Kapitola XI
Fyzika v Česku * Napoleon Bonaparte a Lee * Rada pro revolucionáře * Ropný socialismus
Fyzika v Česku
V souvislosti s vypuknutím plynové války mezi Ruskem a Ukrajinou bychom rádi upozornili na výjimečné fyzikální postavení České republiky v rámci Evropy: Zatímco všechny okolní státy napojené na přepravní systémy z Ruska přes Ukrajinu vykázaly až třicetiprocentní pokles tlaku v potrubí, u nás bylo „vsjo v parjadke“. Hlavně abychom měli ten klid na práci, že!?
Napoleon a Lee
Rusko-ukrajinský plynový konflikt z přelomu roku byl jen krátkou předehrou velkolepé energetické opery. Hlavní děj se ale neodehraje v Evropě, ale pár tisíc kilometrů od nás směrem na východ, mezi Čínou, Ruskem a Íránem. Příběh bude o tom, kdo bude určovat ceny plynu a ropy. Napoleon Bonaparte řekl: Quand la Chine s‘eveillera, le monde tremblera. Dvě stě let po jeho vládnutí se Čína probouzí, svět se začíná třást, ale geopolitická situace se za ta léta trochu změnila. Napoleon zřejmě nevěděl, že třást, možná i zimou, se budou země, které neovládají zásoby ropy a plynu. Málokdo to ví, ale z hlediska světových energetických zásob je na tom zdaleka nejlépe Írán. Jak v plynu, tak v ropě je na druhém místě. Plynu má o zhruba třetinu méně než Rusko, ale ropy má víc než dvakrát tolik. Pokud Čína bude chtít uskutečnit svoje ekonomické programy, bude potřebovat ropu i plyn. Tak obrovská země jako Čína totiž kromě uhlí nemá významné zásoby ropy, plyn skoro žádný, přesto se tam litr benzinu prodává v přepočtu za pouhých třináct korun. Čínský Státní výbor pro rozvoj a reformu minulý týden sdělil, že bude prosazovat vývoj automobilů, jejichž motory by využívaly jiné pohonné hmoty než benzin a naftu. Když se na celosvětový vývoj díváme prizmatem těchto dvou komodit, je otázka, zda je třeba se Číny bát. Její ekonomická a politická síla bude čím dál závislejší na tom, za kolik kupuje ropu a plyn.
Jak z této energetické pasti ven? Obsadí Čína Írán či bude vést válku s Ruskem o Sibiř, jak svoji temnou vizi nastínil spisovatel Frederik Forsythe ve svém románu Ikona? Nelze to vyloučit. Nicméně pravděpodobnější, takzvanou usmívající variantu nedávno nastínil pro německý týdeník Der Spiegel zakladatel Singapuru, dlouholetý premiér a dnes dvaaosmdesátiletý starší poradce kabinetu Lee Kuan Yew. Podle něj se Číňané musí vyhnout chybám, které udělali Němci a Japonci. „Jejich snaha získat moc, vliv a suroviny vedla ke dvěma strašným válkám v minulém století.“
Co by tedy měli dělat jinak? „Budou obchodovat,“ dodává Lee Kuan Yew. „Pokud Spojené státy půjdou do jižní Ameriky, i oni půjdou do jižní Ameriky. Brazílie nedávno rezervovala území velké jako stát Massachusetts, aby tam pěstovala sóju pro Čínu. Také jdou do Súdánu a Venezuely kvůli ropě a proto, že venezuelský prezident Hugo Chávez nemá rád USA. Jdou do Íránu kvůli ropě a zemnímu plynu. Oni nevyhledávají závody ve zbrojení, hledají, kde by mohli soutěžit ekonomicky. Omylem Rusů bylo, že tolik investovali do vojenských technologií a tak málo do civilních. Jejich hospodářství se pak zhroutilo. Věřím, že čínští vůdcové se poučili: pokud budete bojovat se Spojenými státy na poli zbraní, prohrajete, a jediné, čeho dosáhnete, bude, že přivedete svoji zemi na mizinu. Takže se tomu vyhněte, skloňte hlavu a usmívejte se dalších 40, 50 let,“ míní bývalý premiér Singapuru.
Rada pro revolucionáře
Nejsledovanější televizní stanicí v České republice byla v uplynulém roce Nova; její celoroční podíl činil 41 procent. Tato stanice začátkem února oslaví již dvanáct let vysílání a důvodem k ještě větší oslavě je i skutečnost, že Nova byla nejsledovanější televizí u nás po celou tuto dobu. Těm, kdo by chtěli v Česku dělat revoluci, je už definitivně jasné, kterou televizi mají obsadit. Toto upozornění se hodí zejména pro aktivisty, kteří po Praze vylepují hezké, kvalitní, kulaté nálepky s lapidárním nápisem OF 2006. Pro premiéra Jiřího Paroubka to může být silný signál, že kromě Tomáše Pitra ze Setuzy jsou u nás i jiní, kteří útočí na ústavní pořádek země, ale nikdo neví, kdo je platí. Je čas dát jasný úkol Bezpečnostní informační službě!
Ropný socialismus
CIA už zřejmě úkol dostala. Blízký přítel kubánského vůdce Fidela Castra, venezuelský prezident Hugo Chávez, totiž chystá socialistickou revoluci na ropný pohon. Málokdo to ví, ale co se týká zásoby ropy, Venezuela je šestým státem na světě. Abychom si to mohli lépe představit: podle údajů společnosti British Petroleum má tento jihoamerický stát o více než deset miliard barelů větší zásoby než Rusko a o polovinu více, než mají USA. Chávez hodlá svižně a tvrdě vyšachovat ze hry především americké olejářské společnosti, které mají provozní smlouvy ve Venezuele. Některým státům Latinské Ameriky nabízí společné průzkumy a využívání ložisek ropy, třinácti karibským zemím zase dodávky ropy s možnostmi dlouhodobého splácení. Bude-li Chávez úspěšný, socialistická revoluce může zvítězit ve všech státech na jih od Mexika.
