Penzijní připojištění
Kapitálové spoření pro stáří v podobě penzijního připojištění se po novele příslušného zákona posune o stupínek výš k moderní a efektivní podobě. Není však pravda, jak tvrdí někteří lidé z penzijní branže, že tím pro občany zárov eň skončí jeho nynější funkce tvorby velmi výnosných krátkodobých úspor.
Novelu zákona o penzijním připojištění schválila 3. června Poslanecká sněmovna. Musí ale projít ještě Senátem. Novela přináší mimo jiné čtyři důležité změny: zvýšení státního příspěvku, možnost pro poplatníka odečíst si část zaplacených příspěvků ze základu daně, daňovou stimulaci zaměstnavatelů, aby svým lidem na penzijní připojištění přispívali, a zdůraznění dlouhodobého charakteru penzijního připojištění. Když vše dobře dopadne a fondy stihnou včas změnit své penzijní plány, zvýšený státní příspěvek a daňové odpočty se poprvé uplatní za leden 2000.
O novele jsme souhrnně informovali již v minulém čísle týdeníku EURO. Všimněme si teď podrobněji čtvrté z uvedených změn, která některé lidi trochu znejistila. Jde o to, že dnes může člověk získat od některých penzijních fondů starobní dů chod či jednorázové vyrovnání již po jednom roce. Další platnou podmínkou pro takovou dávku je dosažení věku 50 let. Podle novely ale bude nutné spořit minimálně pět roků a dosáhnout buď věku 60 let, anebo nároku na penzi ze státního důchodového poj ištění. Prezident Asociace penzijních fondů Petr Illetško k tomu podotkl, že tímto krokem se odbourává možnost využívat penzijního připojištění jako nástroje krátkodobého spoření s velmi vysokým zhodnocením a celý produkt nyní konečně nabý vá svého původního smyslu, to je ukládání peněz na stáří. Pokud to Illetško myslel dlouhodobě, má pravdu. Lidé těsně před padesátkou a všichni po ní nicméně mohou výhodně krátkodobě spořit v některých penzijních fondech ještě několik let.
Vysoký výnos penzijního připojištění jako krátkodobého spoření je dán jednak státním příspěvkem, jednak připisovaným podílem na hospodářských výsledcích fondů. Dnes platí, že při pravidelné měsíční úložce celkově optimálních 500 korun dostává účastník o d státu na konto u fondu první dva roky měsíčně navíc 150 korun (příspěvek 120 Kč zvýšený o 25 %) a v dalších letech 120 korun. To se při určitém zjednodušení rovná v prvních dvou letech ročnímu výnosu 30 a ve třetím roce 24 procent. Penzijní fondy získané prostředky přitom investují a kus dosaženého zisku připisují svým klientům. Podle údajů ministerstva financí se celkové zhodnocení peněz vložených do penzijních fondů pohybovalo loni od 4,2 do deseti procent, přičemž průměrný výnos byl osm procent.
Chytneme-li se posledního uvedeného čísla, v prvním a druhém roce penzijního připojištění bychom se při pravidelné měsíční úložce 500 korun dostali ročně v průměru celkem k 8580 Kč, což představuje - opět zjednodušeně - roční výnos 4 3 procent. Efektivnost penzijního připojištění s přibývajícími roky klesá, neboť vzhledem k rostoucí úložce se snižuje relativní význam státního příspěvku, ale i tak zůstává celkově nad výnosem ze zisku fondu. Státním příspěvkem se nejvýra zněji zhodnocuje pravidelný stokorunový měsíční vklad (nyní v prvních dvou letech o 50, dále pak o 40, po novele ale po celou dobu o 50 procent), výsledkem je však velmi nízká absolutní částka.
Penzijní fondy budou muset po novele zákona změnit příslušným způsobem své penzijní plány. Klienti, kteří již penzijní připojištění uzavřeli anebo ho ještě před změnou uzavřou, budou po vstupu novely v platnost vyzváni, aby se svým fondem podepsali modernizovanou smlouvu. Kdo ale bere penzijní připojištění čistě jako krátkodobé spoření, může být bez obav.
Vtip je v tom, že zákon umožňuje, aby klient setrval u své staré, respektive dnešní smlouvy s penzijním fondem, která mu umožňuje dostat se ke zhodnoceným penězům již po roce. Možnost daňového odpočtu částky přesahující měsíční platbu do fondu ve výši 500 korun měsíčně, nejvíce však dvanáct tisíc ročně, přejde automaticky i na takového klienta. Daňový odpočet přitom přináší nejenom jasnou přímou výhodu, ale za vhodných podmínek umožňuje dostat se takzvaně o fous do nižší daň ové kategorie. Při odmítnutí podepsat novou smlouvu musí ale účastník připojištění počít s tím, že státní příspěvek zvýšený o 25 procent (maximálně 150 korun) mu bude vyplácen jenom dva roky jako dosud, zatímco ostatní klienti ho budou dostávat po celou dobu svého připojištění. Jestliže je dnes někomu kupříkladu 46 let a uzavře včas penzijní připojištění ještě podle starého schématu, bude až do svého 48. roku dosahovat stejného výnosu jako účastník, který vstoupí do systému až později. Po tom bude dostávat dva roky nezvýšený příspěvek, tedy jen 120 korun měsíčně. Relativně tak přijde o 30 korun měsíčně, celkem o 720 korun. V padesáti letech si však bude moci své takto výhodně nastřádané peníze vybrat.
