Recesní síly v českém hospodářství zesilují a tempo růstu HDP zpomaluje
Ve druhé polovině roku 2008 patří k charakteristickým rysům makroekonomického vývoje České republiky především zesílení vlivu nepříznivých vnějších ekonomických podmínek. Narůstají negativní důsledky finanční krize doprovázené prohlubováním sestupné fáze globálního ekonomického cyklu a postupně také averze hospodářských subjektů k rizikovým aktivitám. Ta se promítala do oslabování tempa zahraniční i domácí poptávky a následně i do zpomalení ekonomického růstu.
Oslabení poptávky i nabídky
Ve třetím čtvrtletí roku 2008 zpomalilo tempo růstu hrubého domácího produktu v porovnání s předchozím rokem zhruba o třetinu. Na tomto vývoji se podílely všechny základní komponenty poptávky. Oslabení investiční aktivity souviselo s růstem úrokových sazeb úvěrů a se zhoršením investičního prostředí v Evropě. Spotřebu domácností negativně ovlivnila nejen vyšší cena zápůjčního kapitálu a cen na spotřebitelském trhu, ale i zpomalení růstu mezd a nízká míra úspor obyvatel. Růst vývozního výkonu ekonomiky začal stagnovat v důsledku nižší konkurenceschopnosti posilující koruny a ochabnutí zahraniční poptávky. Tu oslabil téměř dvouprocentní pokles tempa růstu HDP v Evropské unii (viz Trvalý pokles). Silný dopad na české hospodářství měl pokles výkonu německé ekonomiky. Ten způsobil podprůměrný vývoz ČR do tohoto státu, jenž je největším odběratelem českých výrobků. Jak je obvyklé v sestupné fázi hospodářského cyklu, nejvíce zpomalil růst průmyslové výroby ovlivněný změnami cenových relací a zahraniční poptávky (viz Nižší výkonnost).
Setrvačné tendence na trhu práce
Ve vývoji trhu práce pokračovaly setrvačné tendence z předchozího období. Celková zaměstnanost v meziročním srovnání rostla, přičemž počet zaměstnaných začal převyšovat pět milionů lidí. Zaměstnanost v meziročním srovnání rostla ve službách i ve zpracovatelském průmyslu, v němž byl přírůstek dvojnásobný. Míra nezaměstnanosti se dle výběrového šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) dále snižovala a dosáhla rekordní úrovně 4,3 procenta. Česko se řadí k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Rozvoj trhu práce v ČR se však opožďuje za sestupným vývojem HDP, a proto lze jeho setrvačné tendence považovat za projev nízké pružnosti. To dokumentuje především nízký podíl částečných pracovních úvazků (viz Mírný růst).
Stále vysoká inflace
Spotřebitelské ceny vzrostly ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta – o 0,2 procenta méně než v předchozím čtvrtletí. Poklesly sice ceny některých potravin a pohonných hmot, ale dále rostly ceny bydlení, vody, energií a paliv. Inflace v ČR je nadále vyšší v porovnání s průměrem 27 zemí EU – o více než dva procentní body. Klíčovou roli v tom stále hrály regulované ceny. V říjnu a listopadu 2008 výrazně oslabily inflační tlaky v ČR i v EU v důsledku poklesu cen ropy na světových trzích.
Stabilně rostly ceny průmyslových výrobců – o pět procent meziročně – ale při diferenciaci jednotlivých segmentů trhu. Výraznější nárůst meziročních cen rafinerských výrobků, uhlí, koksu a kovů – zhruba o deset až dvacet procent – vykompenzoval jejich pokles u dopravních prostředků a dřevních výrobků v rozmezí pěti až sedmi procent. Protože se v automobilovém průmyslu ceny vstupních materiálů, tedy kovů, zvyšovaly a finálních výrobků snižovaly, zmenšil se prostor pro růst zisku i vývozu. Ve specializačním profilu průmyslové struktury zaujímá výroba osobních automobilů a s ním souvisejících subdodávek významné místo, a proto lze v souvislosti s její krizí ve světě očekávat růst negativního vlivu automobilového průmyslu na výkonnost ekonomiky.
Mírný pokles růstu úvěrů
Analýza tendencí vývoje bankovnictví se v důsledku finanční krize ve světě soustřeďuje na otázky objemu poskytnutých a míry nesplácených úvěrů, vývoje úrokových sazeb a likvidity bank. Poskytování úvěrů ekonomickým subjektům se sice nezastavilo, ale jejich růst letos zatím zpomalil zhruba o pětinu. Za hlavní příčinu lze považovat nejen nárůst úrokových sazeb v předchozích obdobích, ale i zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů. Nedostatečná likvidita, která se vyskytla v některých zemích světa, nebyla u bank v ČR zjištěna – určité zhoršení poměru vkladů a úvěrů však nastalo. Dle údajů ČNB se podíl nesplacených úvěrů na jejich celkovém portfoliu v ČR pohybuje na relativně nízkých hodnotách – v srpnu činil u úvěrů obyvatel 2,6 a u nefinančních podniků 3,6 procenta, v září se jen mírně zhoršil.
V prvním listopadovém týdnu 2008 výrazně poklesly úrokové sazby. Měnové autority zřejmě usoudily, že inflační tlaky tažené potravinami a energiemi budou ustupovat v důsledku dobré letošní úrody a poklesu cen ropy na světových trzích. Přínos by měl spočívat nejen v dostupnosti úvěrů, ale i v poklesu averze k rizikům. Problémem však může být nárůst záporných reálných úrokových sazeb u vkladů, což může znehodnotit bankovní depozita. Obyvatelé i firmy by proto mohli mít větší zájem omezit své vklady a oslabit tím likviditu bankovních domů (viz Stabilita a kolísání).
Nejistý výhled
Oživení ekonomické aktivity se zatím zdá v nedohlednu. Nasvědčují tomu nejen konjunkturální průzkumy v podnikatelské oblasti, v níž se v listopadu 2008 index důvěry průmyslu přiblížil hodnotám z roku 1999, kdy růst HDP stagnoval. Jen o něco méně strmý sestup hodnot vykázal souhrnný i podnikatelský index důvěry. Rovněž se postupně korigují do nižších poloh odhady krátkodobého výhledu ekonomického růstu zpracovávané mezinárodními i domácími institucemi. O obratu k růstové fázi hospodářského cyklu bude možné hovořit, až když indikátory, které zpravidla sledují jeho dno, začnou signalizovat změnu trendu. K těmto indikátorům patří růst počtu stavebních povolení, zakázek průmyslu a stavebnictví a přesčasových hodin a trvalejší vzestup indexů akciového trhu (viz Velký propad).
Přeinvestovaný automobilový průmysl bude muset reagovat na strmý pokles poptávky. Její oživení bude zřejmě podmíněno restrukturalizačními procesy ve výrobě orientované především na snížení spotřeby pohonných hmot a emisí skleníkových plynů. Také průmyslovou strukturu čekají proměny do rozvinutější a sofistikovanější formy odolnější vůči recesním tlakům.
Pro výhledové období bude důležité, aby se podařilo integrovat vzájemně se doplňující stabilizační a prorůstové politiky. Měnová politika by měla zabezpečovat dostatek likvidity a bránit prosazení deflačních tlaků. Ty totiž mohou v důsledku slabší poptávky doprovázené příliš nízkými úrokovými sazbami pozastavit jejich stabilizační účinnost. Úkolem rozpočtové politiky bude nedopustit nadměrný deficit, protože oslabuje funkčnost tržního systému. Na příjmové straně rozpočtu však lze uvažovat o nastavení, které by zmírnilo útlum ekonomické aktivity a přitom se vyhnulo selektivním opatřením, jež jsou obtížně zdůvodnitelná a vyvolávají spirálu dalších intervencí.
Pravděpodobně nejúčinnějším plošným opatřením proti recesním silám by mohlo být snížení nepřímých nákladů na práci. Ty jsou v ČR nadprůměrné a potlačují motivaci k růstu zaměstnanosti jak u fyzických osob, tak u zaměstnavatelů. Snížení daňové i fiskální zátěže by mohlo mít pozitivní účinky na snížení nezaměstnanosti a také na růst ekonomické a životní úrovně. Na výdajové stránce rozpočtu se nabízí možnost úspor ve spotřebě vlády, která je z mezinárodního srovnávacího hlediska nadměrná. Ušetřené finanční zdroje by bylo třeba směrovat na ekonomický růst podněcující složky rozpočtu, mezi něž patří především podpora vývozu, materiálově a energeticky úsporných technologií a dopravní infrastruktury.
Graf 1:
Trvalý pokles
Meziroční změny HDP v období od čtvrtého čtvrtletí 2007 do třetího čtvrtletí 2008 (v %)
Čtvrté čtvrtletí 2007 První čtvrtletí 2008 Druhé čtvrtletí 2008 Třetí čtvrtletí 2008
0 1 2 3 4 5 6 7 procent
Pramen: Eurostat
Graf 2:
Nižší výkonnost
Čtvrtletní meziroční změny průmyslové produkce v letech 2007 a 2008 (v %)
První čtvrtletí 2007 Druhé čtvrtletí 2007 Třetí čtvrtletí 2007 Čtvrté čtvrtletí 2007 První čtvrtletí 2008 Druhé čtvrtletí 2008 Třetí čtvrtletí 2008
0 2 4 6 8 10 12 procent
Pramen: Český statistický úřad
Graf 3:
Mírný růst
Míra nezaměstnanosti od dubna do října 2008 (v %)
Duben 2008 Květen 2008 Červen 2008 Červenec 2008 Srpen 2008 Září 2008 Říjen 2008
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 procent
Eurozóna
EU 25
Česká republika
Pramen: Český statistický úřad
Graf 4:
Stabilita a kolísání
Meziroční změny úvěrů a vkladů podniků a domácností od ledna do září 2008 (v %)
Leden 2008 Únor 2008 Březen 2008 Duben 2008 Květen 2008 Červen 2008 Červenec 2008 Srpen 2008 Září 2008
0 5 10 15 20 25 30 procent
Úvěry podniků a domácností
Vklady podniků a domácností
Pramen: Česká národní banka
Graf 5:
Velký propad
Vývoj indikátorů důvěry v období od listopadu 2007 do listopadu 2008*
Listopad 2007 Prosinec 2007 Leden 2008 Únor 2008 Březen 2008 Duben 2008 Květen 2008 Červen 2008 Červenec 2008 Srpen 2008 Září 2008 Říjen 2008 Listopad 2008
75 80 85 90 95 100 105 110 procent
Souhrnný indikátor
Podnikatelé
Spotřebitelé
Průmysl
Poznámka: Průměr roku 2005 je 100 procent.
Pramen: Český statistický úřad
Souvislosti
Ve třetím čtvrtletí roku 2008 zpomalilo tempo růstu hrubého domácího produktu v porovnání s předchozím rokem zhruba o třetinu.
Na tomto vývoji se podílely všechny základní komponenty poptávky.
Růst ekonomické aktivity zatím nelze předpokládat.
Nasvědčují tomu nejen konjunkturální průzkumy v podnikatelské oblasti.
V ní se v listopadu 2008 index důvěry průmyslu přiblížil hodnotám z roku 1999, kdy růst HDP stagnoval.
