PANSKÝ MLÝN V SEDLČANECH - Sedlčany leží ve Středočeském kraji, 30 kilometrů východně od Příbrami. Kdysi byly centrem středního Povltaví a koncem 16. století je vlastnil známý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Vybudoval zde i velký mlýn, zvaný Panský.
Bývalý Panský mlýn stojí na severním okraji Sedlčan, na levém břehu potoka Mastníku. V době své největší slávy patřil k největším na Sedlčansku. Byl zařízen na mletí pšenice i žita současně a měl dokonce i vlastní elektrárnu. Poháněly ho vodní turbíny a parní stroj o síle šedesáti koňských sil (zhruba 45 kW).
Dnes však již stroje nepracují, mlýn je opuštěný a smutně chátrá. Kdysi honosná stavba se mění ve zříceniny, okolní zahrada připomíná prales.
Špatného stavu objektu jsou si vědomi i majitelé Jan a Libuše Pejšovi. Na opravu bývalého mlýna však nemají peníze, nabízejí proto stavbu k prodeji. Cena je 1,39 milionu korun.
POPIS OBJEKTU
- *název: Panský mlýn místo: Sedlčany kraj: Středočeský lokace: sever města typ: mlýn stav: chátrající využití: žádné kult. památka: ne nabízí: RE/MAX cena: 1,39 milionu Kč Regent přichází První zmínky o Panském mlýnu v Sedlčanech pocházejí již z počátku 16. století. Tehdy se však jednalo jen o malý podnik, který zásoboval pouze blízké okolí. Změna nastala teprve roku 1586, kdy mlýn od Jana Zábřezského koupil známý jihočeský rybníkář a rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. Ten objekt nákladně přestavěl na velký mlýn s valchou a brusírnou. Podnik dostal pět velkých vodních kol, takzvaných moučných, a začal mlít pro celé Dublovicko a Křepenicko (západně od Sedlčan). Meleme? Nemeleme!**
Mlynáři zde byli pouze nájemní. Staré cechovní listiny se například zmiňují, že zde někdy po roce 1665 hospodařil mistr Jan Křikava, ke kterému na přiučenou nastoupil jistý Matěj Motl-Pern. Podobné „stáže“ byly tehdy zcela běžné a mlynáři si při nich prohlubovali znalosti.
Po roce 1669 byl na mlýně Václav Čekanský, po kterém se vystřídalo ještě mnoho dalších mlynářů. Teprve ve druhé polovině 19. století získala podnik rodina Hartigova, která ho držela několik desetiletí. Z tohoto významného měšťanského rodu pocházel i starosta Žižkova Karel Hartig, není proto divu, že mlýn v té době navštěvovala řada prominentních hostů. Jedním z nich byl například hudební skladatel a sbormistr Hlaholu Karel Bendl.
V letech 1880 až 1917 byl mlýn přestavěn do dnešní podoby. Fungoval ještě po druhé světové válce, jeho význam však postupně upadal. Když byl po roce 1989 vrácen rodině Gärtnerů, byl již opuštěný a zchátralý.
Náprava tohoto stavu nyní čeká na nového majitele. K bývalému mlýnu patří i část okolních pozemků, u kterých je vodovod, kanalizace a elektrické vedení. Možných využití objektu je tedy velké množství.
