OCHRANA PAMÁTKOVÉHO FONDU - Ministerstvo kultury zřizuje v roce 2008 dva nové dotační tituly na opravu památek. Dostat se má zejména na venkovské pamětihodnosti, které byly dosud trochu opomíjeny. Na ochranu památek půjde také víc peněz než v uplynulé sezoně: přes 950 milionů korun.
Dva nové dotační programy na pomoc majitelům památkově chráněných objektů spouští v roce 2008 ministerstvo kultury. Oproti již fungujícím programům mají přinést určitý posun – pomoci zejména nemovitostem ve venkovských oblastech, na které se dosud trošku zapomínalo. „Sídla v památkových zónách jsou již většinou v relativně dobrém stavu. Nové dotace by mohly naopak pomoci například kostelíkům a menším sakrálním stavbám v pohraničí,“ vysvětluje ředitelka odboru památkové péče ministerstva kultury Anna Matoušková. „První nový dotační titul nese oficiální název Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou pravomocí. Pro rok 2008 je na něj určeno 200 milionů korun,“ říká Matoušková.
Při hodnocení žádosti o dotaci se podle ní bude zohledňovat technický stav nemovitosti, mohlo by tedy jít o kýženou pomoc pro budovy ve špatném stavu. Velikost jednotlivých dotací není omezena žádným stropem. „Na tomto dotačním programu mimo jiné oceňujeme, že umožňuje opakované čerpání podpory na stejnou stavbu. V praxi vidím, že právě menší opakované opravy v několika letech po sobě jsou pro památky potřebné,“ říká Petr Sedláček, předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
„Druhou novinkou je program pro památky UNESCO. Na ten půjde 18 milionů korun,“ pokračuje Anna Matoušková. Podrobnosti fungování obou programů ministerstvo ještě dolaďuje.
Víc peněz a nový zákon
Dva nové programy jsou součástí snahy ministerstva nasměrovat na ochranu památek ze státních zdrojů více peněz než v minulosti. „Pro rok 2008 se nám podařilo plánovaný objem těchto peněz výrazně navýšit. Zatímco ve schváleném rozpočtu na rok 2007 bylo na památkovou ochranu vyhrazeno jen 721 milionů korun, pro nadcházející rok je to již 953 milionů,“ konstatuje Matoušková.
Rezort se v těchto dnech také snaží v součinnosti s Národním památkovým ústavem, neziskovými organizacemi a dalšími institucemi připravit věcný návrh památkového zákona, který by měl být někdy na jaře předložen zákonodárcům. „Zákon by měl mimo jiné jasně stanovit požadavky na vzdělání lidí, kteří v památkové péči působí,“ míní Petr Sedláček. „Zatím se v ní pohybují převážně kunsthistorici nebo architekti, někdy dokonce lidé, kteří tu práci berou ryze úřednicky. Je to i tím, že se památková péče zatím nevyučuje jako samostatný studijní obor. Velmi tedy záleží na tom, jestli se konkrétní pracovník sám vzdělává a je pro svou práci zapálen,“ uzavírá Petr Sedláček.
