Jaroslav Horák vytvořil během šesti let z postsocialistického nakladatele dětských knih největší český nakladatelský dům
Člověk musí mít štěstí a pak ještě všechno udělat dobře. Když Jaroslav Horák, majitel dnes největšího českého nakladatelství Albatros, vypráví o svém receptu na úspěch, zní to jako nesplnitelný úkol. A když zjistíte, jak se pod jeho vlastnictvím Albatros, pohrobek socialistického nakladatele dětských knih, změnil v prosperující nakladatelský dům západního střihu, nezbývá vám než přiznat, že nic jednoduchého to rozhodně nebylo. Zvlášť v době, která obecně médiím a tištěným produktům příliš nepřeje.
Když nedlouho po revoluci jako třicetiletý odcházel do Paříže na postgraduální studia ekonomie, jen stěží ho napadlo, že po dvaceti letech skončí jako spokojený nakladatel. Chtěl dělat vědu a učit ekonomii. Ale do života mu vstoupilo štěstí číslo jedna. Po studiích na univerzitě Panthéon-Sorbonne si ho vytipovala pařížská banka BNP, která na začátku 90. let cítila příležitost ve střední Evropě.
„Potřebovali někoho, kdo by řídil pobočku jejich private equity fondu v Praze, uměl zdejší jazyk a byl ochoten tu žít. To jsem samozřejmě splňoval,“ vzpomíná byznysmen. Jenže Francouzi se rozhodli dát do skupování postsocialistických firem pouze milion dolarů. A tak Horák později přešel do fondu DBG, za nímž tehdy stála Deutsche Bank, v jehož nástupci, private equity fondu ARX, působí dodnes. „Postupně přes pozici investičního ředitele a partnera jsem se vypracoval až na řídícího partnera. V roce 2008 jsem už měl chuť zkusit něco sám, investovat sám za sebe, a tak jsem odešel z výkonné funkce a prodal svůj podíl spoluvlastníkům,“ vypráví Horák. Od té doby působí v ARX jako nevýkonný předseda investičního výboru a investor.
Nevábná investice Před šesti lety za ním přišel tehdejší generální ředitel Albatrosu s tím, aby ztrátové nakladatelství koupil. Když se podíval na čísla, nevypadalo to příliš vábně. Nakladatelství bylo dva roky po sobě v poměrně hluboké ztrátě. Ředitel však Horáka přesvědčil, že ví, jak to napravit, a že už zahájil ozdravné kroky. Kromě toho byl ale i nekompletní manažerský tým, chyběl obchodní a finanční ředitel, firma neměla nastavený systém corporate governance. Byl to risk, ale odvážný podnikatel měl zase štěstí.
„Uvědomil jsem si, že je tady technologická hrozba. Tyto firmy se příliš nekupují ani neprodávají. Na druhé straně ta značka mě oslovila.
Jsem z generace, která vyrostla na knížkách z Albatrosu. Připadalo mi, že značka je krásná, že pořád disponuje zlatým fondem dětské literatury a hlavně má potenciál,“ říká Horák.
„Ozdravená firma mohla fungovat ziskově.
Srovnali jsme český trh se západní Evropou a zjistili, že je velmi rozdrobený. Zatímco v řadě evropských zemí podíl nejsilnější nakladatelské pětice přesahoval 70 procent, v Česku to bylo hluboko pod 20 procenty. Žádný jasný lídr se mezi nakladateli od revoluce neobjevil.
Byl tu jednoznačný prostor ke konsolidaci trhu, a navíc v tomto odvětví je možné dosáhnout velkých úspor z rozsahu,“ zdůvodňuje podnikatel svůj tehdejší optimismus. A tak začal skupovat konkurenty.
Jako prvního pohltil brněnský Computer Press, který byl dokonce větší než Albatros.
To naznačovalo, že Horák rozhodně nechce jen rozvíjet vydávání dětské literatury, ale že se v Česku rodí nové nakladatelské impérium. Postupně koupil další: Motto, XYZ.
A zase se na něj usmálo štěstí. Kolikáté už?
Šedivé štěstí Původní vlastníci XYZ získali poměrně levně jednu licenci. Kniha se jmenovala Padesát odstínů šedi. „Přišla za nimi překladatelka z angličtiny a upozornila je, že tu je nějaký pozoruhodný fenomén. Ženy si prý svépomocí překládají nějakou knížku z angličtiny, na webu se kolem toho tvoří komunita. A tak to koupili. Vůbec jsem netušil, co z toho může být,“ směje se teď Horák. Nakonec se Padesáti odstínů prodalo v Česku i na Slovensku neuvěřitelných 600 tisíc výtisků.
Posílen nečekaným úspěchem pokračoval Horák v akvizicích: Management Press, B4U a naposledy loni v prosinci Fragment. Vstoupil také do prodejce elektronických knih Ereading. cz. Byla to nutnost. I když e-knihy tvoří jen jednotky procent celkových tržeb Albatrosu, jejich prodej se každým rokem zdvojnásobuje. A jsou tu další výzvy: interaktivní formáty elektronických knih, audioknihy. Už nyní má Albatros čtyřnásobný počet zaměstnanců, čtyřnásobné tržby a desetinásobný zisk před zdaněním oproti době, kdy ho Horák koupil.
„Původně jsme to brali jako investici na tři pět, maximálně sedm let. Ale teď o prodeji Albatrosu neuvažujeme. Jsme rodinná firma, vlastníme ji s manželkou, s ní dělám všechna klíčová rozhodnutí. Na tu značku jsme velmi pyšní. A hlavně jsme zjistili, že práce s Albatrosem je čirá radost,“ uzavírá svůj dosavadní příběh jeden z nejlepších podnikatelů roku Jaroslav Horák. l
O autorovi| Jan Novotný • novotnyj@mf.cz