STAVEBNÍ FIRMY, KTERÉ OPRAVUJÍ PANELOVÉ DOMY, SE O PRÁCI V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEMUSEJÍ BÁT. ODBORNÍCI TOTIŽ SPOČÍTALI, ŽE SOUČASNÝM TEMPEM SE VŠECHNY DOMY NA PANELOVÝCH SÍDLIŠTÍCH OPRAVÍ NEJDŘÍVE ZA STO LET.
STAVEBNÍ FIRMY, KTERÉ OPRAVUJÍ PANELOVÉ DOMY, SE O PRÁCI V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEMUSEJÍ BÁT. ODBORNÍCI TOTIŽ SPOČÍTALI, ŽE SOUČASNÝM TEMPEM SE VŠECHNY DOMY NA PANELOVÝCH SÍDLIŠTÍCH OPRAVÍ NEJDŘÍVE ZA STO LET.
Řada z nich však už má doslova na kahánku. Pokud nebudou opraveny do deseti let, začnou se, podle těch nejhorších scénářů, lidem doslova rozpadat před očima.
DRUŽSTVA SE NA STÁT NESPOLÉHAJÍ
V panelácích žije třetina populace ČR. Synonymem pro panelák je pražské sídliště Jižní Město. Přes dva tisíce domů a více než třicet tisíc bytů zde obývá osmdesát tisíc lidí. O problémech s opravami poškozených domů mohou vyprávět hlavně ti, kteří je mají na starosti, tedy správci nebo družstva. „Podařilo se nám během osmi let opravit asi třetinu panelových domů, tedy 45 objektů, z celkového počtu spravovaných domů, kterých je 135. Naše tempo je poněkud vyšší než u jiných družstev, neboť se této oblasti cíleně věnujeme. Brzdou však i nadále zůstává problém s vytvořením dostatečných finančních zdrojů, a to vlastních, neboť s nějakým programem pomoci státu se z důvodu nepružnosti nedá příliš počítat. V současné době spolupracujeme hlavně se stavebními spořitelnami, snad tudy povede cesta,“ říká předseda Stavebního bytového družstva Stavbař František Sojka. I kdyby družstvo spoléhalo na pomoc státu, moc by si nepolepšilo. Za dobu své existence utratilo za opravy panelových domů z peněz ministerstva pro místní rozvoj nebo Státního fondu rozvoje bydlení v rámci různých podpůrných programů 200 milionů. Na to nejnutnější však potřebuje podle předsedy družstva Františka Sojky nejméně třikrát tolik: „To by stačilo na opravy plášťů budov, tedy fasád a lodžií. Pokud bychom chtěli opravy realizovat komplexně a řešit i další vady jako elektrorozvody, rozvody plynů a rekonstruovat i bytová jádra, museli bychom mít minimálně 1,5 miliardy.“
REKONSTRUKCE JSOU NUTNÉ
Z více než milionu panelových domů je jich nejméně polovina ve špatném technickém stavu. Nejhorší je situace v ostravské, zlínské, karlovarské a plzeňské oblasti. „Stávající tempo oprav, pokud by byly prováděny pouze s pomocí státní dotace a prostřednictvím programu oprav bytových domů, znamená, že v některých regionech by byl bytový fond opraven za stovky let. Na Plzeňsku by to trvalo 276 let, na Královéhradecku 124 let a v jižních Čechách 109 let. Tyto odhady nezahrnují růst cen stavebních prací, takže časový horizont by se značně posunul,“ vysvětluje Ivan Řehoř z Poradenského střediska pro opravy panelových domů. Čím více závad dům má, tím méně odolný je proti vnějším vlivům. To zvyšuje náklady na veškeré energie. Podle bývalého předsedy Svazu Českomoravských bytových družstev Ivana Přikryla stát nemá účinné nástroje, kterými by stav panelových domů v zemi zlepšil: „Tady je potřeba říci, že pokud nebudeme investovat a nevytvoříme podmínky pro investice do bytového fondu, tak podstatná část bytového fondu začne jevit takové poruchy, že to za rok, dva, pět, deset let začne skutečně padat. Nemyslím celé domy, ale například začnou opadávat panely a bude to stále více korodovat.“ V roce 1999 odhadovali odborníci z ČVUT dluh na panelovém bytovém fondu na 300 miliard korun. K současnému datu by stát musel do oprav paneláků nalít ještě o 50 miliard více, aby zajistil, že se jejich stav nebude dále zhoršovat.
SPOŘENÍ STAČÍ JEN NA OPRAVY
Řešení vad panelových technologií je pro stavební firmy včetně výrobců stavebních hmot, dopravců a projektantů obchodní příležitostí za 350 mld. korun. I to je pádný důvod pro to, aby vláda systém financování oprav paneláků zlepšila. „Stavební firmy akceptují jakoukoliv formu financování, tedy i formy současné, opírající se o úvěry. Ten je totiž určitou garancí, že firma dostane zaplaceno. Nabízí se ovšem také myšlenka, zda 12 miliard, které putují ročně do podpory stavebního spoření, by nepůsobilo lépe jako přímá podpora oprav panelových domů. Rozvinutí oprav má totiž také kladný vliv na rozvoj zaměstnanosti v subdodavatelských oborech,“ vysvětluje předseda Svazu podnikatelů ve stavebnictví Milan Veverka. „Naspořit na novou výstavbu prostřednictvím stavebního spoření nelze. Naspořit na opravy a rekonstrukci bytu či domu, když tvrdíme, že panelový dům se dá zrekonstruovat s přibližnými náklady kolem 300 tisíc na jeden byt, to lze. Všechno je to ale v konceptu cílevědomé bytové politiky,“ doplňuje Milana Veverku expert na problematiku bytového družstevnictví Ivan Přikryl.
