Menu Zavřít

Památka od policie

29. 9. 2005
Autor: Euro.cz

Londýn chce, aby země unie zavedly povinné nahrávání výslechů

Návrh zavést ve všech členských státech Evropské unie povinnost pořizovat z policejních a soudních výslechů zvukové nebo obrazové nahrávky naráží na tvrdý nesouhlas. O plánu Velké Británie totiž vlády většiny členských států tvrdí, že by byl neúnosně drahý. Londýn ale trvá na tom, že unie – která v současné době přitvrzuje boj proti organizovanému zločinu a teroristům – musí současně zajistit i ochranu základních lidských práv vyšetřovaných lidí. Obává se zejména o práva cizinců, kteří se v zemi, v níž byli zadrženi, nedokážou domluvit a potřebují při rozhovorech s policisty tlumočníka. Nové nařízení ale stejně tak může pomoci samotným policistům, kteří se často musí bránit nařčení z použití protiprávních a násilných metod.

Velmi silná opozice.

K pořizování nahrávek policejních výslechů je nyní v Británii obzvlášť „vhodná situace“: při vyšetřování teroristických útoků v Londýně musí policie vyslýchat řadu podezřelých, kteří vůbec nemluví anglicky. Totéž ale zažívají i další země, cizojazyční teroristé operují po celém území Evropské unie.
Britové jsou přesto v unii zatím jediní, kteří všechny výslechy systematicky nahrávají. K zavedení této praxe je v 80. letech minulého století vedl skandál, kdy se při vyšetřování aktivit Irské republikánské armády provalilo několik případů násilně „vynucených přiznání“. Londýn se nyní pokouší přesvědčit ostatní členské státy unie, aby se k němu připojily a začaly výslechy také nahrávat. Důvod? Současný trend propojování národních policejních a soudních systémů a zavedení celoevropského zatykače prý musí provázet i zavedení „dodatečných práv“ pro vyšetřované a obžalované. Ti by měli mít stejná práva ve všech státech unie.
Stejně tak by ale nahrávky výslechů mohly ochránit policisty od falešných obvinění z používání příliš drsných výslechových metod a členské země od prohraných sporů před Evropským soudem pro lidská práva.
„Naše partnery v Evropské unii jsme o přínosech nahrávání výslechů přesvědčovali už mnohokrát,“ prohlásil nyní britský ministr pro evropské záležitosti Douglas Alexander. „Ale opozice je stále velmi silná,“ dodal.
Británie ovšem není ve svém boji o zavedení nahrávek výslechů sama. Má například podporu Evropského parlamentu. Částečně stojí za Brity i Evropská komise. Ta ovšem požaduje zavést nahrávání jen v případech cizinců, kteří se na území unie nedokážou domluvit.
V materiálech o ochraně lidských práv komise hovoří například o nutnosti zajistit právo na obhájce a právo na překlad a tlumočení. A právě v této souvislosti se zmiňují bruselští experti o nahrávání: „Je-li trestní řízení tlumočeno, členské státy zajistí, aby byl pořízen jeho zvukový nebo obrazový záznam pro účely pozdější kontroly kvality,“ stojí v textu návrhu Rámcového rozhodnutí o určitých procesních právech při trestním řízení v celé Evropské unii.

bitcoin_skoleni

Neutrální až negativní.

Pozice České republiky je momentálně spíše neutrální až negativní: tuzemští úředníci sice víceméně podporují návrh na zavedení celoevropské ochrany práv podezřelých a obžalovaných, s tím související nahrávání výslechů ale zpochybňují argumenty o přílišné náročnosti následného hodnocení pořízených záznamů. O penězích zatím nehovoří
„Jsme přesvědčeni, že oblast procedurálních záruk pro podezřelé a obžalované v trestních řízeních by měla podléhat právní regulaci v celé Evropské unii. Je nezbytné jim zajistit odpovídající spravedlivé zacházení, ať už je jejich případ projednáván kdekoli,“ stojí ve vyjádření českého ministerstva spravedlnosti k návrhu Evropské komise. Týdeník EURO ho má k dispozici. O několik stránek dále čeští ministerští experti reagují i na otázku kolegů z Bruselu, zda považují nahrávání policejních výslechů za vhodný nástroj pro účinný monitoring průběhu vyšetřování. „Ano, pořizování magnetofonových nebo videonahrávek výslechů může být přiměřené. Policie se díky nim může vyhnout obvinění z nerespektování práv podezřelého nebo obžalovaného. Přílišná časová náročnost vyhodnocení takových nahrávek se nicméně může ukázat jako problematická“.“ Odpověď v podobném duchu týdeníku EURO zaslal i mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. „Vzhledem k tomu, že jde o poměrně citlivou problematiku a věc je ve stádiu vyjednávání, takže návrh tudíž není finální, nemůžeme se k věci detailně vyjádřit … V dané fázi se však Česká republika přiklání k negativnímu názoru, který zastává většina států Evropské unie.“ Ministerstvo vnitra se problematikou nahrávání výslechů zatím nezabývá. „V pracovních skupinách, kde je zajišťována účast odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, se tato problematika neprojednává,“ sdělil týdeníku EURO Petr Vorlíček z tiskového odboru úřadu.

Drsná realita.

Státy Evropské unie by ovšem měly na práva vyšetřovaných a obžalovaných na základě platných mezinárodních smluv dbát už nyní. Skutečnost je ale jiná. Vyplývá to i z průzkumu Evropské komise. Ten ukázal, že zatímco členské státy si jsou sice v teoretické rovině vědomé, že vyšetřovaní mají právo na bezplatné tlumočení a překlady dokumentů, v praxi není toto právo zcela zajištěno… Stává se, že při policejním výslechu tlumočí nekvalifikovaná osoba, která dostatečně nezná jazyk vyslýchaného. Dochází i k tomu, že tlumočníci placení úřady záměrně tlumočí v neprospěch vyslýchaného.
A právě nahrávání výslechů by mělo takovým lapsům zabránit. Podobný názor hájí i řada organizací na ochranu lidských práv. Například šéf Fair Trials Abroad (Spravedlivý soud v zahraničí) Stephen Jakobi považuje situaci, kdy se výslechy cizinců s tlumočníkem nenahrávají, za „ostudnou“. „Nahrávání dokáže zajistit přesnou a pravdivou verzi toho, co se během výslechu opravdu odehrálo,“ tvrdí Jakobi.
Nejde ale jen o ochranu lidských práv. I úředníci v Bruselu už totiž zjistili, že nahrávání výslechů by mohlo zabránit pozdějším soudním sporům o vyplacení odškodného. Celkem oprávněně se totiž bojí toho, že skuteční „kriminálníci“ zpochybní své kauzy jen proto, že budou vědět, že některé členské státy výslechy nenahrávají, a tedy že nemohou prokázat, jak vyšetřování probíhalo. Takoví „poškození “ se pak obrátí na Evropský soud pro lidská práva s vysokou šancí na výhru. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod totiž vyžaduje, aby tlumočení probíhalo tak, aby byla zajištěna „efektivní účast“ obžalovaného na vyšetřování. „V případě, kdy obžalovaný tvrdí, že tlumočení neproběhlo korektně a poškodilo jeho práva, je důležité mít prostředky, jak prokázat, že tomu tak nebylo. Je proto povinností členských států mít pro takový případ záznam výslechu,“ uvádí se v dokumentech Evropské komise.

  • Našli jste v článku chybu?