Vláda sociální demokracie zadlužuje zemi
Sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 1999 bylo prvním velkým kabinetním konfliktem vládního týmu premiéra Zemana. Ambiciózní plán bývalého ministra financí Iva Svobody - sestavit vyrovnaný rozpočet - smetli jeho resortní kolegové během měsíce ze stolu, vicepremiér pro ekonomiku Pavel Mertlík dal šéfovi státních financí jasně najevo, že direktivu vydává on, ministr financí ji má pouze naplnit. Sociální demokracie ještě doufala, že splní předvolební sliby.
Kdo s koho.
Od začátku bylo jasné, že bez zásadní reformy státních výdajů a příjmů bude deficitní rozpočet nevyhnutelností. Reformu důchodového, zdravotního, sociálního a daňového systému, která by pomohla vyrovnat bilanci, od sociálních d emokratů ale čekal málokdo.
Schodkový rozpočet ostatně oznámil v případě vítězství ČSSD předseda strany již v březnu 1998, ještě ve svém opozičním období. Ve využití dluhu na investice do školství, infrastruktury a bytové výstavby viděl účinné oživení hospodářského růstu. Ideu potvrdil v červenci před zahájením práce nad rozpočtem místopředseda vlády Mertlík: „Rozpočet na příští rok chceme konstruovat jako deficitní s tím, že se budeme držet maastrichtských kritérií, informoval. Ministr financí však tuto variantu odmítal a o tři dny později sebevědomě prohlásil, že jeho cílem je sestavit střízlivý, úsp orný a pokud možno vyrovnaný rozpočet. Vysvětlil přitom, že nepředpokládá úspory výdajů na důchody a sociální dávky, a proto bude nutné zvýšit sociální pojištění a některé sazby spotřebních daní. To ale platilo jen do konce srpna, kdy Svoboda přiznal, že připravuje dvě verze státních financí. Vyrovnaný „rozpočet první pomoci a druhou variantu s deficitem ve výši zhruba 0,8 procenta hrubého domácího produktu, tedy asi patnácti miliard korun.
Vláda na mimořádném zasedání 13. září rozhodla, že pro rok 1999 bude sestaven rozpočet se schodkem 26,8 miliardy korun. Státní pokladnu měly naplnit příjmy v celkové hodnotě 580,9 miliardy, výdaje měly dosáhnout 607,7 miliardy korun.
První runda.
Zprávy o podobě rozpočtu byly rychlejší než pouť návrhu ze Strakovy akademie do sídla dolní komory Parlamentu ve Sněmovní. Ještě než tam předloha dorazila, bylo zřejmé, že ji pravicové strany neschválí. Třináctého října, několik hodin p řed zahájením projednávání vládního návrhu, hodlali návrh rozpočtu v prvním čtení podpořit pouze poslanci ČSSD a pravděpodobně i komunisté. Proti postoupení rozpočtu do druhého čtení hlasovalo o den později 101 zákonodárců ze 199 přít omných.
Druhá runda.
Novou verzi státního rozpočtu s deficitem 31 miliard korun, příjmy 574 miliard a výdaji 605 miliard korun obdržela Poslanecká sněmovna 16. října. Sociální demokraté v té chvíli již mohli být v podstatě klidní. Bylo zřejmé , že na svou stranu získali nejen komunisty, ale také dvacet poslanců KDU-ČSL. Navíc, přestože ODS návrh kritizovala, o vypovězení opoziční smlouvy nemohla být řeč.
V opakovaném prvním čtení podpořilo rozpočet 113 ze 197 přítomných poslanců, rozhodly hlasy sociálních demokratů, komunistů a sedmnácti lidovců. Dva poslanci KDU-ČSL - Vlasta Parkanová a Pavel Tollner - se hlasování zdrželi.
Třetí runda.
Termíny druhého a třetího čtení zákona stanovila Poslanecká sněmovna na polovinu ledna 1999, země se chystala na zhruba dvoutýdenní rozpočtové provizorium.
Za rozpočet ovšem orodovala centrální banka i hospodářští analytici. Guvernér Josef Tošovský prohlásil, že v daných podmínkách a omezeních není nastavený rozpočet nadměrně rozmařilý. Nezávislí ekonomové konstatovali, že je lepší plán schválit než za nedokonalých pravidel připustit dlouhé provizorium. Upozorňovali ale, že skryté dluhy transformačních institucí a dalších garančních fondů mohou schválený deficit až zdvojnásobit.
Poslanecká sněmovna znovu zasedla 10. ledna 1999. Mezitím si politici stačili vyměnit něco invektiv, ODS zopakovala, že sociálním demokratům nepomůže a předložila poslancům návrh ústavního zákona o povinně vyrovnaném rozpočtu, který vznikl v polovině září 1998. Proti projednávání této předlohy se vyslovilo 128 ze 188 přítomných poslanců. Státní rozpočet na letošní rok definitivně schválila dolní komora 15. ledna. Návrh podpořilo 114 ze 198 přítomných poslanců, rozhodující byl společný postup ČSSD, KSČM a KDU-ČSL.
Finále.
Ministerstvo financí předpokládá, že letošní rozpočtový schodek dosáhne 40,6 miliardy korun. Příčina - nepříznivý vývoj sociálních výdajů. Ty již ke konci listopadu přesáhly příjmy z pojistného o téměř 26,5 miliardy, schodek na důchodov ém účtu činil 16,6 miliardy korun. Nepříznivý trend se v závěru roku ještě prohloubí. Za celý rok bude výpadek pojistného představovat zhruba patnáct miliard, o čtyři miliardy korun nebudou naplněny nedaňové příjmy. Daňové příjmy překročí schvá lená čísla asi o dvě miliardy korun. Daňové nedoplatky - jejichž snížení bylo jedním z volebních trumfů sociální demokracie - vzrostly koncem října celkově na 94,6 miliardy, rozhodující podíl na výsledném čísle má nová daňová soustava se 79,2 m iliardy korun. Vysoký podíl neuhrazených pohledávek eviduje resort zejména u daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
Podle průzkumů veřejného mínění nepovažuje stále více lidí neplacení daní za vážný prohřešek. Motivace občanů a podniků šidit na daních je silnější než snaha finančních úřadů vybírat co nejvíce.
