Opravy sídlišť mají spolknout 300 miliard korun
V panelových domech bydlí téměř třetina českých rodin. Pokud by se měly z těchto „betonových králíkáren vystěhovat, potřeboval by stát na novou výstavbu kolem bilionu korun. Na opravy, které jim také mohou zajistit přijatelné bydlení, bude potřebovat výrazně méně. Fond, ze kterého by se polidštění paneláků financovalo, však dosud čeká na schválení.
O nutných opravách a lepších podmínkách bydlení se hovoří už téměř deset let. Od roku 1996 stát uvolnil necelou miliardu korun, což ovšem stačilo sotva na polovinu domů v havarijním stavu. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj je ve velmi špatném stavu na deset tisíc panelových domů, tedy těch, které se musí opravit například kvůli zatékání, prasklinám či statickým vadám do pěti let.
Svaz bytových družstev odhaduje, že pokud by se peníze uvolňovaly dosavadním tempem, dostane se na poslední panelové domy až někdy kolem roku 2050. Družstva jsou největšími majiteli panelových bytů a z celkového počtu 1,2 milionu jich vlastní víc než polovinu.
Podle propočtů Svazu podnikatelů ve stavebnictví je na opravy paneláků potřeba víc než 300 miliard korun. „Pokud skutečně chceme zastavit chátrání a devastaci tohoto bytového fondu, musíme se pohybovat v těchto číslech, tvrdí předseda pražské pobočky Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miroslav Králík. Zejména u panelových domů se však situace spíše zhoršuje, protože se vlastníci až na výjimky místo do celkové rekonstrukce pouštějí jen do provizorních oprav.
Každý rok bude hůř?
Ministerstvo pro místní rozvoj letos přidělilo na opravy obecních i družstevních paneláků dotace v celkové výši 330 milionů korun. Zároveň však eviduje 1300 žádostí na domy v havarijním stavu nebo se závažnými vadami. Ovšem kvůli omezeným finančním prostředkům letos přispěje na opravy jen u 219 domů.
Peníze ovšem chybějí i na prevenci nebo na úpravy, které by zároveň zlepšily úroveň bydlení a vzhled panelových staveb. Řádově vyšší částky na opravy by měl podle návrhu, o kterém hovořila už předchozí vláda, přinést mimorozpočtový fond. Ten sice dosud nevznikl, dlouhodobý program oprav panelových domů je nicméně na světě. Jeho podmínky by mohly být vyhlášeny nejpozději do konce letošního roku.
Podle generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky Ladislava Macky by program mohl být vládě předložen během září. „Program financování oprav máme připravený a v podstatě čekáme jen na startovní kapitál, tvrdí Macka. Banka podle něho může do konce roku sehnat na opravy až miliardu korun, dostupné úvěry však může majitelům domů nabídnout jen tehdy, pokud stát tento program podpoří zhruba stopadesátimilionovou částkou. „Tyto prostředky by byly určeny na příspěvky k úrokům a na záruky pro úvěrující banky, vysvětluje Macka.
Také představitelé ministerstva pro místní rozvoj tvrdí, že by mohl program odstartovat v letošním roce. Vláda už zásady programu schválila, konkrétní podmínky však musí kabinet projednat znovu. Kdy se bude tímto bodem zabývat, se však týdeníku EURO nepodařilo zjistit. Podle informací z tiskového oddělení vlády má nyní kabinet třítýdenní prázdniny a program nejbližšího poprázdninového zasedání zatím nikdo nezná.
Přes sto miliard.
Velkolepý plán oprav počítá s tím, že by se zmíněná miliarda našla už letos. Macka tvrdí, že z této sumy lze již v letošním roce financovat připravené projekty, na něž se nedostalo v rámci státních dotací. Každý další rok se pak může objem těchto úvěrových prostředků zvyšovat o miliardu. Program by kulminoval v roce 2004, v němž by vlastníci domů mohli dostat půjčky v celkovém objemu až šest miliard korun. Prostředky v této výši by banka každoročně sháněla i v dalších letech až do roku 2029. Na podporu tohoto třicetiletého plánu bude odhadem ze státního rozpočtu potřebovat šest miliard korun.
Zejména představitelé měst a obcí nyní upozorňují, že se stát musí na tyto výdaje připravit. „Těm opravám se stejně nevyhneme, takže je to jen věc politického rozhodnutí, říká například starosta brněnských Židenic Stanislav Juránek. Tato městská část začala pod jeho vedením s kompletní revitalizací paneláků jako jedna z prvních už v roce 1992 a při opravách domů vybudovala ve střešních nástavbách přes osmdesát nových bytů. „Kdybych čekal, až na ty domy dostanu havarijní výměr, musel bych jejich obyvatele vystěhovat, a oprava by se tak několikanásobně prodražila, říká starosta. Juránek se domnívá, že pro zřízení fondu je nyní ta nejvhodnější doba. „Bydlení je ve velkých městech problém číslo jedna, kritickým obdobím však prochází i stavebnictví, vysvětluje. Zakázky pro stavební firmy by tak mohly vyřešit nejen bytové, ale i sociální problémy. Také podle propočtu Svazu podnikatelů ve stavebnictví by mohl dlouhodobý program oprav panelových domů jen na stavbách ročně zaměstnat až patnáct tisíc lidí.
Levné dlouhodobé úvěry.
Místo dosavadních dotací, které stejně majitelům paneláků na opravy nestačí, nabídne dlouhodobý program levné úvěry. Návrh programu počítá s tím, že si vlastník objektu sežene banku, která mu na opravu půjčí. Prostředky na refinancování těchto až dvacetiletých úvěrů s pevnou úrokovou sazbou by potom poskytla Českomoravská záruční a rozvojová banka. Ředitel Macka odhaduje, že by se úroky díky státním dotacím a zárukám mohly pohybovat mezi šesti až devíti procenty. „Proti nynějším podmínkám, kdy i nejlépe hodnocená města dostanou maximálně desetiletý úvěr s více než desetiprocentním úrokem, je to velký pokrok, upozorňuje.
Starosta Juránek podle dosavadních zkušeností uvádí, že zejména velká města, jako Praha či Brno, kde jsou nájmy nejvyšší, už by při těchto podmínkách nemusely mít se splácením úvěrů problémy. „Při nízkých nájmech ve městech do deseti tisíc obyvatel se však ani taková půjčka z nájemného nezaplatí, upozorňuje.
Družstva a soukromníci si počkají.
Letošní a příští rok bude nicméně podle Macky testovacím obdobím. V této první fázi by o úvěry mohly žádat jen obce a s účastí například družstev, nebo dokonce i soukromníků se počítá až později. „Obce jsou z hlediska úvěrů bezpečnější subjekty, vysvětluje Macka. Družstva a jejich rozpočty či hospodaření si podle něj bude muset banka nejprve otestovat. Řešení by se však do budoucna mohlo najít i v tom, že by města zejména malým družstvům úvěry zprostředkovala.
Navrhované refinancování bank je podle Macky u takových programů běžný instrument a ve světě se využívá v 66 zemích světa. V České republice ho banka vyzkoušela u programu pro investice do bytové infrastruktury, programu Mufis. Funguje od roku 1995 a bance se s jeho pomocí podařilo na mezinárodních trzích sehnat na 60 milionů dolarů celkem pro 116 projektů.
Peníze na opravy panelových domů chce nicméně nyní banka shromáždit na domácím trhu. V prvé řadě oslovíme tuzemský finanční trh, počítáme i s emisí obligací, uvedl Macka. Teprve pokud by se na domácím trhu nenašly dostatečné prostředky, může se podle něj banka díky státní garanci obrátit i na zahraniční subjekty.
Kdo to nakonec zaplatí?
Kompletní oprava panelového bytu v průměru přijde na 250 tisíc korun. Obyvatelům tohoto průměrného bytu by se kvůli jejímu splácení mohl nájem zvýšit zhruba o 900 korun měsíčně. Tato částka ovšem nezávisí pouze na rozsahu oprav, ale i na dalších faktorech, jako například na úsporách tepla po zateplení. Jeho spotřeba se v opravených domech snížila až o čtyřicet procent.
