Když na jaře roku 2020 došlo v reakci na rychlé šíření onemocnění covid-19 k prvním lockdownům, nikdo na světě neměl tušení, co od pandemie vlastně čekat. A ačkoliv je tu koronavirus s námi dodnes, ty nejhorší vlny nákazy pravděpodobně již pominuly.
Že covid celou společnost nadobro změnil, je dozajista pravda. A v některých ohledech je to patrné víc než jinde, jako například na trhu práce. Home office se stal naprosto běžnou a žádanou součástí našeho zaměstnání. Firmy a jejich pracovníci zjistili, že dobré efektivity lze dosáhnout i z obýváku a cesta do kanceláře není nezbytná. Přišli také na to, že ranní schůzka se dá skvěle zvládnout přes videohovor. Pro řadu jiných ale pandemie nepřinesla úlevu, nýbrž obrovský stres a zátěž. Ti, kteří se zákeřným virem bojovali v první linii, jsou vyčerpaní mnohem víc než kdy dříve. A to jak fyzicky, tak především psychicky.
Některé segmenty projdou velkou transformací
Všechny výše vyjmenované skutečnosti znamenají podle ekonomů, výzkumníků a odborníků napříč různými odbory jediné, a sice že ke způsobu práce, jaký jsme vedli před pandemií, se už nikdy nevrátíme. O trendech, jež budou pracovní trh po skončení dlouhé koronavirové ságy charakterizovat, promluvila pro CNBC výzkumnice společnosti McKinsey Global Institute Anu Madgavkarová.
Dle jejího názoru čeká postupný odklon od nutnosti fyzické přítomnosti lidí na pracovišti, respektive značné snížení jejich počtu i taková odvětví, jakými jsou sektor pohostinství a hotelnictví či maloobchod. V těchto oblastech by mělo dojít ke značné transformaci. „Firmy budou dávat větší důraz na e-commerce a automatizaci některých provozních úkonů. Je zde snaha řídit rizika a omezit počet lidí, kteří mohou šířit infekce,“ vysvětlila expertka. Řeč je především o číšnících, recepčních nebo pracovnících za pokladnou v supermarketu. „Společnosti také více přemýšlejí o tom, jak zefektivnit svou nákladovou základnu a provozní struktury. A čím dál méně lidí chce pracovat v tradičním prostředí,“ dodala.
Pandemie také urychlila přirozený proces postupného rušení pracovních míst. Zákazníci zkrátka změnili své návyky a snížili poptávku po některých službách. Příkladem budiž častější nakupování zboží online než v kamenných obchodech nebo objednávání potravin přes donáškové služby místo osobní návštěvy supermarketu. „V příštích několika letech zanikne spousta pracovních míst,“ sdělila Madgavkarová.
Na druhou stranu, zcela jistě vznikne poptávka po nových pracovních pozicích. Přechod lidí k nakupování online výrazně navyšuje potřebu rozšiřování kapacity v oblastech skladování, dopravy a doručování. Podle výzkumu zmíněné firmy McKinsey si do roku 2030 bude muset ve Spojených státech najít jiné zaměstnání více než 100 milionů pracovníků. Pandemie toto číslo zvedla o 12 procent oproti předchozím odhadům.
Zlatý věk podnikatelských experimentů
Jen během letošního ledna ukončilo pracovní poměr na 4,3 milionu Američanů. Anthony Klotz, organizační psycholog a profesor Texaské univerzity A&M, v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tuto skutečnost označil za „velkou výpověď“. Napjatá situace na trhu je na druhou stranu podle něj impulzem pro zaměstnavatele k zavedení takových opatření a podmínek, které zlepší pocity pracovníků natolik, že o změně prostředí díky dobré atmosféře uvnitř firem přestanou uvažovat.
„Za spoustu výpovědí stojí psychologické faktory. Například snaha vyléčit pocit vyhoření. Slyšeli jsme také, že mnoho zaměstnanců říká, jak se před pandemií jejich život točil kolem práce, ale po jejím skončení chtějí, aby se práce přizpůsobila hlavně jejich životu,“ přiblížil Klotz.
Díky častým rozhovorům s vedoucími pracovníky v oblasti HR a šéfy podniků každopádně nabyl dojmu, že společnosti skutečně vzaly období pandemie jako příležitost k provedení rozsáhlých organizačních změn. „Jsme ve zlatém věku podnikatelských experimentů,“ nechal se slyšet s tím, že nyní bude mnohem častěji k vidění zavádění takzvaných sabatiklů, delší placené dovolené a pružnější pracovní doby: „Poslední dva roky přinesly obnovení důrazu na duševní zdraví a humanizaci našich pracovišť. Doufejme, že to bude jeden z trvalých pozitivních přínosů pandemie.“