Jak se bude volit prezident?
Svatba nové české vládní koalice se samozřejmě bude konat až po jarních volbách do Poslanecké sněmovny. Všechny strany už přejaly někdejší recept Josefa Luxe a žádného demokratického konkurenta předem oficiálně nevylučují ze hry ani nefavorizují. Kdeže je principiální protizemanovský kurs Rumlovy Unie svobody.
Námluvy jak se patří ovšem začaly už teď. Dopis, jímž čtyřkoalice minulou středu vyzvala Špidlovy sociální demokraty k jednání o společném prosazení principu přímé volby prezidenta ještě do jara, je jejich exemplární ukázkou. Ženich své nevěstě nejdříve zalichotil, když uvítal vnitrostranické referendum, v němž se většina sociálních demokratů vyslovila pro novelu ústavy. A pak čtyřkoalice otevřeně nabídla, že když zákon projde do voleb, lze s ČSSD jednat o jejím požadavku, aby prezidenta mohl odvolávat Parlament a aby milosti spolupodepisoval premiér. V kuloárech se mluví o tom, že čtyřkoalice je ochotna zaplatit i víc: podpoří sociálně demokratický návrh zákona o referendu, který dosud bez šancí leží ve sněmovně.
Cože tolik přímé demokracie najednou? Pro čtyřkoalici jde o tah ve všech směrech výhodný. V přímé volbě prezidenta by občané pravděpodobně nezahrnuli přízní kontroverzního Václava Klause. Více šancí by mohl mít třeba Petr Pithart nebo jiný muž kompromisu. Možná i žena. Hana Marvanová se jednou vyjádřila, že za ideální hlavu státu pokládá socioložku Jiřinu Šiklovou. Zlí jazykové tvrdí, že nová pravidla volby by se mohla vykládat jako legitimace pro další volební období Václava Havla, jako tomu bylo roku 1993 při změně státu československého na stát český. Příznivců by asi Havel našel dost, ale věřme spíše jeho vyřčené vůli odejít.
Uvažujme dál: Čím více dnes nebo po volbách ČSSD ustoupí prezidentským ambicím čtyřkoalice, tím více si bude moci diktovat při eventuálním sestavování společné vlády. To by Špidlovcům vyhovovalo, i když není vyloučeno, že stoupající preference strany by mohly časem vyústit v úmysl vyslat odcházejícího premiéra Zemana místo na Vysočinu na Hrad.
Ale zpět na zem. Možné je i to, že čtyřkoalice nevěří ve svůj volební úspěch, respektive v to, že nevznikne opoziční smlouva číslo dvě. Pak by byla idea přímé volby hlavy státu uložena na další čtyři roky k ledu, a co víc, čtyřkoalice by po ukončení Havlova mandátu přišla o veškerý vliv. Změní-li se ústava včas, zůstane šance Kühnlova uskupení mít svého člověka v nejvyšší ústavní funkci vysoká.
Zda získá čtyřkoalice sociální demokraty pro svůj nápad, bude jasné až koncem ledna, po programové konferenci ČSSD. Zaznívají-li zatím z jejích řad vlažné drahoty, že protlačit přímou volbu prezidenta Parlamentem je do voleb nereálné, může jít jen o snahu licitovat o hlavě státu až při sestavování vlády.
Častými argumenty proti přímé volbě je porušení české tradice nebo absence prezidentského systému. Kvalita této tradice je však nevalná: volby českých prezidentů se nikdy nevymanily z extrémů nedůstojných aklamací nebo frašek. A jakýpak systém silných prezidentů mají v Rakousku, Polsku nebo na Slovensku, kde atraktivní novinku zavedli před námi? Ať se kolem prezidentských voleb roku 2003 politicky tančí jakkoli, bude jen dobře, když masarykovský trůn zůstane v rámci tradice ušetřen mezistranických válek. Kéž odpadnou trapné scény přímých přenosů z Parlamentu, kdy před televizními kamerami rádi exhibují různí kvazikandidáti extrémistů, kteří by v přímých volbách vypadli nikým nepovšimnuti hned v prvním kole.
Zbývá poťouchlá otázka: jestlipak strany čtyřkoalice měly před čtyřmi lety přímou volbu prezidenta ve svém programu, když ji teď tak urgentně nastolují. Nebyla to právě čtyřkoalice, která nedávno obviňovala z účelovosti strany opoziční smlouvy, když neplánovaně dostaly zálusk na zavedení většinového volebního systému?
