Po zatčení kriminalistů Pichlíka a Šímy vládne nedůvěra
V Česku dochází k náběhu na policejní stát, tvrdila loni na podzim ODS. Po prosincovém zatčení dlouholetého zástupce velitele pražské kriminálky Zdeňka Pichlíka a vysokého důstojníka pražského Odboru odhalování závažné obecné kriminality Petra Šímy se to zdá být nadnesené tvrzení. Politici by - když už - měli mluvit spíše o státě zločineckém - tak daleko zřejmě postoupila symbióza pronásledovatelů a pronásledovaných. V září bylo v souvislosti s kauzou únosu podnikatelů gangem Davida Berdycha zatčeno i šest členů elitního policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), následovala čistka v jeho pražském Odboru pro boj s organizovaným zločinem a přejmenování na Odbor pro odhalování závažné obecné kriminality. Dnes leží na stole policejního prezidenta Jiřího Koláře návrh na rozprášení Odboru násilné trestné činnosti. Jenže likvidují muži zákona komplice zločinců, nebo naopak komplici zločinců muže zákona? Čemu má věřit veřejnost, když si nemohou věřit ani policejní esa?
Nic pro veřejnost.
Mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová tvrdí, že chystané změny v uspořádání Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se zatčením Pichlíka a Šímy nijak nesouvisejí. „To jsou jenom spekulace novinářů. Odbor násilné trestné činnosti se neruší, je to pouze návrh,“ řekla týdeníku EURO. „Ředitel Jan Kubice to zřejmě sdělil v rámci útvaru a policisté, jichž se to mělo dotknout, se obrátili na novináře. Takže je to takové nějaké praní špinavého prádla,“ vysvětlila časový souběh informací o reorganizaci s Pichlíkovou kauzou. Kubice odmítl o důvodech a plánovaných změnách svého útvaru týdeníku EURO cokoli říci, Kosinová tvrdí, že ředitel sice zvažuje v horizontu zhruba půl roku provést vnitřní změny, nelze prý však použít slovo reorganizace. „Novinářům do toho jaká je vnitřní struktura ÚOOZ, nic není a veřejnosti už vůbec ne. Je to prostě policejní záležitost,“ dodala mluvčí. Rozhodně se nechystá žádné propouštění, říká.
Jenže neoficiální informace tvrdí, že se mají lidé z Odboru násilné trestné činnosti převádět na jiná místa právě proto, že někteří z nich jsou podezřelí z trestné činnosti. Například důstojník Petr Vojtěchovský, jehož případ se nyní chystá k soudnímu přelíčení, má prý už delší dobu máslo na hlavě kvůli tomu, že údajně za úplatu nabízel zastavení policejních odposlechů.
Konec plukovníka Pichlíka.
Prosakují informace, že obviněním Pichlíka a Šímy vlna zatýkání nekončí. Právo uvedlo, že skupině bývalých policistů obviněných v kauze Berdych loni vyzradil jména tajných spolupracovníků Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu policista tohoto útvaru, známý pod přezdívkou Hivris, jeho totožnost však dosud není známa.
Proč byli vlastně Pichlík s Šímou zatčeni (a bez odškodného rychle propuštěni z policejních služeb) a obviněni ze zneužití pravomoci veřejného činitele, policie tají. Státní zástupce Jaroslav Dolejší, který si vyhradil podávat o případu veškeré informace, tvrdí, že nechce ohrozit průběh vyšetřování. Soudce Okresního soudu v Mělníku Martin Dostál, který o víkendu před vánočními svátky rozhodl o vzetí obou důstojníků do vazby, týdeníku EURO řekl, že obsah spisu je založen na odposleších. Říká, že vrchní státní zastupitelství v Praze se obrátilo právě na mělnický soud kvůli tomu, že ten už dříve v této věci povoloval odposlechy. Že by s Mělnickem souvisela údajná trestná činnost, Dostál odmítl. Z různých vyjádření Pichlíkova a Šímova obhájce Víta Širokého z pražské advokátní kanceláře Felix a spol. a šéfa Inspekce ministerstva vnitra Miroslava Borníka vyplývá, že obvinění se má týkat více kauz, přičemž prý nejde o případ Berdych. Co se konkrétního provinění týče, policejní zdroje tvrdí, že Pichlík měl poskytnout Šímovi jako svému podřízenému informace o jedné z vyšetřovaných záležitostí. Není ovšem jasné, jak Šíma s informací naložil.
Po výsleších na svobodu.
Státní zástupce Dolejší se kromě Berdychovy kauzy (za únosy a vraždy v letech 1996 až 2002 čelí obvinění na třicet osob, v jednom ze tří probíhajících procesů už soud Berdycha poslal na jedenáct let do vězení) zabývá i případem ústeckého konkursního soudce Berky (od policejního protikorupčního útvaru byl v té věci vyhozen detektiv, který vynášel informace) a skandálem kolem státní firmy Čepro. Teoreticky tak není vyloučeno ani zapletení Pichlíka se Šímou do těchto spletitých příběhů. O dalším osudu obou důstojníků by se mělo rozhodnout v lednu: Buď krajský soud v Praze vyhoví stížnosti, kterou proti vazbě obou důstojníků podal Široký, a obvinění budou stíháni na svobodě, nebo v případě zamítnutí zůstanou ve vazbě až do doby, než budou vyslechnuti svědci.
Pichlíkovo zatčení bylo překvapivé i proto, že u policie pracoval již třicet let, z toho zhruba deset let byl zástupcem velitele pražské kriminálky. Odpovídal mimo jiné za odbory obecné kriminality, hospodářské kriminality, vyšetřování dopravních nehod, odbor pro odhalování organizovaného zločinu a za skupinu analytiky. Ve druhé polovině devadesátých let se například podílel na vyšetřování korupční aféry Občanské demokratické strany.
Chybí práskající bič.
Neutěšená situace na kriminálce a v odborných týmech se může stát rozbuškou pod křeslem policejního prezidenta Jiřího Koláře, kterého na podzim při - zatím - poslední aféře s odposlechy podrželi premiér Stanislav Gross i ministr vnitra František Bublan. Stínový ministr vnitra Ivan Langer chce, aby se propojením policie a podsvětí zabýval sněmovní Výbor pro obranu a bezpečnost. „Věc překračuje vnitroresortní rámec a bezprostředně souvisí s bezpečností státu a jeho schopností potírat organizovaný zločin. Pouze interpelovat ministra vnitra by bylo nedostatečné,“ vysvětlil Langer týdeníku EURO. Uvádí, že na povrch vyplouvají věci, které mají kořeny v hluboké minulosti. „Kdybych hledal odpovědnou osobu, nemohu pominout policejního prezidenta Koláře, ale současně také bývalého ministra vnitra Grosse. Za současný stav rozhodně nenese vinu Bublan,“ připouští místopředseda sněmovny a ODS.
Langer tvrdí, že boj proti organizovanému zločinu postupuje nekoncepčně, z minulosti prý v policii přetrvávají útvary, které dublují činnost. Kontrolu policistů považuje za nedostatečnou stejně jako vyhodnocování jejich práce. „Ti lidé žijí v přesvědčení, že se jim nemůže nic stát. Že se jakékoli pochybení zahraje do autu. Necítí nad sebou ten práskající bič,“ říká ¨muž, který se značnou pravděpodobností může být příštím ministrem vnitra.
Ochromená policie.
Langer soudí, že policii a zejména Útvar pro odhalování organizovaného zločinu postihlo naprosté ochromení. „Nejde ani tak o ten počet stíhaných osob, ale o atmosféru, která tam vládne,“ upřesňuje. „Jak může být člen specializovaného týmu schopen pracovat, když netuší, zda jeho kolegové stojí na policejní nebo zločinecké straně barikády? Jak s nimi může sdílet důležité informace, analýzy, vyměňovat si zdroje, když neví, jestli nedělají proti němu?,“ ptá se Langer.
Překvapivě ovšem nechce opakovat svůj již tradiční požadavek Kolářova odchodu. „Potřebuji vědět, kdo by přišel na jeho místo. Myslím si, že Kolář už dávno měl jít pryč, nicméně nevím, zda ten, kdo přijde po něm, nebude ještě horší. Byť to už dost dobře nejde,“ dodává jízlivě.