Poslanci KSČM a ČSSD chtějí prosadit pronájmy půdy až na 14 let
Čeští politici hodlají potěšit tisíce zemědělců hospodařících na pronajaté půdě, ale zároveň rozpálit do běla statisíce vlastníků pozemků, kteří na svých zrestituovaných polnostech nehospodaří. Cílem je silou zákona prosadit dlouhodobé pachty, což je zdůvodňováno potřebou „posílení stabilizace nájemních vztahů k půdě, především v souvislosti s blízkým vstupem do EU“. K tomuto účelu jsou připraveny dva návrhy - jeden ministerský a druhý poslanecký.
Sedm plus sedm natvrdo.
Skupina levicových poslanců – Ladislav Skopal, Petr Zgarba (oba ČSSD), Ludmila Brynychová, Josef Mandík, Miloslava Vostrá, Josef Šenfeld (všichni KSČM) – připravila návrh zcela nového zákona o nájmu zemědělské půdy. Na schůzi, která začíná tento týden, má jít do prvního čtení. V návrhu se hovoří o tom, že smlouvu o nájmu „lze uzavřít jen na dobu určitou, která činí nejméně sedm let“. Ovšem v případě, že nájemce bude řádně plnit své povinnosti a požádá o prodloužení smlouvy „je pronajímatel povinen nájem prodloužit na dalších sedm let za stejných podmínek“. Prodlužovat vlastník nemusí jen tehdy, pokud se sám nebo někdo z jeho rodiny rozhodne hospodařit. Výše nájemného se má stanovit dohodou, ale nedojde-li k ní, má činit jedno procento z ceny zemědělské půdy podle zvláštního právního předpisu. Majitel by mohl vypovědět smlouvu před uplynutím „sjednané doby“, pokud by nájemce přes písemné upozornění užíval pozemky v rozporu se smlouvou, měl více jak tři měsíce prodlení s placením nájemného či by územním rozhodnutím byla půda nově určena k zastavění. Nový zákon by se vztahoval i na všechny nájemní smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona, pokud by některá ze smluvních stran do tří měsíců od nabytí účinnosti neoznámila písemně druhé straně, že se změnou nesouhlasí.
Prodloužení výpovědi.
Návrh ministerstva zemědělství předložený do vlády (jeho projednávání bylo podle sdělení podle mluvčí kabinetu Anny Veverkové předminulý týden již podruhé přerušeno) je přece jen umírněnější. Nejde o specializovaný zákon, ale o novelu občanského zákoníku. Nejdůležitější část návrhu je změna v paragrafu 677. Doposud se v tomto paragrafu píše, že nájemní smlouvu - pokud je sjednána na dobu neurčitou - lze u zemědělských a lesních pozemků vypovědět v jednoroční výpovědní lhůtě. Palasův úřad ji chce prodloužit na pět let (ještě donedávna ovšem usiloval o sedm). Důležité ale je, že se jedná o tzv. dispozitivní ustanovení, podle kterého se postupuje pouze tehdy, pokud není smlouvou nebo zvláštním předpisem stanoveno jinak. Netýká se tedy smluv na dobu určitou, nebo smluv, kde byla stanovena jiná délka výpovědní lhůty.
Snaha o betonáž.
Předkladatelé radikálnější poslanecké iniciativy jsou si prý vědomi, že svým návrhem mohou vyprovokovat velmi ostrou diskusi. „Nebráníme se tomu a nemyslíme si, že v našem návrhu není možné dělat úpravy. Je to takový první nástřel. Nechceme poškozovat vlastníky, ale chceme zajistit větší jistotu zemědělského podnikání,“ říká jeden z předkladatelů, předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal. Inspiraci prý hledali ve Francii.
Asociace soukromého zemědělství ČR v souvislosti s tímto návrhem hovoří o nepřímém vyvlastnění majetku a je připravena se obrátit i na Ústavní soud. „Primární snahou je zachránit co nejvíce půdy pro současné nájemce - především pro zemědělská družstva a akciové společnosti – ještě před vstupem do EU. Nelze argumentovat praxí v zemích, kde už jsou vztahy k půdě usazeny,“ soudí tajemník asociace Jaroslav Šebek.
Soukromníkům se nelíbí ani ministerský návrh. „My si myslíme, že ta současná právní úprava v občanském zákoníku je naprosto dostačující. Umožňuje totiž sjednávat nájemní smlouvy na libovolnou dobu a stanovovat libovolnou výpovědní lhůtu. Ať si klidně někdo dojedná smlouvu na dvacet let, ale proč to má určovat stát? Musí to být na základě svobodné vůle obou stran,“ zdůrazňuje Šebek. „Nelíbí se nám ani jeden, ale ten poslanecký návrh je jednoznačně v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ míní František Janda, místopředseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků.
Nemůžeme konkurovat.
Zemědělský svaz, zastupující především velké podniky, je jiného názoru: „Aby se zemědělcům mohly vrátit investice do půdy - náklady na prohnojení a podobně - je třeba zákonem zaručit dlouhodobý nájemní vztah. Podívejte se na Skotsko, tam jsou nájemní smlouvy i předmětem dědictví. Ve východním Německu mají dnes ze zákona smlouvy na osmnáct let a zemědělství tam podle toho vypadá: výnosy šly o 40 procent nahoru. My jim takto nemůžeme konkurovat,“ soudí šéf svazu Miroslav Jirovský, který jednoznačně podporuje poslaneckou iniciativu, protože ta ministerská prý nic neřeší.
Na pronajaté půdě dnes hospodaří 90 procent českých zemědělců. Její nákup má podpořit nový dotační program Podpůrného a garančního fondu rolnického a lesnického fondu, který minulý měsíc schválila vláda.
