Slovensko navrhuje reformu zdravotnictví, k jaké v České republice není odvahaDokud nebudou mít pacienti sami zájem na úsporném způsobu léčby, potud budou vybrané peníze zdravotnickým systémem neefektivně protékat. Absurdní systém českého zdravotnictví se opět potvrdil.
Slovensko navrhuje reformu zdravotnictví, k jaké v České republice není odvaha
Dokud nebudou mít pacienti sami zájem na úsporném způsobu léčby, potud budou vybrané peníze zdravotnickým systémem neefektivně protékat.
Absurdní systém českého zdravotnictví se opět potvrdil. Vyšlo najevo, že ředitelé nemocnic nařizují lékařům, aby léčili nákladněji, tedy aby při léčbě každého pacienta získávali alespoň o deset bodů více než dosud. Ředitelství Všeobecné fakultní nemocnice, které podobné nařízení vydalo minulý týden, vysvětluje, že má na mysli především administrativní nedbalost lékařů, kvůli které nemocnice přichází o body. Lékaři však považují přípis za pokus uměle zvýšit výkonnost nemocnic.
Zadlužené pojišťovny
Zdravotní pojišťovny se však finančně hroutí již nyní. Jejich dluh již činí téměř 17 miliard, z nichž více než devadesát procent představuje dluh největší z nich - VZP. Rezervní fondy pojišťoven téměř zejí prázdnotou. Místo sumy na pokrytí dvouměsíční spotřeby je v nich částka, která by v mimořádné situaci stačila sotva na dva dny. VZP nemůže včas nemocnicím a lékařům proplácet výkony. Do problémů se tak dostávají nemocnice, které dosud hospodařily relativně dobře. Potýkají se s druhotnou platební neschopností. Nemohou platit svým dodavatelům. Hrozí jim zastavení dodávek léků od sítě největších distributorů A VEL. Středobodem selhávajícího systému je pacient, kterého nic nenutí k tomu, aby lékařské péče nenadužíval.
Jak dál?
Český zdravotnický systém je drahý a neefektivní. Na jednoho plátce nemocenského pojištění připadá ročně v průměru 29 dnů pracovní neschopnosti. Kdyby je skutečně prostonali, byla by ČR nejnemocnější zemí na světě. Nemocenských dávek se však zneužívá. “Nemocenské dávky často suplují podporu v nezaměstnanosti. Kdybychom neměli tak štědrý systém, stoupla by nezaměstnanost zřejmě o celý procentní bod,“ upozorňuje prezident Liberálního institutu Jiří Schwarz. Změna systému může být podle něho založena jen na změně motivace všech subjektů ve zdravotnictví, tedy pacientů, lékařů, nemocnic i pojišťoven. Pojednává o tom i analytická studie o nutných změnách ve zdravotnictví, kterou se Liberální institut chystá zveřejnit. Nezbytná je především finanční spoluúčast pacienta na léčbě. Zatím panuje obecné povědomí - na to mám nárok, to chci. Ale zodpovědnost za vlastní zdraví neexistuje.
Slovenský příklad
O kolapsu slovenského zdravotnictví se veřejně mluvilo v souvislosti s onemocněním prezidenta Rudolfa Schustera. Nová slovenská vláda se odhodlala k ráznému řešení: „Prvním a rychlým krokem je zpoplatnění zdravotnických služeb, čímž se omezí spotřeba léků a zbytečné hospitalizace pacientů,“ říká ministr zdravotnictví Rudolf Zajac. Za každý recept se má na Slovensku platit 20 korun, v nemocnicích mají pacienti přispívat částkou 100 korun na jídlo a lůžkoviny. Zdravotní pojištění se rozdělí na dva balíky. Z prvního, povinného, se budou platit drahé zákroky, jako jsou operace nebo léčba závažných onemocnění. Z druhé, dobrovolné, části se má platit všechno ostatní.
