Nejlepší pro nás by byla velká koalice ČSSD a ODS, říká předseda KSČM
Vojtěch Filip (51) se narodil v Českých Budějovicích. Absolvoval Právnickou fakultu UJEP v Brně (1978) a do roku 1990 působil jako právník ve státním podniku Sfinx České Budějovice. V roce 1983 vstoupil do komunistické strany a stal se poslancem na budějovické radnici. V letech 1990 až 1992 byl členem Sněmovny lidu Federálního shromáždění, po přestávce strávené v advokacii byl v roce 1996 zvolen do Poslanecké sněmovny (znovu v letech 1998 a 2002), kde první dva roky vedl poslanecký klub. Po minulých volbách se stal místopředsedou sněmovny. Českobudějovický sjezd KSČM na jaře 2004 jej zvolil místopředsedou strany a tehdejší šéf Miroslav Grebeníček jej zároveň veřejně označil za svého nástupce. Loni 1. října se Vojtěch Filip stal předsedou KSČM. V seznamech ministerstva vnitra je Filip uveden jako spolupracovník StB s krycím jménem Falmer. Jako právník pracoval mimo jiné pro firmu KAMO, která v letech 1993 až 1997 vyvezla do Číny a Severní Koreje 250 vojenských vozů Tatra. Je ženatý, má syna a dceru.
EURO: KSČM vylepila billboardy s heslem „Máme jiné řešení“, aniž by uvedla jaké. Taková tajnosnubnost odkazuje spíš na al-Káidu nebo třeba Svědky Jehovovy. Něco tajíte? FILIP: To v žádném případě. Jiné řešení je popsáno v našem volebním programu. Velkoplošné reklamy slouží jen na upozornění. Řada voličů se s programem neseznamuje, volí buď intuitivně, nebo podle svých názorů, případně podle toho, co slyší v televizi nebo v rádiu. Chceme upozornit na to, že naše řešení je originální, odlišné od těch standardních…
EURO: Stavíte na jinakosti? FILIP: Ano. Jiní jsme hlavně v tom, že nás nedoprovázejí žádné aféry jako ODS, ČSSD nebo KDU-ČSL. Takže ani nejsme objektem reklamy jiných politických stran nebo uskupení, jako jsou oni. Naše řešení je komplexní, postihuje celou českou společnost a skutečně vede ke zlepšení života lidí.
EURO: Přesto se vám nevyhnula banální roztržka ve vedení. Ačkoli si vás na sjezdu v Českých Budějovicích před dvěma lety tehdejší předseda Miroslav Grebeníček nemohl vynachválit jako budoucího nástupce, dnes si píšete ostré dopisy. Co proti sobě máte? FILIP: S Miroslavem Grebeníčkem spolupracuji od roku 1990, známe se velmi dobře. Vždycky jsme si názory říkali nahlas. Proto jsem měl pocit, že mi své výhrady mohl říct na schůzi výkonného výboru a neposílat mi dopis. Ale faktem je, že v době před volbami je na tom časově stejně špatně jako já, nebyl čas se potkat. A tak mi vše napsal. Myslím, že po výměně těch dvou dopisů je situace zase jako dřív. On přijal odpovědnost za vedení jihomoravské kandidátní listiny, a tím i obrovskou odpovědnost za to, aby tam KSČM uspěla. Myslím si, že v tomto ohledu je jasné, že jsme se dohodli.
EURO: On vám ale vyčítal sociáldemokratizaci KSČM. FILIP: Ne. Upozorňoval na to, že přílišná nečitelnost programu KSČM, malé odlišení od sociální demokracie by mohly vést k úvahám voličů, že je jedno, koho volí, takže mohou klidně volit přímo sociální demokraty. A já mu odpověděl, že opravdu nechceme být druhou sociální demokracií, nechceme být zbyteční. Myslím, že náš program je lepší, než je sociálnědemokratický program. Nakonec odlišení sociálních demokracií od komunistických stran a subjektů současné Strany evropské levice je patrné ve všech státech nejen Evropské unie, ale dokonce na celém světě. Sociální demokracie se z levice vlastně vyčleňuje. A proto platí, že pokud český občan chce, aby ČSSD plnila svůj levicový program, musí volit KSČM, protože my jediní stojíme důsledně za levicovým programem.
EURO: Jenže právě KSČM je pouhým pozorovatelem Strany evropské levice. Proč se držíte mimo tuto zastřešující organizaci? A chcete tam vůbec vstoupit? FILIP: Samozřejmě. Také jsme velmi aktivní pozorovatelé.
EURO: Proč tedy čekáte? FILIP: To je zásadní otázka. Nám je Strana evropské levice těsná, pokud bude zahrnovat jenom Evropskou unii. Chceme, aby v ní byly zastoupeny všechny levicové, komunistické a dělnické strany v Evropě. Minimálně potřebujeme, aby tam byli zástupci všech států, které jsou součástí Rady Evropy.
EURO: Jaký to má důvod? FILIP: Protože uzavírání se do struktury EU znamená nekomunikovat například s chorvatskými nebo srbskými stranami, s Moldávií, s Ukrajinou. To je podle mě zásadní chybou.
EURO: Tvrdíte, že KSČM je nejúspěšnější komunistickou stranou v Evropě. Čím si to české prvenství vysvětlujete? FILIP: Máme nejblíže ke svým voličům a široká členská základna nám umožňuje sestavit program, kterému lidé rozumějí. Jasné je to na srovnání rakouské sociální demokracie a naší komunistické strany. Rakouská sociální demokracie se stará o potřeby lidí a v rakouské komunistické straně se dlouhou dobu orientovali na řešení základních principiálních úkolů, třeba na teorii komunistického hnutí. Ale teorie není pro lidi tolik přitažlivá. Kdežto u nás se sociální demokracie za první republiky sice podílela na moci, ale o potřeby lidí se nestarala, a proto byla po roce 1948 KSČ silnější a vedla dělnické hnutí. Po listopadu 1989 jsme si jako KSČM dali do vínku, že je naším úkolem a cílem zůstat vždycky s lidmi. Nebýt jako ten pověstný kůl v plotě.
EURO: Řekněte mi, být v roce 1945 nebo 1948 v roli Klementa Gottwalda, co byste osobně udělal jinak? FILIP: Myslím, že bych byl paličatější než on. Nenechal bych si do toho mluvit ze zahraničí. Protože ústup od volebního programu z roku 1946 byl dán tím, že řada zahraničněpolitických poradců, zejména z bývalého Sovětského svazu, kladla důraz na sjednocení systému všech socialistických zemí. Nakonec se ukázalo, že jednotný model nevyhovuje. Že jednotící prvky mají existovat, ale zároveň má být velmi dbáno na správný vývoj jednotlivých národních zemí.
EURO: Čili jako tehdejší Jugoslávie… FILIP: Ano. V podstatě bych se choval jako Josip Broz Tito (smích).
EURO: Když jsme u těch představ: Co byste udělal v roce 1968 na místě Leonida Brežněva? FILIP: No, to si nedovedu představit vůbec (smích). Ale v každém případě si myslím, že on tenkrát jako politik ustoupil tlaku generálů a maršálů. My jsme byli jediný stát, kde sovětská vojska neměla své jednotky, a on vlastně uposlechl naléhání na změnu. A ty vojáky sem poslal.
EURO: Jste rusofil? Stále totiž Rusko vychvalujete, jste členem předsednictva Klubu Rusko – přitom už to není socialistická země a teoreticky se neliší od jiných států. FILIP: To je od vás poklona, že bych byl rusofil. Miluji klasickou ruskou literaturu a umění, ať už jde o balet nebo o hudbu, a jsem rád, že jako dva slovanské národy máme k sobě blízko. Uvedu příklad: jako soukromý advokát jsem měl v roce 1994 klienta v Německu. Letěl jsem s ním z Frankfurtu nad Mohanem do Kyjeva dělat kontrakt a nepřiznal jsem tam, že jsem Čech. Nejdřív jsme měli tlumočníka, i když jsem všemu rozuměl. Záhy jsem přiznal, že umím rusky a tlumočil jsem naše jednání z ruštiny do němčiny. Brzy jsme dosáhli úspěchu a obchod běží dodnes. Prostě vztah Čechů a Rusů je dán čímsi širším, než jen spoluprací za socialismu. Je to spíš ta slovanská blízkost a vzájemnost než vztah k bývalému Sovětskému svazu.
EURO: Před rokem, v době krize Grossovy vlády, byla KSČM druhou nejsilnější českou stranou a tipovalo se, že vaše tehdy dvacetiprocentní preference letos poskočí až na 30 procent. Jenže dnes máte kolem osmnácti procent. Proč ten pokles? FILIP: Kdyby nám šlo jenom o zisk vlastní politické strany a neměli zájem, aby to v tomto státě šlo kupředu, mohli jsme tehdy spustit mimořádné volby. Pravděpodobně bychom na nich vydělali. Ale my jsme se rozhodli pro jinou věc: vyčkat, až se zkonsoliduje druhá strana na levici, sociální demokracie. Řekli jsme si, že nechceme lacino vydělat, ale že poctivě budeme pracovat pro chvíli, kdy na vzestupu bude i druhá levicová strana. Takže teď bojujeme jen o nerozhodnuté voliče.
EURO: Takže to byl takový váš dárek sociální demokracii… FILIP: Nemyslím si, že to byl dárek. Ono to bylo výhodné i pro nás - globalizující se společnost nemůže vycházet z individualistického principu. Solidarita jako základní hodnota levice je v době globalizace natolik důležitou hodnotou, že ji nemůže nikdo podceňovat. Bylo by to od nás nejen nefér, ale přímo hloupé, kdybychom uvažovali jinak.
EURO: A po volbách vám ČSSD solidaritu oplatí, pokud zvítězí levice a ona o vás opře svou menšinovou vládu? FILIP: To nevím, to rozhodnou voliči.
EURO: A jak by vypadala splátka vašeho loňského dárku? FILIP: Vše rozhodnou voliči, já to samozřejmě nemohu vědět dopředu. Odmítám a vždycky jsem odmítal dělit kůži medvěda předtím, než byl medvěd uloven. Mě může mrzet a mrzí mě, že bývalé vedení ČSSD nevyužilo sto jedenácti levicových hlasů, které byly ve sněmovně, čímž podle mého soudu devastovalo nejen sociální demokracii, ale vůbec veřejné mínění v České republice. Protože signál od voličů byl zcela zřejmý, že chtějí vývoj nalevo, že se chtějí vzdálit od toho, co tady bylo v devadesátých letech.
EURO: Gross loni na čas zmizel, teď se ale vynořil v čele bezpečnostní komise ČSSD. Což svádí k úvaze, zda se nestane kandidátem na příštího ministra vnitra, pokud by vládla ČSSD. Podpořila by KSČM kabinet, v němž by měl sedět Stanislav Gross? FILIP: Zaprvé si nemyslím, že by takhle uvažoval ten, kdo bude sestavovat příští vládu. Bezpečnostní komise sociální demokracie je odborný servis té strany a myslím si, že kandidátů na ministra vnitra má sociální demokracie více než jen jednoho. Navíc určitě platí, že nelze vstoupit dvakrát do téže řeky, a pan Gross v ní, myslím, už jednou byl.
EURO: A byla by KSČM tím, kdo by Grossovu návratu chtěl zabránit? FILIP: Já myslím, že kdybychom měli do toho co mluvit, tak že bychom nebyli šťastni z takového řešení.
EURO: Ale zamezili byste mu? FILIP: Ptáte se na negativní personální pravomoc. Takovou pravomoc KSČM nemá. Kdyby ji měla, tak bychom vyzvali partnera, aby hledal další lidi.
EURO: Ve vašem programu „Naděje pro Českou republiku“ je věta, že chcete zvětšovat podíl společenského vlastnictví. Co máte na mysli? FILIP: Stát, obce nebo kraje by se staly investory. Dnes dáváme mnoho miliard korun na podporu zahraničních investorů. Nevíme, do čeho ti investoři vlastně vkládají své peníze a kolik jim to přináší zpátky, když je investice realizována. Nevidíme žádný důvod, když platí zmínka v ústavě, že všechny typy vlastnictví jsou si rovny a zaslouží stejné ochrany, aby investorem nebyl stát, kraj nebo obec. Naopak si myslíme, že řešení regionální nezaměstnanosti může být dáno právě tím, jak aktivně bude obec nebo kraj vystupovat jako investor.
EURO: To znamená, že by stát, kraje a obce vstupovaly do firem? Kupovaly by akcie? FILIP: Spíš by firmy zakládaly, nemá smysl kupovat akcie. Byť jsme zažili, že obec, když chtěla zachránit zaměstnanost, koupila krachující eseróčko a zaměstnanost udržela. Dokonce ještě zněkolikanásobila výrobu. Ale spíš je důležité, pokud obce plní nějaký úkol, aby si na to nemusely najímat soukromou firmu, ale mohly si ji založit. Tomu nikdo nemůže zabránit, navíc je takový krok mnohem průhlednější a pro lidi pochopitelnější, obec má pak větší kontrolu nad takovým podnikem. Ať už jde o technické služby, úklid města nebo o provozování vodovodů a kanalizací.
EURO: Takové firmy by ale byly součástí trhu. Jaký podíl na trhu by měly mít? FILIP: To není v tuto chvíli podstatné. Snadno odpovím, že v Belgii je podíl státního a veřejného sektoru přes padesát procent, kdežto v Číně, která je vedena komunistickou stranou, je ten rozměr toho veřejného sektoru jen desetiprocentní. Podíl na trhu není důležitý. Důležité je, jestli ta firmy splní veřejný účel.
EURO: V programu také máte bod „usměrňování hospodaření“. Chcete ustavit státní plánovací komisi nebo nějaké ministerstvo pro strategické plánování? FILIP: Na úrovni centrální vlády by mělo vzniknout pracoviště, které by bylo schopno koordinovat a vytvářet vize dalšího vývoje státu. Protože pokud třeba některá investice nezapadne do celkového vývoje České republiky při současné integraci, miliardy korun nemusí nic přinést nebo to bude čistě jenom krátkodobé a nic se nám nevrátí. Takže prognózování určitě, strategické plánování je důležitou činností každé centrální vlády. A to usměrňování si představujeme samozřejmě pomocí ekonomických nástrojů. Jsme opatrní ve věci přístupu k euru, protože právě měna nám umožňuje, abychom určité věci řídili. Také daňová politika umožňuje řídit ekonomiku. Říkáme na rovinu, že daňové zákony mají být měněny každým rokem. Protože má-li stát v čtyřletém vývoji někam dojít a v každém z těch čtyř let je zapotřebí jiných kroků, je nutný pohyb na dani z přidané hodnoty, na dani spotřební a na dani z příjmů fyzických a právnických osob. Každoročně je potřeba se tím zabývat.
EURO: Chcete frekvenci změn nějak uzákonit? FILIP: Ne. Pro každý konkrétní cíl rozvoje státu by se musely hledat adekvátní nástroje. Dnes například nemáme dost žáků odborných učilišť v oborech truhlář nebo zedník. Kvalifikované svářeče dokonce musíme dovážet. Přitom cizí investoři přicházejí do České republiky proto, že tady našli nejlépe kvalifikovanou pracovní sílu. Špičkového manažera si firmy koupí kdekoli a nastěhují si jej do bytu, kde ho zrovna potřebují, jenže za kvalifikovanou pracovní silou pro průmyslovou nebo zemědělskou výrobu musejí jít. Bylo by podle mě trapné, kdybychom museli najímat instalatéry z některé země Evropské unie, nebo dokonce mimo Evropskou unii.
EURO: A co takhle obnovit plánovací systém pětiletek? FILIP: Nemyslím si, že je potřeba zakládat zákonem pětiletku. Ale je potřeba v České republice jako v součásti Evropské unie začít plánovat na stejné období, jaký je ekonomický výhled v unii. Tedy minimálně na pěti nebo sedmileté období. Tam se musíme najít a udělat krok, abychom nezaostávali ve vývoji, a byli naopak na špici.
EURO: Kritizujete výsledek výběrového řízení na zavedení mýtného i zvítězivší mikrovlnný systém. Máte v plánu po volbách tlačit na jeho změnu? FILIP: To je jeden z důvodů, proč bych opravdu chtěl, aby měla KSČM po volbách větší vliv než dnes. Považuji samo zadání toho výběrového řízení za obrovskou chybu České republiky, protože prodělat kvůli třem rokům 21 miliard korun, když někdo jiný nabízí perspektivní řešení za čtrnáct miliard, to je opravdu neskutečná věc. Navíc máme výhodu, že jsme oproti sousednímu Německu i jiným státům lépe připraveni na systém Galileo. To, co předvedlo ministerstvo dopravy s mýtným, je ostuda českého státu a já nechci, aby Česká republika vydala jedenadvacet miliard marně. Lepším řešením by byly jak zvláštní známky, které navrhoval mimo jiné ministr Bureš, tak příprava na přechod rovnou k systému satelitního snímání.
EURO: Ale tyhle varianty už jsou passé, Kapsch může začít stavět… FILIP: To není passé. Ano, Kapsch může stavět, ale samozřejmě riskuje, že Evropský soudní dvůr mu to zruší. Protože podle mého soudu si italská firma Autostrade ani švýcarské konsorcium Damovo nenechají průběh výběrového řízení líbit.
EURO: Možná rychlejší než spoléhat na soud by bylo smlouvu s firmou Kapsch vypovědět. FILIP: Myslím, že je lepší ji vypovědět. Protože i to vypovězení je lacinější, než utratit za krátkodobě funkční systém 21 miliard.
EURO: Takže KSČM by tlačila na eventuálního ministra dopravy za ČSSD, aby smlouvu vypověděl? FILIP: Určitě.
EURO: Vyjádřil jste se, že Paroubkův styl je na vás příliš razantní, že byste byl jemnější. Stylem práce nebo vyjadřováním? FILIP: Kritizoval jsem, jakým způsobem se Jiří Paroubek choval při sestavování kandidátních listin ČSSD. Já si nedovedu představit tento postup u předsedy ústředního výboru naší strany. Vyznávám demokratické principy a kolektivní orgán má svá práva i svou odpovědnost. Jedinec, byť je předsedou, nemůže rozhodovat sám za kolektivní orgán. Mohu mít jiný názor na sestavení té nebo oné kandidátní listiny, ale nakonec je přece jen mnohem rozumnější poradit se v místních organizacích, v krajských radách nebo i na ústředním výboru a za každou cenu neprotlačovat vlastní názor. Umožňuje to dopouštět se mnohem méně chyb, než když člověk rozhoduje sám.
EURO: Prodloužili byste mandát prezidentovi Václavu Klausovi? Nebo budete prosazovat přímou volbu? FILIP: Tato otázka je předčasná. Budu vám na ni schopen odpovědět po listopadových senátních volbách, kdy stanovíme strategii pro volbu prezidenta České republiky.
EURO: Nemáte názor ani na systém volby? FILIP: Nevím, jestli se nová sněmovna přikloní k návrhu změny volebního systému. Také si myslím, že Česká republika je typickým parlamentním státem a že kultura přímé volby hlavy státu se v naší zemi nikdy nevytvořila. Přímá volba prezidenta je vnímána jakoby posun k přímé demokracii, ale je to posun minimální. Mnohem důležitější posun by byl zákon o referendu, to bych viděl jako krok číslo jedna.
EURO: Jednání stran o přímé volbě zatím krachovalo na sporu, zda pustit do druhého kola víc než dva kandidáty. K jaké variantě se přikláníte? FILIP: Myslím, že vybírat ve druhém kole jen ze dvou kandidátů je lepší.
EURO: Máte jako opoziční strana v šuplíku připravené vlastní návrhy zákonů? FILIP: KSČM nebude říkat, že má hotové zákony. Máme svůj legislativní plán. Samozřejmě pokud bychom uspěli u voličů, zaktivizujeme svoji právnickou základnu a náš program bychom přepracovali do zákonů. Ale ať ve volbách dostaneme dvacet procent nebo i víc, v každém případě budeme muset návrhy předkládat s někým dohromady a vyjednávat o nich.
EURO: Takže byste s ČSSD chtěli spolupracovat na vládní úrovni? FILIP: My se do vlády se sociální demokracií nechystáme.
EURO: A neuráží vás to, takhle muset trčet před vchodem do Strakovky, pokud byste s ČSSD vyhráli coby dvě rovnoprávné levicové strany volby? FILIP: (Smích) Podívejte, to je otázka přípravy společnosti. Musíme překonat strach některých občanů. Proto se tomuto stadiu práce KSČM nijak nebrání a chce dokázat, že je skutečně demokratickou stranou, která umí pracovat a získávat důvěru. Vždycky jsme usilovali o účast v parlamentních funkcích. A pokud bychom měli být garantem vládnutí ČSSD, pak budeme chtít kontrolní funkce.
EURO: Třeba funkci šéfa sněmovny? FILIP: To si myslím, že ne. Není pro stranu důležité, jestli má předsedu nebo místopředsedu sněmovny. Důležité je, jaké má pozice v orgánech, které mají kontrolovat činnost vlády.
EURO: Co je pro vás hranicí úspěšnosti ve volbách? FILIP: Úspěch by byl, kdybychom získali víc než 41 mandátů. A naopak. Počet procent může být různý a rozhodně nebude úspěšnost záviset na tom, jestli po volbách budeme nebo nebudeme podporovat vládu. To není měřítko. Opravdu nejvýhodnější by pro nás bylo, kdybychom vládu podporovat nemuseli. Kdybychom zůstali v opozici a nemuseli odpovídat za vládnutí jiných stran.
EURO: Zvláštní. Chtít po volbách zůstat v opozici… FILIP: Pro politickou budoucnost by se vůbec nic nestalo, kdyby tady byla velká koalice. Protože v tu ránu by se odhalily opravdové vztahy těch obou politických stran. Pak by bylo jasné, že sociální demokracie nechce být hegemonem na levici, a nám by to uvolnilo zcela ruce.
