Důlní společnost chce prozkoumat ložisko, jež má být největší zásobou černého uhlí ve střední Evropě
Dobýt, či nedobýt, to je oč tu běží. Parafrází na snad nejslavnější citát ze Shakespearova Hamleta se dá popsat aktuální strategie ostravské těžební společnosti OKD. Rozhodla se totiž po sedmi letech přešlapování rozvířit debatu okolo Dolu Frenštát v Beskydech. Dosud jej jen udržovala v zakonzervovaném stavu. Nyní by se ráda podívala pod zem a zjistila, co toto černouhelné ložisko ukrývá. Podle dřívějších předpokladů totiž jde o největší naleziště černého uhlí ve střední Evropě.
Samozřejmě snaha o prozkoumání zásob v Beskydech vyvolává kontroverze podobné těm, jež vzbuzuje téma prolomení těžebních limitů u hnědouhelných dolů v severních Čechách. Vedení OKD zvolilo proto strategii přesvědčování a snaží se o maximální transparentnost, jejíž zárukou má být i to, že mateřská společnost OKD firma NWR je kótována na třech burzách – pražské, varšavské a londýnské. Zda bude úspěšná, ukáže čas. Rozhodnutí leží totiž v rukou několika úřadů.
60 milionů za nic
Ale popořádku. Co tedy manažeři z OKD chtějí? Prozkoumat zásoby uhlí a plynu v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. Důl Frenštát zbudoval stát na začátku 80. let, nikdy se v něm ovšem netěžilo a odhady staré 30 let společnosti OKD k rozhodování o tom, zda se těžba vyplatí, nestačí. Předpoklady uvádějí, že se v ložisku nachází až 1,6 miliardy tun černého uhlí. Kolik z nich je vytěžitelných se ovšem nedá zatím vůbec určit. „Abychom mohli odpovědně jednat o budoucnosti dolu, potřebujeme znát objektivní údaje. Je to naše odpovědnost vůči akcionářům, kteří financují nákladný konzervační program, a také vůči státu, jemuž důl patří,“ oznámil šéf OKD Klaus Dieter Beck. Přeloženo: OKD chce průzkumem zjistit, zda se má pokusit o těžbu, nebo důl uzavřít navždy. Ročně totiž vyjde zachovávání dolu až na 60 milionů korun. Musí se například odvětrávat nebo z něj odčerpávat voda. Akcionářům se pak těžko vysvětluje, že se utrácejí desítky milionů za něco, z čeho nic není. Plán teď zní, že k dvěma aktuálním šachtám, z nichž ta hlubší má přes tisíc metrů a jež jsou propojeny štolou, přibude asi 900 metrů pod zemí zhruba kilometrová průzkumná chodba. OKD se přitom dušuje, že na životní prostředí to nebude mít vliv. Nemají vznikat nové důlní stavby nebo jámy. Práce nemají lidé pocítit a hlušinu chce odvážet na odval Dolu Paskov. „Denně by mělo z dolu odjet po obchvatu Frenštátu zhruba pět nákladních aut s hlušinou, což je stejné jako zásobování jedné vesnice,“ tvrdí mluvčí OKD Vladislav Sobol.
Už se protestuje
Průzkum dolu má trvat čtyři roky včetně přípravy a vyhodnocení, k tomu je třeba připočítat čas potřebný k získání nutných povolení. Až pak se firma rozhodne, co dál. OKD chce v první fázi posvěcení od ministerstva životního prostředí, jemuž odevzdá takzvanou dokumentaci EIA. Ta má prokázat, že se průzkumné práce nedotknou životního prostředí. Zároveň žádá o vyjádření Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, což vyžaduje zákon. Konečné rozhodnutí pak musí vydat Obvodní báňský úřad v Ostravě.
Už se ozvaly první protesty. Předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu a starosta Trojanovic, které by mohla případná těžba zasáhnout, Jiří Novotný uvedl, že průzkum je jasným otevřením ložiska. „OKD nepřišlo s ničím novým a představilo sedm let starý záměr průzkumné ražby, který Český báňský úřad už jednou shodil se stolu. Tvrzení, že průzkumné dílo nebude mít vliv na životní prostředí, jasně vyvracejí odborné posudky,“ píše v tiskovém prohlášení.
Plán OKD má ovšem i podporu. Již se jej zastal Moravskoslezský energetický klastr, sdružující podniky a podnikatele z energetického průmyslu právě v severovýchodní části Česka. „Zájem OKD o prozkoumání ložiska ve Frenštátě je v souladu s cílem projektu Energeticky nezávislý kraj,“ pochvaluje si šéf dozorčí rady klastru Pavel Noskievič.
Na tahu tak nyní je resort životního prostředí, který musí posoudit dopady průzkumu. Co by řekl přímo těžbě? To se zřejmě dozvíme za čtyři roky, až OKD zjistí, zda je důl lákavý.
