Pálenice jedou na sto procent a objednávek stále přibývá. Může za to letošní extrémně horké jaro a léto, díky němuž byly a jsou větve jabloní, hrušní i broskvoní obsypané mnohonásobně víc než v minulých letech. Stát díky tomu vybere na spotřební dani o stovky milionů více než v nedávných letech.
Zadýchanému muži v Plesné na okraji Ostravy není příliš do řeči. O to víc, když se dozví, že nemluví se zákazníkem s několika sudy připraveného kvasu, ale s novinářem se zápisníkem v ruce. „Dva roky to byla bída, živořili jsme, teď konečně něco vydělám,“ říká ve své pěstitelské pálenici.
Lidé z okolí stále přivážejí další a další ovoce. „Jestli to takhle půjde dál, budeme dělat i v noci.“ Pro někoho možná strašidelná představa, ovšem pro majitele pálenic velmi dobrá zpráva. „Ono se totiž může klidně stát, že příští rok se neurodí zase nic,“ dodává.
Podobná situace se nyní opakuje všude po republice. Pálenice jedou na sto procent a objednávek stále přibývá. Může za to letošní extrémně horké jaro a léto, díky němuž byly a jsou větve jabloní, hrušní i broskvoní obsypané mnohonásobně víc než v minulých letech. A navíc se probudily i stromy, které nerodily několik posledních let.
Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Podle odhadů Českého statistického úřadu se k letošnímu 15. červenci po republice sklidilo 3169 tun meruněk, loni to byla třetina. A podobné je to i s višněmi. V roce 2017 jejich množství statistici odhadli na 3151 tun, letošní číslo činí 6620 tun.
„V posledních dvou letech byla sklizeň ovoce kvůli jarním mrazům výrazně podprůměrná,“ vysvětluje Jiří Hrbek, šéf zemědělských dat na Českém statistickém úřadu. „Letošní odhadovaná úroda je velmi slibná, i když dlouhotrvající a úporné sucho významně snižuje kvalitu a velikost všech druhů ovoce,“ doplňuje.
A právě proto, že plody nejsou nijak velké a vlastně ani příliš nelákají k nakousnutí, zažívají pěstitelské pálenice vynikající sezonu. Spíš než jablka či hrušky zavařit na zimu nebo sníst, je dnes v kurzu nechat je zkvasit a udělat si vlastní calvados či hruškovici.
Zázrak jménem hruška
Jestliže manželky nad tímhle „koníčkem“ svých mužů bědují, stát a celníci by jim nejradši zatleskali. Čím větší množství alkoholu se v pěstitelských pálenicích vyrobí, tím více peněz ze spotřební daně půjde do rozpočtu. Jak týdeníku Euro řekla Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel, loni činila daň vyměřená pálenicím něco přes 245 milionů korun, v roce 2016 zase 366,4 milionu.
Letošní obří žně přicházejí v pro stát tu nejvhodnější dobu. Loňský výběr daně byl vůbec nejnižší za poslední dekádu a představoval jen polovinu sumy, již celníci majitelům pálenic vyměřili v roce 2013. Proto je reálné, že si státní rozpočet letos meziročně polepší o stovky milionů korun a celkový poplatek vyměřený za vypálený alkohol se přiblíží půlmiliardě.
Zdanění totiž v současnosti není nijak malé. Pokud si člověk nechá udělat slivovici nebo meruňkovici z vlastní sklizně, odvede za každý litr stoprocentního alkoholu do státní kasy 143 korun. Tahle možnost ovšem platí pouze do celkového množství třiceti litrů čistého alkoholu. Jestliže má někdo víc, spotřební daň za každý další vydestilovaný litr čisté pálenky činí 285 korun.
Málo lidí, málo hrachu. Sklizeň poznamená i sucho
A třicetilitrovou hranici letos překročí zřejmě mnoho lidí. Jak už před několika týdny upozornil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, velké navýšení sklizně se očekává u všech odrůd v sadech.„Hlavním pěstovaným druhem na našem území je stále jabloň. Její odhadovaná sklizeň činí 150 279 tun. V porovnání s pětiletým průměrem je to navýšení o 18 procent,“ počítá Ivana Kršková z kontrolního ústavu. A rychle pokračuje: „Druhým nejpěstovanějším druhem v produkčních výsadbách jsou slivoně, které se v odhadu sklizně 2018 oproti pětiletému průměru navýšily o 35 procent na 8544 tun.“
Vůbec největší skok oproti průměru vykazují hrušně. Nárůst ve sklizni by měl činit celých 68 procent. V tomhle extrémním případě ale nehraje roli jen nezvykle teplé jaro a léto, kdy stromy nabírají nejvíc energie. Jak upozorňuje Ivana Kršková, za razantní nárůst může kromě počasí i ideální věk stromů v sadech. Převážná část hrušní je prý právě nyní na počátku plodnosti. „Naopak je to u broskvoní. U nich je velké množství přestárlých výsadeb,“ upřesňuje.
Někdo se raduje, jiný lamentuje
Zatímco tedy pěstitelé ovoce a zeleniny očekávají rekordní sezonu, ostatním zemědělcům se na tvářích tak široké úsměvy rozhodně neobjevují. Horký rok citelně poznamenal plodiny na polích. „Podle odhadů sklizní to vypadá, že se Češi přeorientují z pití piva na konzumaci destilátů. Úroda chmele je letos podprůměrná, a lze tedy očekávat zdražování piva,“ glosuje to s nadsázkou například Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Jeho slova potvrzují i sladaři, podle nichž zrna ječmene příliš nevyrostla a obsahují hodně dusičnanů. A optimistické nejsou ani první zprávy z právě vrcholící sklizně chmele. Jak už psal týdeník Euro před několika týdny, vlivem suchého jara štoky nevyrostly do potřebné výšky, chybí jim bohaté hlávky a šišky jsou navíc malé. Výnosy by se mohly propadnout až o několik desítek procent.
Přitom ještě na začátku sklizně doufali pěstitelé v lepší výsledky. Jejich optimismu nahrávaly i zprávy, že plocha všech českých a moravských chmelnic konečně překonala magickou hranici pěti tisíc hektarů. To se povedlo naposledy v roce 2010.
Při pohledu na vlastníky chmelnic, sladoven a obilných lánů se dneska veselí majitelé pěstitelských pálenic zase rychle zklidní. Počasí je každoročně extrémnější a příští rok se klidně může stát, že bohatou úrodu na větvích zničí kroupy, případně stromy nebudou mít kvůli postupujícímu suchu kde brát vláhu.
Nezvykle vysoká letošní částka vybrané spotřební daně z pálenic bude pro stát dalším varováním, že česká příroda rozhodně není v normálu a děje se v ní něco divného.
Dále čtěte:
