V Chorvatsku zase zní čeština, Instagram se plní „storíčky“ z dovolenkových destinací a na pražském letišti přibývají nové spoje. Z perspektivy nezasvěceného pozorovatele by se mohlo zdát, že lidé si vynahrazují covidová omezení plnými doušky a turistický byznys zažívá boom. Ve skutečnosti jde ale pouze o částečné oživení. Podle analýzy společnosti StockApps dosáhnou globální tržby z cestovního ruchu jen zhruba na polovinu předcovidové úrovně.
Zatímco v roce 2020 se tržby v cestovním ruchu propadly bezmála o dvě třetiny, na 298,5 miliardy dolarů (v přepočtu přibližně 6,5 bilionu korun), prognózy pro letošní rok zatím počítají s výsledkem 385,8 mld. USD (8,4 bil. Kč). V roce 2019 přitom sektor vytvořil příjmy v objemu 737,5 miliard dolarů (16 bil. Kč). Analýza zahrnuje pouze segmenty přímo související s cestovním ruchem – ubytovací služby, dovolené od cestovních kanceláří a výletní plavby. Nevyčísluje tedy příjmy, které turistika přináší například restauracím či leteckým společnostem.
Z analyzovaných oblastí byly nejvíce zasaženy výletní plavby. Možná si pamatujete, že loď Diamond Princess byla jedním z prvních známých ohnisek covidu, nemoc se však šířila i na desítkách dalších podobných plavidel. Fenomén narostl do takové míry, že si dokonce vysloužil vlastní heslo na Wikipedii. Pro letošní rok analýzy předpovídají sektoru výletních plaveb tržby pouhých 6,6 mld. USD, o 76 procent méně než v roce 2019. Hotely musí oproti předcovidovému období počítat s poklesem o 64 procent a cestovní kanceláře o 54 procent.
Příčinou nižších tržeb je samozřejmě zejména pokles počtu lidí, kteří služby z oblasti turistického ruchu letos využijí. Letos by jich mělo být zhruba 970 milionů, zatímco ještě v roce 2019 se na dovolenou či za poznáváním vydalo celosvětově 1,65 miliardy cestovatelů.
Provozovatelé turistických služeb a zařízení se přitom musí obrnit trpělivostí i příští rok. Analytici firmy StockApps předpokládají, že přibližně na předcovidovou úroveň se turistický byznys vrátí v roce 2023. Růst by měl ale pokračovat i do následujících let. Pro rok 2025 analýza očekává, že na cesty se globálně vydá 1,86 miliardy zákazníků, kteří v součtu vygenerují tržby ve výši 913,3 miliardy dolarů (19,8 bilionu korun) – tedy asi dvaapůlkrát vyšší než v letošním roce.
Data, s nimiž analýza StockApps pracuje, si můžete prohlédnout v následujícím interaktivním grafu služby Statista:
Také Česko se vzpamatovává jen zvolna
Vývoj v České republice víceméně kopíruje ten globální. „Počet hostů vykázal obří růst, a i další ukazatele vypadají v meziročním srovnání fantasticky. Nicméně ve skutečnosti se cestovní ruch vzpamatovává z tak tvrdého knockoutu, že ani nárůsty o desítky procent nejsou dostatečné k zotavení tohoto těžce zkoušeného odvětví naší ekonomiky,“ komentuje situaci hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Za pravdu mu dávý i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, když konstatuje, že ve srovnání s druhým čtvrtletím předpadnemického roku 2019 je turistický ruch v ČR stále „v těžké křeči“.
Kovanda si navíc všímá, že do Česka se vůbec nevracejí turisté z Číny: „Co vyráží dech, je pokles návštěvnosti ze strany čínských turistů. Ten se vymyká. Zatímco tedy v případě vývoje návštěvnosti turistů z drtivé většiny dalších zemí je na místě hovořit o jistém zotavování, pro Čínu takový verdikt neplatí. Ve druhém čtvrtletí 2019 navštívilo Českou republiku celkem 183 878 čínských turistů. Letos jich ve druhém čtvrtletí, od dubna do června, zavítalo do ČR jen 434. Tak markantní propad nevykazuje v porovnání s předpandemickou situací žádná jiná země.“
Počet hostů v tuzemských ubytovacích zařízeních ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostl o 51,3 % a počet přenocování o 56,1 %. Návštěvnost se tak po pěti čtvrtletích poklesu sice dostala do kladných čísel, konstatuje v pravidelné kvartální zprávě Český statistický úřad, přesto však stále nedosahuje ani třetiny objemu návštěv z roku 2019.
