Panda go home. Česko už se slibovaných 95 miliard nedočká

17. 3. 2018

CEFC bude mít nejspíš nové velení, které se klidně může obejít bez Česka i zdejších čínských investic.

Když vyšly najevo informace o zadržení šéfa čínské investiční společnosti CEFC China Energy a poradce prezidenta Miloše Zemana Jie Ťien-minga, jak Hrad, tak šéf Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce a člen vedení tuzemské CEFC Group (Europe) Company Jaroslav Tvrdík se snažili situaci všemožně zlehčovat a budit dojem, že vše jede dál v zaběhnutých kolejích.

Hrad tvrdil, že čínská velvyslankyně Jie Ťien-mingovo zatčení nepotvrdila, Tvrdík pak na svém twitterovém účtu zveřejnil fotografii šéfa CEFC China a předsedy dozorčí rady pražské Slavie Chana Chauta (či Čchen Čchiou-tchua), jak sedí ve své kanceláři a „řídí svoji firmu“, jako by se nic nedělo. Člen vedení fotbalové Slavie Daniel Konrád ujišťoval, že z Číny právě do klubu připutovalo 50 milionů korun. Ve skutečnosti nikdo v Česku netuší, co se v CEFC právě děje. Podle zdroje týdeníku Euro se Miloš Zeman chystal vyslat do Pekingu svého emisara, který by měl na místě zjistit, co se stalo s panem Jie a co to znamená pro česko-čínské vztahy.

Rádce. Miloš Zeman šéfa CEFC Jie Ťien-minga (vlevo) symbolicky jmenoval svým poradcem.

Lidem, kteří se v česko-čínském byznysu pohybují, však byla urputná snaha navodit dojem normálnosti k smíchu. Osud Jie Ťien-minga je totiž podle všeho zpečetěn. „Pokud čínská média už o něčem píší, tak to neznamená, že by šlo o nějaké spekulace, ale o vrchol dlouhého a promyšleného plánu, který už dávno probíhá“ říká jeden z nich.

Odepsaná veličina

Skutečnost, že se tyto informace vůbec objevily, značí, že situace kolem CEFC je vážná. Vše souvisí pravděpodobně s mocenskými ambicemi čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Čínský parlament minulý týden odhlasoval změnu ústavy, která Si Ťin-pchingovi umožní vykonávat prezidentskou funkci v podstatě až do smrti, a Si Ťin-pching se tak stal nejmocnějším mužem v Číně od dob Mao Ce-tunga.

Přesto jeho vliv ještě není absolutní. Velkou část moci v zemi drží „neviditelní“ potomci někdejších Maových revolučních spolubojovníků napojených na čínskou armádu. Těm se v uplynulých desetiletích podařilo nashromáždit nesmírné bohatství. Mnohé přitom nasvědčuje, že do této kategorie patří i tajemný Jie Ťien-ming. Životopis mladého miliardáře obsahuje řadu slepých míst a dodnes není jasné, jak se dokázal tak rychle vypracovat. V minulosti však uváděl ve svém životopise působení v Čínské asociaci pro přátelské styky se zahraničím (CAIFC). Ta je považována za prodlouženou ruku čínské vojenské rozvědky.

Kde je Jie? Nejspíš se stal další výstrahou opicím od „předsedy všeho"

Si Ťin-pching se pravděpodobně rozhodl ovládnout i tuto poslední mocenskou sféru, kam dosud nedosáhl. Přidejme k tomu ostudu, kterou ve světě vyvolalo vyšetřování CEFC kvůli korupci v Africe, a celé problémy hlavy energetické skupiny najednou dávají smysl.

Jie Ťien-ming pravděpodobně definitivně skončil a moc už o něm neuslyšíme. Prostřednictvím čínského tisku od něj dává ruce pryč nejen CEFC. Ve vyjádření pro Hospodářské noviny se od něj opatrně distancoval i Tvrdík, a to navzdory tomu, že oba spolu nadále sedí v představenstvu zmíněné CEFC Group (Europe) Company.

Tvrdíkova pojistka

Vraťme se tedy zpátky do Česka aktomu, jaký vliv budou mít aktuální události na čínské investice v Česku. To záleží hlavně na tom, jak daleko Si Ťin-pchingova čistka půjde a zda dopadne i na Jie Ťien-mingovy tuzemské spojky, které se k němu najednou nechtějí znát. „Hlavní otázka je, zda má Čína za Jaroslava Tvrdíka náhradu,“ říká zdroj týdeníku Euro.

Šéf česko-čínské smíšené komory Tvrdík se dokázal proti omezení svého vlivu relativně dobře pojistit. České ministerstvo průmyslu podepsalo loni bez větší publicity dohodu s Komisí pro národní rozvoj a reformu Číny (NDRC) o vzniku společného Čínsko-českého centra pro spolupráci. NDRC, dříve známá jako Státní plánovací komise, je jednou z nejvlivnějších čínských institucí. V rámci společného centra pak obě strany měly koordinovat veškeré kroky týkající se ambiciózního projektu Pás a stezka, jehož cílem je infrastrukturně i hospodářsky propojit zemi se státy podél středověké Hedvábné stezky a který má podle odhadů spolykat desetkrát víc prostředků než Marshallův plán.

Ministerstvo průmyslu pod vedením exministra Jiřího Havlíčka však přenechalo běžnou agendu této spolupráce Tvrdíkově komoře, tedy ryze soukromému lobbistickému subjektu. V praxi to znamená, že většina čínských aktivit v Česku nemůže Tvrdíka obejít a v tomto směru si muže být minimálně komora udržením svého vlivu jistá.

Zavřená brána

Druhou věcí však je, zda má Čína stále takový zájem o Česko jako kdysi, a to nemusí nijak souviset s aktuálními oplétačkami hlavy CEFC. „Sledujeme geopolitiku. Pokud by se Česká republika někdy obrátila proti Číně, budeme muset stáhnout své investice a přehodnotit strategii,“ prohlásil prorocky před rokem a půl Jie Ťien-ming v rozhovoru pro americký magazín Fortune a není divu, že tuzemské zastoupení dělalo všechno pro to, aby se právě tato slova citovala v českých médiích co nejméně. Právě to se totiž nyní děje.

Když na podzim zvítězilo v parlamentních volbách hnutí ANO Andreje Babiše a ČSSD utrpěla těžkou porážku, nebyla to pro Číňany vůbec dobrá zpráva. Byli to totiž právě sociální demokraté a expremiér Bohuslav Sobotka, kdo spolu s prezidentem Zemanem usilovně budoval vztahy mezi oběma zeměmi. Ne že by Andrej Babiš byl nějakým nepřítelem Číny, na rozdíl od Sobotkova kabinetu však současná vláda nevnímá vzájemnou spolupráci tak nekriticky. Vadilo mu také napojení CEFC na vlivného advokáta a Sobotkova přítele Marka Pokorného. Miloše Zemana sice voliči ve funkci potvrdili na dalších pět let, ani v Číně si však nedělají přehnané iluze o jeho zdraví.

Čínská velvyslankyně Ma Kche-čching proto v současnosti objíždí české ministry a snaží se pro svou zemi vyjednat podobnou politickou podporu, jakou měla u bývalé vlády. Neméně aktivní je i sám Tvrdík. Zatím to však vypadá, že přístup současného kabinetu vůči Číně je výrazně vlažnější. To v konečném důsledku může vést k naplnění Jie Ťien-mingových slov a k přesunu „evropské brány CEFC“ do jakéhokoli jiné země regionu.

Nejspíš to neznamená, že by Číňané začali kvapně stahovat investice do fotbalu či pivovaru (většinou zastavené u bank), 95 miliard korun slibovaných před pár lety Zemanem se však už nikdy nedočkáme.