Oživení továren

Developeři mění bývalé průmyslové lokality Prahy

Nikoli do továrny, ale do kanceláří, za zábavou anebo domů. Bývalé pražské průmyslové čtvrti mění svou tvář. V lokalitách, ve kterých byly dříve soustředěny tovární haly, plánují developeři rozsáhlé multifunkční projekty. Hlavním důvodem, proč jejich zájem směřuje do těchto oblastí, je nedostatek volných stavebních pozemků v Praze. Problém brownfields řešili již v 50. letech uplynulého století Američané. Nejvíce revitalizovaných území se ale nachází ve Velké Británii, která si své dědictví přinesla ještě z dob průmyslové revoluce. Asi nejznámějším projektem přestavby brownfields jsou londýnské Docklands. V Praze již developeři změnili Smíchov, hlavně oblast Anděla. Nyní přicházejí na řadu Karlín a Vysočany.

Revitalizace Kolbenky V centru městské části Prahy 9 – Vysočan, v původním průmyslovém areálu ČKD Trakce, vyroste Kolbenova City Development (KCD). V minulosti na tomto místě působila známá Kolbenka. Řada původních objektů fungovala jako skladové, výrobní a administrativní plochy. Některé budovy byly či budou kompletně zrekonstruovány, jiné se zbourají a nahradí je nové administrativní objekty, bytové domy, hotel, obchody, restaurace a kavárny. Projekt KCD má být součástí území městské čtvrti Nové Vysočany, která se bude rozkládat na 250 hektarech.
Rozvojové území Vysočan má za sebou bohatou minulost. Na přelomu 19. a 20. století se stalo jedním z center průmyslového a technického rozvoje. Nejdůležitějšími vysočanskými závody byly mimo jiné Českomoravská továrna na stroje, Kolbenova elektrotechnická továrna a závod firmy Breitfeld-Daněk, později spojené v ČKD, dále pak Avia Aero, Praga i pekárna Odkolek. Dnes z těchto průmyslových provozů zbyly některé architektonicky, technicky a historicky významné budovy a objekty – například funkcionalistická vila navržená architektem F. A. Librou v blízkosti stanice metra Kolbenova či některé výrobní haly v areálu Praga.
KCD bude zabírat čtrnáct hektarů, developerem projektu je společnost Codeco. V roce 2005 firma oslovila některé české architekty – A.B.D., A8000, Causa, OMICRON-K a SIA Architects, aby zpracovali námětové studie pro celé území Nových Vysočan a podrobnější plány pozemků, na kterých vyroste projekt KCD. Developer požadoval, aby architekti zachovali historický ráz území a vytvořili novou výškovou dominantu, která by byla orientačním bodem a navázala na novodobou tradici pražských věží. Ta začala výstavbou Petřínské věže v 19. století, v minulém století přibyla Žižkovská televizní věž. Součástí KCD by tak měla být 86 metrů vysoká administrativně-obchodní budova Kolben Tower s 22 nadzemními podlažími.

První kanceláře a Billa Do současnosti byly z bývalého areálu ČKD Trakce rekonstruovány tři objekty, ve kterých sídlí společnosti Codeco a Vegacom. V jedné z budov je také supermarket Billa a další obchody včetně restaurace. Průmyslový areál KCD s původními továrními halami je nyní dočasně využíván i jako filmové ateliéry, skladové a výrobní prostory či kanceláře. Na řadu administrativních objektů již byly zpracovány studie využití, finální podoba má být vytvořena až na míru nájemcům. Kancelářské plochy KCD doplní rezidenční zástavba. Ta se bude rozkládat mezi Kolbenovou ulicí, od které ji budou oddělovat kancelářské budovy, a parkem Rokytka. Dle plánu KCD rozšíří Nové Vysočany o zhruba 70 tisíc metrů čtverečních kanceláří, 900 až tisíc bytů a 12 tisíc metrů čtverečních obchodů. Projekt by měl být dokončen v roce 2012. „Projekt Kolbenova City Development je financován pomocí zdrojů vlastních i úvěrových. V rámci úvěrového financování jsme dosud využívali peníze od společnosti Raiffeisenbank,“ říká Radek Zábrodský, generální ředitel Codeca.
Vedení Codeca přiznává, že projekt KCD ovlivnila finanční krize. „Samozřejmě jsme se museli přizpůsobit nové situaci, nové době. Projekty, které jsou dnes připraveny k realizaci, musejí odpovídat zpřísněným podmínkám bank pro získávání finančních prostředků,“ říká Zábrodský. „V případě komerčních budov již neuvažujeme o zahájení výstavby bez odpovídající předpronajatosti. Bytovou výstavbu připravujeme tak, aby rozsah jednotlivých etap odpovídal poptávce trhu,“ dodává.
Na revitalizaci celého území Nové Vysočany se bude podílet stejnojmenné sdružení, jehož zakladateli jsou kromě Codeca společnosti Finep a IMOS development. V současné době je členem sdružení také firma Czech Property Investments, která v lokalitě postavila nákupní galerii Fénix a Clarion Congress Hotel. Přeměna Nových Vysočan zřejmě zabere několik desítek let, její součástí bude i vybudování infrastruktury a občanské vybavenosti. Sdružení Nové Vysočany počítá také s revitalizací parku Rokytka a s vytvořením pěších zón a průchodů, stejně jako s proměnou Kolbenovy ulice v atraktivní bulvár se stromy, zeleným tramvajovým pásem a „pařížskými“ kavárnami a obchody. V budoucí městské čtvrti Nové Vysočany vznikne odhadem 600 tisíc metrů čtverečních kanceláří, 50 tisíc metrů čtverečních obchodů a zhruba 12 tisíc bytů.

U Vltavy Nová pražská čtvrť vyroste také na rozhraní Libně, Karlína a Holešovic kolem dvou slepých ramen Vltavy. Developerská skupina Crestyl tam pracuje na první etapě projektu Dock, jejíž dokončení se plánuje v prvním čtvrtletí 2010. Dock bude postaven ve čtyřech etapách a po dokončení v roce 2013 nabídne celkem 120 tisíc metrů čtverečních komerčních i rezidenčních ploch. Jeho součástí bude i hotel, restaurace, kavárny a další služby. Obyvatelé budou moci využít i nový park, přístavní molo či soukromé přístaviště pro jachty. Celkové náklady projektu dosáhnou 7,5 miliardy korun. „Tato část města se dnes mění v rychle se rozvíjející místo s velkým potenciálem, a to nejen díky blízkosti centra Prahy,“ tvrdí architekti Lubor Sladký a Lukáš Holub z kanceláře S.H.S architekti. „Projekt přestavby libeňských doků jsme před dvěma lety odkoupili od společnosti Real Estate Karlin Group,“ dodává Omar Koleilat, generální ředitel společnosti Crestyl. O bydlení u Vltavy je prý zájem, klienti byty poptávali ještě před jejich uvedením na trh.
Dock se nachází v Libni na místě bývalých doků a přímo sousedí s Karlínem a Holešovicemi. Je ohraničen Vltavou, Libeňským mostem, ulicí Voctářova a na severu pak Thomayerovými sady. V nejbližším okolí tak leží například Libeňský zámeček a Löwitův mlýn. Vodní plocha slepých ramen Vltavy bude kompletně upravena a s novým parkem nabídne prostředí pro relaxaci i sport. Vybudovaná protipovodňová opatření, která chrání pravý břeh Vltavy po celé délce projektu Dock, dosahují bezpečné hranice s rezervou nad nejvyšší dosaženou vodní hladinou. Jedním z hlavních prvků ochrany jsou vrata, která mohou celý areál v případě potřeby uzavřít do trvale chráněné zóny.
Výhodou nové čtvrti Dock je snadná dopravní dostupnost; stanice metra Palmovka a zastávky tramvaje jsou vzdálené čtyři minuty chůze. Přímo z areálu povede bezbariérová lávka k zastávce na Libeňském mostě. Budoucí obyvatelé a zaměstnanci se do něj dostanou i automobilem nebo mohou využít okolních cyklostezek a přijet na kole.

Výhled na jachty Rezidenční část projektu Dock nabídne ve třech etapách na ploše 40 tisíc metrů čtverečních celkem 346 nadstandardních bytů. Bytové domy budou umístěny přímo podél břehů dvou slepých ramen Vltavy. Obyvatelé budou moci využívat soukromé přístaviště pro jachty a malé lodě do délky 20 metrů či přístavní molo k procházkám a relaxaci. Celková investice do rezidenční části činí 3,3 miliardy korun. Developer zahájil výstavbu první etapy rezidenční části, ve které budou postaveny tři budovy. V každé z nich bude dvacet bytových jednotek s dispozicemi 1+kk až po mezonetové 4+kk. Kromě některých nejmenších bude každý byt vybaven balkonem, terasou nebo předzahrádkou.
Komerční část areálu zahrnuje celkem čtyři části o celkové podlahové ploše 80 tisíc metrů čtverečních. Investiční náklady se budou pohybovat kolem 4,2 miliardy korun. Největší plochu zaberou kancelářské prostory, součástí areálu ale bude i hotel, restaurace a kavárny – jedna z nich přímo na břehu řeky. Budova Dock 01, která vyroste během první etapy, nabídne 9700 metrů čtverečních ploch, v jednom z podlaží bude umístěna i restaurace pro čtyři sta návštěvníků. Konstrukce osmipatrové budovy Dock 01 je navržena tak, aby při běžném provozu šetřila energiemi. Například systém rekuperace vzduchu využívá ohřátý vzduch z kanceláří k vytápění garážových prostor. V dvoupodlažních podzemních garážích bude celkem 87 parkovacích stání.
Na projektu Dock spolupracují tři architektonické kanceláře – 4A Architekti, Mediapolis a S.H.S architekti. Projekt budov Dock 02, 03 a 04, ve kterých budou umístěny kanceláře a hotel, zpracovala architektonická kancelář 4A architekti. Architektonické ztvárnění rezidenčních částí Dock A a Dock B měla na starosti italská kancelář Mediapolis. Mezi její nejznámější rezidenční projekty v Česku patří pražské bytové komplexy Podbaba a Podvinný mlýn. Architektonická a projekční kancelář S.H.S architekti vypracovala návrh budovy Dock 01, ve které budou kanceláře a restaurace, a také poslední etapy rezidenční části komplexu, Dock C.