Kabinet Petra Nečase pokračuje v jedné ze svých nejzdařilejších disciplín: udržování napětí v tom, která ze stran a kvůli čemu z kabinetu odejde. V uplynulém týdnu si všichni do „alba ultimát“ mohli přidat hned dva pokusy. První měly na svědomí Věci veřejné kvůli církevním restitucím, druhý pokus učinil šéf TOP 09 kvůli vstupu do nové rozpočtové a hospodářské unie v rámci EU. Nakonec se samozřejmě nestalo/nestane nic. Tak jako už v historii Nečasova kabinetu tolikrát, když někdo s něčím podobným přišel.
Občanští demokraté v čele s Nečasem si rozpad vlády nepřejí za žádnou cenu. Premiér si jasně uvědomuje, že jen v čele kabinetu může udržet svoji pozici v ODS a jeho spolustraníci už o nutnosti zůstávat ve vládě ani ojediněle nepolemizují. Zkrátka to tak je.
Věci veřejné jsou ve dvojím ohni od chvíle, kdy se Vít Bárta dostal do potíží. Nyní jimi zmítají tři různé cíle: snaží se působit jako protestní strana, aby přilákaly zpět voliče, protože se jejich preference pohybují hluboko pod pěti procenty. Za druhé musejí zůstat ve vládě za každou cenu, neboť jen tak je možné do strany vytáhnout ještě nějaké peníze (copak se asi děje na ministerstvu školství?). A do toho část véčkařů, kterým šéfové strany v čele s Bártou lhali, věří, že by díky odchodu z vlády měla strana šanci na přežití.
Vše se zkombinovalo u církevních restitucí. U veřejnosti jde o nepopulární téma, na němž – má-li už projít – je dobré něco vyhandlovat. Zvlášť když v poslední době funguje spojení VV s ODS proti TOP 09. Jenže Nečas se tentokrát pochlapil a žádné hrátky nepřipustil. Véčkaři proto dopadli jako kašpaři, kteří nezískali nic, a ještě naštvali část vlastní strany, že výhružky nedotáhli do konce.
Jediný, komu by rozpad koalice mohl vyhovovat, je TOP 09. Zejména Miroslavu Kalouskovi by se mohlo hodit, že s ním Karel Schwarzenberg ještě jednou objede zemi v kampani. K image klidné pravicové proevropské síly by ale rozbití vlády nepřispělo. Proto by topka šla pryč pouze tehdy, pokud by byl oním „rozbíječem“ koalice někdo jiný (ať už jsou její námluvy s ČSSD v jakékoli fázi, je nutné připomenout, že se nestačí dohodnout s Bohuslavem Sobotkou, ale Michalem Haškem). Najít někoho jiného se jí však ve sporu o vstup do rozpočtové unie nepodaří.
