Praha s pirátským primátorem Zdeňkem Hřibem v čele hází vidle do pročínské politiky Hradu a na seznamu partnerských měst chce Peking nahradit tchaj-wanským hlavním městem Tchaj-pej. Je to moudré rozhodnutí? Záleží, z jaké perspektivy se na celou věc díváte.
Pokud bychom srovnali český vývoz do obou zemí, nemůže samozřejmě Tchaj-wan Číně konkurovat. Hodnota exportu do Číny se od začátku dekády více než zdvojnásobila na loňských 56,2 miliardy korun. Na tom se jistě odrazily i intenzivně budované ekonomické vazby pod prezidentem Milošem Zemanem.
Chtělo by se napsat, že vývoz do Číny je rekordní, to by ovšem nebyla pravda. Loňský export oproti předchozímu roku stagnoval a také data do letošního září naznačují, že doba prudké akcelerace je už za námi.
Poškozuje podle vás vedení Prahy zahraniční politiku České republiky?
Podobně se vyvíjel i vývoz na Tchaj-wan. I v tomto případě statistici zaznamenali rekordní hodnotu v roce 2017, od roku 2010 došlo k několikanásobnému nárůstu. Loni vývoz významně klesl na 4,6 miliardy korun. Na rozdíl od Číny však čísla za tři letošní kvartály ukazují, že bychom mohli ve statistikách na konci roku opět zaznamenat nejvyšší číslo v historii.
Za zaznamenání zároveň stojí, že hodnota vývozu do Číny představuje asi jen dvanáctinásobek vývozu do Tchaj-wanu, ačkoliv komunistická říše má asi šedesátkrát více obyvatel než ostrovní stát. Proporčně tedy jasně vítězí Tchaj-wan.
Vypovídající je hodnota přímých zahraničních investic obou zemí, které se Číně oproti původním proklamacím příliš nepovedly. Podle dat ČNB dosáhly v roce 2017 hodnoty 14,7 miliardy korun. U Tchaj-wanu to bylo 5,9 miliardy. Co se týče celkové částky, opět tedy vítězí Čína, proporčně je však Tchaj-wan pro Česko důležitější partner.
Náhrada za Peking. Praha uzavře sesterskou smlouvu s Tchaj-pejí
Pokud bychom však z dat vyfiltrovali zpracovatelský průmysl, který generuje pracovní místa a vytváří hodnotu, kterou jednotlivé státy od zahraničních investorů obvykle očekávají, nemůže Čína Tchaj-wanu konkurovat. Jeho angažovanost v tuzemském průmyslu je čtrnáctkrát vyšší než čínská. Pro zajímavost ještě dodejme, že i celkové přímé investice Japonska a především Jižní Koreje Čínu mnohonásobně převyšují, ačkoliv i v tomto případě se jedná o menší ekonomiky.
Co z toho plyne? Čína je bezesporu obří trh s nesrovnatelně větším potenciálem než malý ostrůvek. Na druhou stranu ani nesmírná energie investovaná Českem do zintenzivnění vzájemných vztahů nevedla k jeho plnému využití. A i bezvýznamné škobrtnutí (spor Praha – Peking) může naopak přinést citelné oslabení ekonomické spolupráce.
Do navázání úspěšných ekonomických vztahů s menšími asijskými státy typu Tchaj-wan není oproti tomu zdaleka nutné investovat tolik, aby obchody běžely. Je však potřeba spokojit se s daleko menším trhem. A také pandu v pražské zoo nejspíš neuvidíme.
Čtěte další texty Jana Brože
