kazníků se však jedná o platné mince. Je to tak? A jsme povinni je přijímat?
Už asi třikrát se mí prodavači stali terčem „vtipálků“, kteří se v našem obchodě pokoušeli platit pamětními mincemi. Prodavači se ale ke snaze zaplatit nákup v hodnotě 200 korun jedinou mincí stavěli nedůvěřivě. Podle oněch zá- kazníků se však jedná o platné mince. Je to tak? A jsme povinni je přijímat?
podnikatel z Brna
Česká národní banka vydává pamětní mince několikrát ročně, a to ve zlatě nebo stříbře. Přehled vydaných mincí, stejně jako plán na další měsíce, je k dispozici na internetových stránkách www.cnb.cz. Součástí je vyobrazení lícové i rubové strany a jejich detailní textový popis.
Československé stříbrné pamětní mince vydané do roku 1992 již neplatí, ale českými pamětními mincemi vydanými od roku 1993 lze teoreticky běžně platit. Rozhodující je přitom nominální hodnota uvedená na minci. U stříbrných jde téměř vždy o 200 korun, u zlatých se nominální hodnota pohybuje mezi 1000 až 10 000 korunami.
Nákup zboží za 200 korun tedy může zákazník zaplatit jednou stříbrnou pamětní mincí. Máte však právo takovou minci nepřijmout (povinně je musí přijmout pouze banky). Mnoho obchodníků totiž pamětní mince vůbec nezná, nebo nechce riskovat přijetí padělku. Přitom získání takové mince může přinést mnohem vyšší částku, než která je na ní uvedená. Pamětní mince jsou totiž sběratelsky hodnotné, pomineme-li, že jde o investici do zlata nebo stříbra. Na numismatickém trhu tak bývá cena pamětních mincí několikanásobně vyšší, než kolik činí její nominální hodnota.
Od pamětních mincí vydaných Českou národní bankou je však nutné odlišit nejrůznější „mince“, které občas spíše z recese vydávají soukromé subjekty, kluby nebo třeba města u příležitostí různých setkání, výročí, her a podobně. Ty samozřejmě nejsou platné, koneckonců nesmějí ani obsahovat údaj v korunách, ani nápis Česká republika nebo státní znak. K záměně s pamětními mincemi by tedy nemělo dojít – ostatně platné mince může vydávat pouze Česká národní banka a ostatní subjekty nesmějí vydávat nic, co by je mohlo napodobovat nebo vyvolat nebezpečí záměny.
Mgr. Zdeněk Bauer, právník
