámci mise PSLV-C37.
I centimetr velký úlomek nadělá škodu
I menší předmět, který obíhá kolem Země, může způsobit rozsáhlé škody. ESA uvedla, že úlomek o průměru deseti centimetrů může zničit celý satelit. V roce 2016 byl poničen solární panel evropské družice Sentinel-1A úlomkem vesmírného odpadu, který měl průměr pouhý jeden centimetr.
Od roku 1957, kdy začala kolem Země obíhat sovětská družice Sputnik, bylo vyneseno dalších 8650 družic. 4700 z nich obíhá stále ve vesmíru, v provozu je jich asi 1800.
S nárůstem počtu družic roste samozřejmě i pravděpodobnost jejich kolize. Nové družice by měly mít trysky, které je po skončení jejich životnosti (obvykle 25 let), dopraví do atmosféry, kde shoří. Často k tomu nedojde. Objem vesmírného odpadu narůstá.
Související články:
