Dostali jsme nabídku od provozovatele webu www.valnehromady.cz ohledně oznámení konání naší valné hromady.
Prý tím (pro nás cenově výhodněji a jednodušší formou) splníme zákonnou povinnost informovat o jejím konání v celostátním deníku. Myslím ale, že zákon předpokládá pouze zveřejnění v klasickém tištěném deníku, ne na webu. Je to tak?
Karolína L.
K otázce, jaká forma uveřejnění oznámení o svolání valné hromady společnosti s akciemi na majitele je přípustná, se letos vyjádřil Vrchní soud v Praze. Podle něj lze deník, který má pouze internetovou podobu, považovat za celostátně distribuovaný deník. Oznámení o konání valné hromady publikované v takovém deníku je proto vhodným způsobem uveřejnění ve smyslu §184 odst. 4 obchodního zákoníku.
Zmíněný paragraf zní: „U společnosti s akciemi na majitele uveřejňuje představenstvo ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním valné hromady oznámení o jejím konání v Obchodním věstníku a jiným vhodným způsobem určeným stanovami, nejméně však v jednom celostátně distribuovaném deníku určeném ve stanovách“. Obchodní zákoník nikterak nekonkretizuje, zda takový deník musí mít tištěnou nebo elektronickou formu.
Skutečnost, že se jedná o periodický tisk, prokáže vydavatel internetově publikovaného deníku potvrzením o registraci u ministerstva kultury (podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku). Ministerstvo kultury periodický tisk eviduje. Celostátní distribuce takového deníku vychází z rozšířenosti internetu. Faktická dostupnost elektronického deníku je dnes v České republice nepochybně mnohonásobně větší než u kteréhokoliv tištěného periodika. Pokud by přesto některý z akcionářů neměl možnost připojení k internetu, oznámení o konání valné hromady je stále povinně uveřejňováno také v (tištěném) Obchodním věstníku.
Elektronické oznámení je časově i finančně méně nákladné. Samozřejmě i pružnost objednávky internetových médií je větší z pohledu možnosti okamžitého uveřejnění bez ohledu na kapacitu tištěného vydání. Soudy však zatím neřešily případné nové potíže, které publikací v internetovém médiu vyvstávají. Zřizovatelem internetového média se lze stát mnohem snáze než vydavatelem tištěného deníku, kvalita a stálost takového deníku potom nemusí být zcela garantována. Obsah internetových stránek je také možné snáze změnit a v některých případech může být složité prokazovat, že oznámení bylo zveřejněno už k určitému dni nebo v konkrétním znění. Tyto nedostatky a způsoby, jak se s nimi vypořádat, nám nejlépe ukáže až praxe při používání internetových deníků.
Robert Nešpurek, Jan Bednář advokátní kancelář Havel & Holásek
