Zakladatel společnosti Apple odchází kvůli svému zdravotnímu stavu z postu ředitele. Dokáže firma bez svého vizionáře vyvíjet další iPhony či iPady?
Rakovina je mrcha a nevyhýbá se chytrým ani bohatým lidem. Steve Jobs (56), zakladatel a ředitel technologického gigantu Apple, je extrémně chytrý a extrémně bohatý, přesto ho zákeřná nemoc paralyzovala natolik, že nemá dost energie na řízení firmy, a rozhodl se rezignovat. Za posledních sedm let je to jeho již třetí odchod z ředitelského křesla, tentokrát však zřejmě není jen dočasný, jak tomu bývalo v minulosti. Již na jaře americká média přisuzovala Jobsovi jen několik týdnů života, a přestože se jejich černé vize nenaplnily, zdá se, že zdravotní stav vizionáře a hlavního mozku Applu není dobrý. Otěže firmy s jablkem ve znaku přebírá provozní ředitel Tim Cook, který firmě přechodně šéfoval již během předchozích Jobsových rekonvalescencí.
Nechtěný génius
Životní příběh Steva Jobse je pestrý od samého začátku. Narodil se v roce 1955 v San Francisku syrskému studentovi politologie a americké vysokoškolačce. Dítě však nikdo z nich nechtěl, tak ho nabídli k adopci s podmínkou, že noví rodiče musejí být vysokoškolsky vzdělaní. Ti, kteří byli vybráni, ho měli, ale nakonec se rozhodli, že raději budou adoptovat holčičku. Manželé Jobsovi, kteří o malého Steva stáli, diplomy neměli, otec dokonce ani nedodělal střední školu a pracoval jako dělník. Biologická matka s adopcí nakonec souhlasila pod podmínkou, že Jobsovi jejímu potomkovi v budoucnu zajistí univerzitní studium.
Když šel sedmnáctiletý Steve na vysokou, padly na to celoživotní úspory jeho rodičů, Reed College v Oregonu patřila mezi nejdražší univerzity ve Spojených státech. Ještě horší bylo, že se Steve po prvním semestru rozhodl se školou skončit a chodit do školy jen na vybrané přednášky. Bavila ho především kaligrafie, tedy umění písma. „Nebyla to jen romantika. Neměl jsem kolej, tak jsem přespával na podlaze u přátel, sbíral jsem lahve od koly a za to si kupoval jídlo. Vždy v neděli večer jsem šel přes město jedenáct kilometrů pěšky, abych v Hare Krišna dostal jediné slušné jídlo v týdnu. Miloval jsem to,“ vzpomínal Jobs před šesti lety během své promoční řeči na univerzitě ve Stanfordu.
Pracovat začal v počítačové společnosti Hewlett-Parckard (HP), pár měsíců také strávil v IT firmě Atari. Na začátku roku 1976 pak se svým kamarádem a exkolegou z HP Stevem Wozniakem začal v garáži Jobsových montovat první počítač. Aby měl peníze na potřebné součástky, prodal svůj mikrobus, vozidlo tolik oblíbené v éře hippies. Počítač nazvaný Apple za cenu 666,66 dolaru byl úspěšný, jedné kalifornské firmě prodali najednou dokonce 25 kusů. V dubnu téhož roku Stevové společně s Ronaldem Waynem zakládají v Cupertinu společnost Apple Computers. Mimochodem, v tomto městečku v silikonovém údolí sídlí firma dodnes.
Milion, deset, sto
O rok později již Jobs s kolegy představuje veřejnosti první sériově vyráběný osobní počítač Apple II, s kterým slaví obrovské úspěchy; hvězdná budoucnost je nastartována. Podnikatelské začátky později Jobs popisoval slovy: „Když mi bylo dvacet tři, vydělal jsem první milion dolarů. Když mi bylo čtyřiadvacet, měl jsem již deset milionů, a v pětadvaceti sto milionů.“ V roce 1980 vstupuje Apple na burzu, o čtyři roky později pak firma uvádí na trh revoluční počítač Macintosh, předchůdce dnešních komputerů.
„Když jsme navrhovali počítač Macintosh, vrátily se mi všechny vzpomínky na přednášky kaligrafie na univerzitě. Kdybych býval na škole ten kurz nenavštěvoval, Mac by nikdy neměl úžasný výběr fontů a celkově krásné písmo. A dost pravděpodobně by ho neměly ani osobní počítače, protože Microsoft své Windows od Macu prostě okopíroval,“ rekapituloval později Jobs a filozoficky dodal: „Jednotlivé body života nelze spojovat při pohledu vpřed, to je možné, jen pokud se díváte nazpátek. To znamená, že musíte věřit, že se ty body v budoucnu nějak pospojují. Musíte v něco věřit – ve svou odvahu, osud, život, karmu, cokoliv. Tento přístup mě nikdy nezklamal a změnil můj život.“
Padák z vlastní firmy
Tvrdá rána pro úspěšného IT podnikatele přichází v roce 1985. Ačkoliv Apple dorostl do firmy s dvoumiliardovým obratem v dolarech a čtyřmi tisíci zaměstnanci, Jobs z firmy odchází. Důvodem jsou spory s akcionáři a především s ředitelem Applu Johnem Sculleym, kterého paradoxně sám Jobs dva roky předtím přetáhl z křesla šéfa nápojářského koncernu PepsiCo. „Ve třiceti jsem vypadl ze hry, z firmy, kterou jsem sám v garáži zakládal. Středobod celého mého dospělého života byl pryč. Bylo to zničující a pár měsíců jsem vůbec nevěděl, co dělat,“ připustil Jobs.
Nakonec se z vyhazovu oklepal poměrně rychle. Již v roce 1986 zakládá vlastní počítačovou firmu NeXT a od filmaře George Lucase odkupuje filmové studio Pixar, které pod Jobsovým vedením vytvořilo první počítačově animovaný film Toy Story (Příběh hraček). Velkolepý návrat nakonec tento technologický génius slavil i v Applu, který v roce 1996 kupuje NeXT. Její technologie se později stala jádrem nové generace počítačů Apple a z Jobse se stává poradce ve firmě, již před dvěma desetiletími zakládal. O rok později se vrací do vrcholového vedení. „Tehdy jsem to tak neviděl, ale můj vyhazov z Applu byla ta nejlepší věc, která se mi mohla přihodit. Tíhu úspěchu nahradila lehkost nového začátku,“ říká Jobs.
Velkolepý iNávrat
Ani po jeho návratu se Applu příliš nedařilo, firma balancovala na pokraji bankrotu, a přestože přišla s barevným počítačem iMac, jenž se stal kultovní záležitostí, tržní podíl „vykousnutého jablka“ na trhu počítačů spadl k pouhým dvěma procentům. Jobs významně ořezal náklady a soustředil se na vstup do nového byznysu – spotřební elektroniky. Když pak v roce 2001 firma uvedla svůj hudební přehrávač iPod s revolučním ovládáním, začala se psát nová éra Applu.
Následoval internetový obchod s hudbou iTunes, nové přenosné počítače iBook a především mobilní telefon iPhone. Ačkoli to nebyl první přístroj s dotykovým displejem, na trhu v té době již byly k dispozici telefony Nokia a Windows Mobile, znamenal revoluci v telekomunikační branži, která kromě jiného uživatelům přinesla možnost mít internet vždy s sebou. Když loni Apple uvedl na trh tablet iPad, otevřel vizionář Jobs zcela nový segment trhu na pomezí osobních počítačů a mobilních telefonů.
Všechny tyto inovativní kroky, v kterých dokázal Jobs a tým jeho lidí skloubit moderní technologie s atraktivním designem, katapultovaly Apple mezi nejúspěšnější korporace světa. Od roku 1997, kdy firma málem zkrachovala, si na burzách připsala nárůst přesahující 10 300 procent. Ještě před osmi lety oscilovala cena jedné akcie kolem deseti dolarů, předloni to byly již dvě stovky a současná cena se pohybuje těsně pod hranicí 400 dolarů. Díky tomu se Apple na začátku letošního srpna stal na krátkou dobu i největší firmou na světě podle tržní hodnoty (335 miliard dolarů), když díky růstu akcií předstihl i ropnou společnost Exxon Mobil.
Transplantace
Fenomenální příběh skvělého obchodníka a vizionáře má však stinnou stránku, zákeřnou nemoc. V roce 2003 objevili lékaři na jeho slinivce zhoubný nádor. Jobs absolvoval léčbu a operaci, nádor se však po letech objevil na játrech. Kompletně nová mu lékaři transplantovali v roce 2009, avšak problémy zcela nezmizely. Letos v lednu si Jobs vzal zdravotní volno a minulý týden z funkce generálního ředitele odstoupil. Jeho nástupcem se stal dosavadní provozní ředitel Tim Coom, jenž ho zastupoval již v minulosti. Jobs nadále zůstává ve firmě, byl jmenován předsedou správní rady.
Svůj kontakt se smrtí popsal na zmiňované přednášce na univerzitě ve Stanfordu následovně: „Mít na paměti, že tady brzy nebudu, je pro mě nejdůležitějším nástrojem, co znám, když dělám zásadní rozhodnutí. Protože téměř všechno – vnější tlaky, hrdost, strach z neúspěchu a překážek – tváří v tvář smrti odpadne. A zbude jen to, co je skutečně důležité. Pamatovat na to, že umřete, je podle mě ta nejlepší cesta, jak se vyhnout pasti obav, že něco ztratíte. Nazí už jste. Není důvod nenásledovat hlas svého srdce.“
