Letectvo Spojených států amerických se v poslední době potýká s neobvyklým problémem. Od začátku letošního října přišlo již o tři stíhací letouny typu F-16 Fighting Falcon, který tvoří významnou část jeho výzbroje. K zatím poslední nehodě zmíněného stroje došlo tento týden na jedné ze základen v Jižní Koreji.
Podle webu Aerotime.aero se incident odehrál v pondělí 2. prosince v okamžiku, kdy se pilot chystal s letounem, jenž patří 8. stíhací letce, přistát na domovské základně v Kunsanu ležící na západním pobřeží země. Jeho pokus však skončil nezdarem, a proto byl nucen se katapultovat.
S výjimkou stroje k žádným dalším škodám na majetku nedošlo, přičemž sám pilot utrpěl podle dostupných informací pouze drobná poranění. Co je skutečnou příčinou nehody, se nicméně doposud objasnit nepodařilo.
V důsledku nastalé situace se velení jednotky rozhodlo na čtyřiadvacet hodin přerušit všechny letecké aktivity, od středy 4. prosince je ale základna opět v plném provozu.
„Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podíleli na tom, abychom mohli s ohledem na bezpečnost coby naši nejvyšší prioritu opět pokračovat v našich operacích,“ řekl podle oficiálních stránek kunsanské letecké základny velitel 8. stíhací letky Tad Clark. Další detaily se veřejnost dozví, jakmile vyšetřování pokročí.
Dvě nehody v rozmezí tří týdnů
Nejedná se o první podobný incident, který musí Letectvo Spojených států v poslední době řešit. 29. října letošního roku se jedna „ef šestnáctka“ zřítila během tréninkového letu v Novém Mexiku a jen o tři týdny dříve se to samé přihodilo americkým vojákům sloužícím na základně Spangdahlem v Německu poblíž hranic s Lucemburskem. V obou případech se pilotům podařilo ze svých strojů zavčas katapultovat a k žádným závaznějším poraněním či škodám nedošlo. Příčiny těchto nehod však i nadále zůstávají v šetření.
Letoun General Dynamics (nyní Lockheed Martin) F-16 Fighting Falcon je jednomotorový, víceúčelový stíhací letoun vyvinutý v sedmdesátých letech minulého století. Do služby byl zařazen v srpnu roku 1978 a kromě Letectva Spojených států amerických jej do své výzbroje zařadily rovněž třeba Belgie, Izrael, Nizozemsko, Norsko, Polsko či Turecko. Je schopný letět rychlostí přes 2 100 kilometrů za hodinu a jeho dolet činí více než 4 800 km. Na svých závěsnících může nést střely vzduch-vzduch, vzduch-země i nejrůznější typy leteckých pum. Je dostupný jak v jednomístné, tak dvoumístné verzi a během uplynulých let se dočkal celé řady modernizací. Jedním z jeho nových odběratelů by se v roce 2022 mělo stát i Slovensko, které chce čtrnácti stroji nejnovější verze Block 70/72 nahradit dosluhující stroje MiG-29.
Čtěte také:¨
Za letu si čtou, upravují knír a dělají selfíčka. Japonci už mají amerických pilotů po krk
Blízká setkání. Rusové provokují, české gripeny je krotily už pětkrát
