Ve své branži je jedinou ženou na tak vysokém postu. Palírna u Zeleného stromu – Starorežná Prostějov je podle objemu výroby a podílu na trhu druhou největší likérkou v zemi (po Stocku Plzeň). Ředitelka Emílie Hnízdilová jí šéfuje od roku 1990. V rámci Unie výrobců lihovin, v níž je prostějovská firma jedním ze zakládajících členů, se v posledních týdnech angažovala v boji proti černému trhu a nelegální výrobě.
EURO: Unie před měsícem zveřejnila alarmující důkazy, které svědčí o tom, že se nezdaněný alkohol už neprodává jen na tržištích, ale stále víc i v sítích supermarketů. Zmizel z nich po vašem upozornění?
HNÍZDILOVÁ: Počet dodavatelů podezřele levného alkoholu naopak od té doby spíše roste. Některé značky rumu a vodky, jejichž cena jde hluboko pod výrobní náklady, a navozuje tak podezření, že výrobce nezaplatil spotřební daň, sice v některých supermarketech mírně podražily, ale bylo to jen o pár korun. Jejich cena stále neodpovídá předepsané dani a minimálním materiálovým nákladům.
EURO: Jaká je minimální daň?
HNÍZDILOVÁ: U litrovky rumu třeba představuje jen čisté zdanění, tedy spotřební daň a DPH dohromady, 117 korun a materiál dalších osm korun. Jak je potom možné, že ji obchodní řetězec prodává za 120 korun?
EURO: Na jakou částku tyto daňové úniky odhadujete?
HNÍZDILOVÁ: Unie se domnívá, že se na českém trhu prodává až čtyřicet procent nezdaněných lihovin, a státní pokladna tak přichází až o tři miliardy korun ročně.
EURO: Proč s tím stát nic nedělá?
HNÍZDILOVÁ: Nelze říci, že by nic nedělal. V našem podniku máme daňové kontroly i několikrát ročně. Na nelegální výrobce ovšem zřejmě neplatí. Zjistili jsme, že jde často o firmy, které zavalí trh svými výrobky a po půl roce přestanou existovat. Od ledna se ovšem může mnoho věcí zlepšit, protože na výběr spotřebních daní bude místo finančních úřadů dohlížet celní správa.
EURO: Bude mít větší pravomoci?
HNÍZDILOVÁ: Celníci a finanční policie budou mít pro odhalení nezdaněných lihovin větší prostor. Předepsané doklady si budou moci vyžádat například i na silnici, od řidičů automobilů, kterými se lihoviny rozváží.
EURO: Černý trh je nebezpečné pole. Nebojíte se, že na boj s nelegálními výrobci doplatíte?
HNÍZDILOVÁ: Za unii mohu říci, že jsme na rozmáhající se prodej nezdaněných lihovin už doplatili. Podezřele levný alkohol, zejména rum a vodka, ovládl český trh a my na něm s cenami našich zdaněných výrobků stěží můžeme konkurovat. Příkladem může být náš výrobek: Rum tuzemský se 37,5 procenta alkoholu. Tam klesl odbyt natolik, že ho dnes oproti roku 2000 vyrábíme sotva desetinu.
EURO: Co je pro vás horší - daňové úniky, nebo padělky, na které jste si stěžovali v předchozích letech?
HNÍZDILOVÁ: Obojí nás poškozuje obrovským způsobem. Nekvalitní padělky se dnes objevují spíše u dražších značek, které už mají jméno a jsou dost rozšířené, aby se dostatečně velká várka „pančované“ napodobeniny na trhu ztratila. Příkladem může být nedávné odhalení výrobce pančované vodky Absolut.
EURO: Neznamená takové odhalení konec nelegální výroby?
HNÍZDILOVÁ: V daném případě ano, ale často už nelze zabránit škodám, které mezitím utrpěl výrobce originálu. Poptávka po našich vodkách Sibiř a Tzar Pieter dramaticky klesla poté, co se před lety objevily na českém trhu jejich nekvalitní kopie. Měly pachuť, které si někteří zákazníci všimli, a přestali těm značkám věřit.
EURO: Pozná člověk, že si skutečně kupuje kvalitní originál?
HNÍZDILOVÁ: To bohužel není jednoduché. Padělky jsou totiž často opatřeny zdařilými kopiemi etiket i uzávěrů a také tvar láhve nevyvolá žádné podezření. Sklo ovšem může být vodítkem. Na kulatých lahvích běžného typu má většina renomovaných výrobců své jméno a u lahví netradičních tvarů je malá pravděpodobnost, že by padělatel tyto obaly získal. Každá sklárna má navíc na lahvích, které dodává originálním výrobcům lihovin, vyraženou svou značku.
EURO: Jak se bráníte padělání lahví nebo etiket?
HNÍZDILOVÁ: Lahve sice bereme z tuzemských skláren, ale domníváme se, že jim můžeme stoprocentně věřit. V Česku jsou jen tři výrobci a my jsme pro ně natolik zajímavý zákazník, že jistě hlídají, aby se naše lahve nedostaly do nepovolaných rukou. Etikety naopak tiskneme v Rakousku, což je sice dražší, ale máme s tím dobré zkušenosti. Rakouský dodavatel nás sám už několikrát upozornil, že se u něj někdo zajímal o naše viněty.
EURO: Proč má vaše společnost tak složitý a dlouhý název?
HNÍZDILOVÁ: Když jsme o něm při privatizaci v roce 1992 uvažovali, chtěli jsme, aby odrážel několikasetletou tradici výroby v Prostějově. Datuje se do roku 1518, kdy Vilém z Pernštejna udělil domu U Zeleného stromu právo „vyráběti slad, vařiti pivo a páliti kořalku“. Zároveň jsme ovšem potřebovali zachovat jméno Starorežná, pod kterým likérka fungovala v letech před privatizací.
EURO: Jste stále ryze českou firmou?
HNÍZDILOVÁ: Majitelem je komanditní společnost, která vznikla při privatizaci. Z větších likérek jsme zřejmě poslední firmou, která zatím nemá zahraničního vlastníka.
Praporek: Padělané lihoviny jsou často opatřeny zdařilými kopiemi etiket i uzávěrů a také tvar láhve nevyvolá žádné podezření
