„A proč bychom vám měli věřit?“ zeptal se britského premiéra jeden z diváků v televizním studiu, a nebyl by to Boris Johnson, kdyby z toho nevyklouzl. To zvládá natolik brilantně, že jej David Cameron už před časem přirovnal k„naolejovanému seleti“, které dovede proklouznout pod rukama způsobem, který je běžným smrtelníkům odepřen.
Byla v tom jistá dávka ironie smíchané s respektem. A Boris v televizní debatě se svým labouristickým soupeřem o premiérské křeslo Jeremym Corbynem provedl praktické ukázky toho, že této „pochvale“ nezůstává nic dlužen.
Kdo by měl být premiérem Británie?
Corbyn očividně kličkoval a ani na několikátý pokus neodpověděl, zda chce brexit, nebo aby Británie v Evropské unii naopak zůstala. Tvrdošíjně opakoval, že jeho vláda nejdříve rychle dojedná novou dohodu s Unií, protože ta Johnsonova je pod psa, aby ji pak předložil ke schválení v referendu, kde alternativou bude setrvání v Unii. Lidé se tomu smáli, je to nevěrohodné. Johnsonova nabídka je naproti tomu čitelná: každý z kandidátů za konzervativce s „jeho dealem“ vyjádřil souhlas, takže kdo je volí, volí i brexit ke konci ledna, hotovo dvacet.
Corbyn bodoval tehdy, když na Johnsona útočil kvůli Národní zdravotní službě (NHS), a to jak za její současný neradostný stav, tak hlavně když do premiéra bušil, že ji v zájmu dosažení obchodní dohody s USA rozprodá per partes Američanům. To druhé sice není záměr, ale NHS je ikonická instituce, na kterou sice každý nadává, ale která poskytuje zdravotní péči bezplatně, což je téměř bez výjimky považováno za největší sociální vymoženost od roku 1948, kdy byla založena.
Johnson je pro Brity James Bond i Homer Simpson. Corbyn dopadl hůře
Obvinění z její byť jen částečné privatizace a ještě k tomu Američanům je představa, která vyvolává vášně. Johnson to dobře ví, a tak všude ujišťuje, že něco takového je „absolutely off-the-table“, a kudy chodí, tudy slibuje nové investice do zdravotnictví - tu úplně novou nemocnici, tam nějakou rekonstrukci, a když ani to ne, pak aspoň nějaké drahé zařízení.
Podle mého soudu byl v debatě sice zdatnější Johnson, ale podle bleskového průzkumu respektovaného YouGov, provedeného hned po debatě, v očích diváků a hlavně voličů vyhrál jen velmi těsně 51:49. Oba už teď vědí, na co se mají soustředit.
Ať je Corbyn, jaký chce, zarputilou vytrvalost mu nikdo upřít nemůže a už ví, za co má soupeře chytit, aby mu pod rukama neproklouzl jako naolejované sele.
Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka
