Pan Nedotknutelný

Ministryně Vicenová udělila spekulantovi výjimku z dotačních pravidel

Realitní spekulant Gabriel Večeřa, šéf společnosti AGRO - Měřín, se loni za podezřelých okolností obohatil na úkor státního Pozemkového fondu o majetek v hodnotě stamilionů korun. Agrární resort mu navzdory tomu nepřestává vycházet vstříc. Ministryně zemědělství Milena Vicenová vyhověla jeho žádosti o udělení výjimky z pravidel pro čerpání evropských dotací. Výjimku kvůli údajně nepříznivému počasí, jež nabouralo jeho stavební plány, dostal jako jediný v republice. „On byl ovšem také jediným, kdo z těchto důvodů o výjimku žádal,“ poznamenává mluvčí ministerstva Táňa Králová. Proč by ale zrovna Večeřovi měl jít stát na ruku, když vrtochům počasí museli čelit všichni ostatní žadatelé a dokázali se s nimi vypořádat?

Dlouhá a tuhá zima.

Nejde tolik o celkovou částku, je relativně nízká, jako o princip. Předmětem Večeřovy žádosti byl projekt s označením CZ 04.1.04/2.1.00.1/0213, na nějž má AGRO – Měřín získat „evropské peníze“ v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Za kostrbatým „bruselským kódem“ se skrývá plán na rekonstrukci jezdeckého areálu ve Velkém Meziříčí, kde má podnikatel trvalé bydliště. Celkové náklady byly vyčísleny na zhruba 3,5 milionu korun, z čehož přijatelné výdaje (výdaje projektu, u kterých je možno žádat o proplacení) dosahují necelých 900 tisíc korun. Stejně jako u jiných projektů, na něž EU přispívá, i zde platí princip, že přislíbené peníze může žadatel získat až po dokončení investičního záměru. Vše je vázáno na předem stanovené podmínky a termíny, které nesmějí vybočovat z pravidel pro žadatele o finanční pomoc. Předem je také stanoveno, do kdy nejpozději musí příjemce o vyplacení peněz požádat. Večeřa se do tohoto termínu nakonec nebyl schopen vejít, zažádal tedy o odklad. „Odvolal se na dlouhou a tuhou zimu, kdy nebylo možné vykonávat některé stavební práce a posunula se realizace investice. V těchto případech se posuzuje skutečnost, že k prodloužení doby realizace nedošlo zaviněním ze strany žadatele, ale zásahem vyšší moci,“ vysvětluje mluvčí Táňa Králová. Je však možno poslední zimu, která sice byla drsnější než předchozí, ale nijak nevybočila z dlouhodobých meteorologických statistik, nazývat zásahem vyšší moci?

Mládek osm, Vicenová čtyři.

Ministryně Vicenová udělila za svou dosavadní kariéru čtyři výjimky, včetně té pro AGRO - Měřín. Další tři případy se týkaly oprav některých formálních pochybení žadatelů. Předchozí ministr Jan Mládek udělil osm výjimek, z čehož prvních šest se taktéž vesměs týkalo formálních chyb. Dvě další, které schválil, zahrnovaly čtyři projekty olomoucké plemenářské firmy Genoservis. V těchto případech však ministryně Vicenová jím udělené výjimky zrušila, takže Genoservis žádné peníze nedostane. „Dá se říci, že počet těch, kdo žádají o výjimky, je vzhledem k celkovému počtu žadatelů zanedbatelný. Ministryně vyhověla zhruba polovině žádostí a polovinu zamítla. Obecně platí, že nelze vyhovět žádosti, která by měla za následek zvýhodnění jednoho žadatele na úkor ostatních,“ vysvětluje principy mluvčí ministerstva Králová. Ovšem právě u Večeřova případu se zdá, že na jednoho z podnikatelů byl vzat jiný metr než na všechny ostatní.
Ministryně se může hájit tím, že Večeřovi vyhověla jenom zčásti. Velkomeziříčský boss žádal totiž ještě o výjimku u projektu týkajícího se novostavby stáje pro dojnice v obci Pavlínov nedaleko Měřína. Svůj prvotní záměr chtěl z důvodu nedostatku mléčných kvót pozměnit a místo toho na stejném místě vystavět stáj pro mladý skot. V tomto případě mu však Vicenová vstříc nevyšla, protože by prý šlo o naprosto zásadní změnu projektu (viz kopii dopisu).

Večeřa poráží stát 2:1.

Gabriel Večeřa byl také nejúspěšnější z „restituentů“, kteří loni v červnu získali od Pozemkového fondu lukrativní nemovitosti v rámci třítýdenního nestandardního restitučního režimu. Stát, ač nemusel, mu vydal desítky hektarů cenných pozemků, nejvíce v Praze-Uhříněvsi, dále na Chebsku, Jindřichohradecku a u Žďáru nad Sázavou. Večeřa dal za nákup restitučních pohledávek jen miliony korun, přičemž tržní hodnota získaného majetku jednoznačně přesahuje miliardu. Větší část podnikatel restituoval na své jméno, další společně s kolegou Václavem Benediktem, jiné přes jím majetkově ovládané firmy AGRO-Měřín, Ústav pro strukturální politiku v zemědělství a Landštejn. Přestože řada skutečností nasvědčuje tomu, že měl ve státním aparátu řadu spojenců, počínaje tehdejším ministrem Petrem Zgarbou a konče lidmi z výkonného výboru fondu, například Ivanem Višňákem (EURO 45/2005 a 6/2006), policejní vyšetřování žádný výsledek nepřineslo.
Marně zatím vyznívají i snahy současného vedení Pozemkového fondu o navrácení majetku do lůna státu. S Večeřou se Pozemkový fond soudil zatím třikrát (další soudy se chystají), dvakrát fond prohrál (neúspěšný byl v Uhříněvsi a na Jindřichohradecku, úspěšný na Chebsku). Nyní podává dovolání k Nejvyššímu soudu. Ale Gabriel Večeřa - muž, který se ostentativně vyhýbá médiím - ví, jak se domoci přízně státních orgánů.