Začalo to v roce 2000, tedy za slavné éry Miloše Zemana, prostřelenou hlavou pražského podnikatele Ivana Lhotského, který se staral o finance ČSSD v době, kdy jim ministr financí Ivan Kočárník zablokoval příjmy z pronájmů z Lidového domu a partaj byla plajte. Pokračovalo to rozbitou hlavou kamaráda Standy Grosse zbrojaře Pavla Musely, který spadl z posedu nešťastnou náhodou tak daleko, že by to neskočil ani Bob Beamon.
Stalo se to poměrně krátce po různých privatizačních kauzičkách a po nákupu gripenů. Pak si mladý Václav Kočka došel pro kulku rovnou na mejdan partajního předsedy Paroubka. A teď si lehnul před garáž slavný severočeský vypalovač Houska, který držel na opratích řadu let krajskou organizaci a v poslední době se mu to nějak začalo vymykat z rukou. Zřejmě nebyl schopen dodržet některé sliby, a to pak má každý frajer těžké.
Z téhle galerky v aktivní politice se nám může zvedat kufr, ale Andrej Babiš si může tak akorát dát panáka a zhluboka dýchat. Po volbách je v tom Palermu nepochybně jedním z prefektů a všichni se dívají, co s tím hodlá dělat.
A nebude to mít vůbec jednoduché. Zatím vyhrával na připomínání politických podnikatelů ODS. Nebylo tak těžké odhadnout směr, který povede na stranu vítězů voleb. Ale u Rittiga, Janouška, Hrdličky či Houskova parťáka Saši Nováka z Chomutova je sice asi také dobré zvedat koberce a hledat, co je pod nimi zameteno, ale najdeme tam maximálně stopy po veselém bílém prášku. Mrtvoly zatím žádné.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
