Přetrvávající „koronakrize“ napáchala ve skutečném světě spoustu mnohdy i nenapravitelných škod, pro ten virtuální, respektive internetový ale byla vlastně celkem přínosem. Obchodníci, kteří prodávají své výrobky a služby výhradně, či alespoň převážně online, zažili, potažmo ještě zažívají žně, jaké nepamatují. Firmami specializujícími se na rozvoj jídla počínaje, streamovacími platformami konče.
Nejinak je tomu ovšem i v případě běžných supermarketů a dalších podobných obchodů, které stihly na aktuální situaci zareagovat a včas se „přesunuly“ na internet. Rovněž tyto podniky dokázaly počáteční nevýhodu přetavit ve svůj prospěch, a nyní tak po právu sklízejí zásluhy ve formě mnohonásobně vyšších tržeb.
To ostatně dokazují i samotná čísla. Podle zmíněného průzkumu specializujícího se na region jihovýchodní Asie totiž během měsíce dubna, kdy bylo zavádění přísných bezpečnostních opatření v plném proudu, utratilo za nákup potravin online více peněz, než kdy předtím, hned 44 procent spotřebitelů. A čtyři pětiny z nich v tom hodlají pokračovat i nadále.
„Tento trend zde zůstane,“ píše se v průzkumu zveřejněném na stránkách Facebooku. „Mezi spotřebiteli, kteří si toho počínaje dubnem začali kupovat víc, minimálně 80 procent z nich naznačilo, že si plánují kupovat potraviny online i v budoucnu.“
A to by pro dotčené obchody mohla být vskutku lákavá motivace, tím spíš když lidé, kterých je v celém regionu okolo 600 milionů, ročně právě za tento druh zboží utratí na 350 miliard dolarů (zhruba 8,25 bilionu korun).
Měnící se trend potvrzují rovněž někteří z největších hráčů
na trhu. Společnost Lazada vlastněná čínským internetovým gigantem Alibaba před
několika dny zpravodajskému serveru CNBC
prozradila, že i ona pocítila výrazný nárůst v oblasti internetových
nákupů. Jen v rámci Singapuru se podle dostupných údajů objem jejích
prodejů zečtyřnásobil.
Peníze už do ruky nepatří
Nakupování potravin a dalších základních každodenních potřeb online nebude podle autorů uvedené studie jediným novým standardem, který si obyvatelé jihovýchodní Asie osvojí. Vedle častějšího využívání možnosti práce z domova a přehrávání filmů a seriálů skrze nejrůznější streamovací služby nejspíš řada z nich taktéž z důvodu obav o své zdraví upustí od placení běžnými bankovkami a mincemi.
„Dokonce i na trzích v jihovýchodní Asii, kde tradičně dominuje hotovost, se bezkontaktní platby, včetně těch mobilních, staly něčím naprosto zásadním. Například na Filipínách vzrostl od začátku března počet transakcí realizovaných přes (službu) GCash o 30 procent, díky čemuž se (tato platforma) stala nejstahovanější finanční aplikací v obchodu Google Play,“ uvádí zpráva.
