Čína začíná pociťovat nižší poptávku po oceli. Celé odvětví projde restrukturalizací
Ty tam jsou doby, kdy každá čínská komuna musela vybudovat vlastní vysokou pec, aniž by měla zajištěn přísun železné rudy a paliva, a kdy kov tavili nekvalifikovaní rolníci. Čína je největším producentem oceli na světě, klíčový sektor ale vykazuje známky vážných problémů, vyplývajících z jeho dřívější mimořádně rychlé expanze.
Tradiční výroba surové oceli ve vysokých pecích se všemi navazujícími provozy je energeticky náročná a nepříznivě ovlivňuje životní prostředí.
Už v minulých letech Peking zavřel nejzastaralejší železářské a ocelářské podniky. Od října zavádí modernizaci v těch zbývajících. Jde hlavně o přísnější pravidla. Podle nových norem by mělo dojít ke zvýšení kvality výrobků, technologických standardů, ale i bezpečnosti při práci. Naopak snížit by se měla spotřeba energie v průběhu výrobního procesu a také množství škodlivých emisí vypouštěných do ovzduší. Nařízení se vztahují i na velikosti pecí a nakonec i samotné kapacity výroby ocelářských podniků.
Dominance v produkci i spotřebě V Číně se dnes vyrobí přibližně polovina světové oceli. V loňském roce se v zemi vyrobilo 683 milionů tun oceli, z toho sama Čína spotřebovala 631 milionů tun, zbytek tvořil nárůst zásob. Vliv čínského ocelářství na globální produkci, ale i tvorbu cen je tím pádem značný. Například v jarních měsících vykazovali výrobci napříč světem slabší výsledky. „Slabá poptávka po oceli v Evropě a pomalejší růst v Asii v poslední době přispěly k propadu cen,“ upozorňuje Martin Evans z komoditní burzy CME Group. Čína je totiž nejen největším výrobcem oceli, ale i jejím největším spotřebitelem. V prvním kvartálu roku se přitom zájem nakupovat ocel za normálních okolností zpravidla zvyšuje.
V červenci se produkce oceli zmátožila.
Podle Světového sdružení oceli (WSA) monitorujícího výrobu v 62 zemích, s podílem 98 procent na celosvětové výrobě stoupla meziročně o dvě procenta na 130 milionů tun. Zatímco v Evropské unii, která se propadá do nové ekonomické recese, se výroba snížila o 4,9 procenta na 14,9 milionu tun, Čína zaznamenala nárůst o 4,2 procenta na 61,7 milionu tun. „Důvodem je očekávaný růst poptávky po armaturách a válcovaných drátech s nástupem podzimní stavební sezony,“ uvedl pro agenturu Reuters Kashaan Kamal, analytik Metal Bulletin Research. WSA však odhaduje, že růst globální poptávky po oceli se letos zpomalí na 3,6 procenta ve srovnání s 5,6 procenta za rok 2011.
Přehřáté stavebnictví Ocelářství v nejlidnatější zemi na světě paradoxně doplácí i na stimulační programy z roku 2008. Ty sice stabilizovaly ekonomiku, nicméně podle odborníků se příliš orientovaly na stavebnictví a vedly mimo jiné i k obrovskému nárůstu produkční kapacity ve výrobě oceli, cementu a hliníku.
Jistou naději vidí oceláři v Číně v šedesáti nových projektech v hodnotě jednoho bilionu jüanů (2,96 bilionu korun), které nedávno schválila Národní komise pro rozvoj a reformy. Týkají se například rozšiřování železniční sítě, ale i dalších projektů v oblasti infrastruktury a také výstavby velký skladů. Podle odhadů každých 100 milionů jüanů (296 milionů korun) investovaných do dopravních projektů vygeneruje přibližně deset tisíc metrických tun oceli.
Čína je zároveň schopna modifikovat svou domácí průmyslovou politiku velmi rychle.
Využívá přitom úvěrovou politiku, směnný kurz měny a slevy u exportů. Odborníci však upozorňují, že podobný růst produkce oceli jako v minulosti se nedá očekávat. Tamní ekonomický model založený na zahraničních investicích a levné pracovní síle se totiž mění.
Čínské ocelářství pádilo vysokým tempem i díky mohutné stavební výrobě
O autorovi| Dáša Hyklová • hyklova@mf.cz
