E v r o p s k é b u r z y
Příchod eura a pokrok ve vyspělých technologiích umožní rychlejší konsolidaci evropských akciových trhů. Do roku 2010 by se jejich počet mohl snížit pod deset ze současné třicítky.
Překvapující zpráva o vytvoření jakési akciové unie mezi londýnským a frankfurtským parketem vzbudila rozruch na pařížské burze. Ta se v černé předtuše, že pokud bude hrát roli uraženého brouka, vstoupí do příštího tisíciletí jako muzejní exponát, rozhodla jednat. A vzhledem k tomu, že Londýn s Frankfurtem oznámily, že slučovací projekt mají za mimořádnou příležitost nejen pro sebe, ale i pro ostatní evropské parkety, se mohla do celé akce zapojit. Napoleonský komplex pak Francie uhrála tím, že zorganizovala pod vlastním velením setkání devíti burzovních generálů 27. listopadu v pařížském stanu.
Z půldenního jednání nepronikla zamčenými dveřmi ani myš a po jeho skončení vydali zástupci pařížské, bruselské, amsterdamské, frankfurtské, londýnské, madridské, milánské a curyšské burzy mlhavě vágní prohlášení typu „rozhovory proběhly v přátelské atmosféře, spolupráce se rozvíjí a další jednání budou následovat . V denících si všichni lidé žhaví novinek mohli doslova přečíst, že „první setkání bylo velmi konstruktivní a stalo se dobrým podkladem pro postup směrem ke společnému cíli - vytvoření výkonného a přístupného panevropského trhu . Aspoň je jasné, o co jde.
Myšlenka stará 20 let
Kořeny snah snížit počet akciových parketů, i když tehdy pouze v regionálním měřítku, vedou v Evropě až do 70. let. Teprve dnešní technologická vybavenost a jedinečný experiment jednotné měny však vytvořily příhodné podmínky pro vznik jednotného akciového tržiště. Investoři z „eurolandu , tedy trhu Evropské hospodářské a měnové unie (EMU), na něm budou moci neomezeně investovat do akcií členských zemí a klidně zapomenout na brzy nemoderní kursové riziko. A emitenti blue chips raději umístí své akcie na propojenou „euroburzu než na omezené domácí parkety.
Nad plány z předchozích desetiletí dali hlavy dohromady myslitelé frankfurtské a londýnské burzy, aby mohli nedávno oznámit, že od ledna 1999 budou mít členové London Stock Exchange a jejich kolegové z Deutsche Börse po dobu jednoho roku volný přístup ke 140 titulům kótovaným v Londýně a Frankfurtu. Britští zprostředkovatelé obchodů budou moci přímo intervenovat na německém trhu a naopak. Od roku 2000 pak obě burzy vytvoří společnou platformu s jednotnými pravidly obchodování. Jako cíl si vytkly urychlené sjednocení 300 hvězdných evropských emisí.
Jádro pudla
Důvody zástupců z Londýna i Frankfurtu jsou snadno čitelné. Frankfurtská burza si jako druhá největší burza Evropy - v kapitalizaci - hodlá upevnit svou pozici, ohrožovanou například v denní likviditě burzou pařížskou a v kapitalizaci burzou madridskou, a londýnská si nechce nechat ujít příležitost srůst s trhem pokrokové měnové unie, do které se zatím věrna konzervativnímu duchu Buckinghamu nehrne. Zajímavé je, že Němci se pouštějí do integračních projektů, když přitom na domácím trhu chovají v bavlnce celkem osm akciových parketů.
Burzy v Londýně a Frankfurtu se souhrnnou kapitalizací 2,985 bilionu dolarů pokrývají prakticky tutéž sumu co zbývajících třináct burz členských zemích EU. Celková kapitalizace burz „patnáctky dosahuje 6,565 bilionu dolarů, které silně zaostávají za 10,703 bilionu dolarů akciového trhu USA. Pro srovnání: kapitalizace pražské burzy cenných papírů mírně převyšuje 13 miliard dolarů.
Od zavedení jednotného trhu si analytici slibují pokles transakčních nákladů, zvýšení likvidity trhu a konkurenceschopnosti právě vůči severoamerickým burzám. K vyřčenému cíli směřují všechny evropské burzy, které se o tom bilaterálně radí. S příchodem eura by zachování současné roztříštěnosti kapitálových trhů postrádalo jakýkoliv smysl, podotkl k tomu Jos Peeters, zástupce ředitele burzy Easdaq.
K načrtnuté ose Frankfurt - Londýn směřuje i střelka pražské burzy cenných papírů. Jedním z jejích strategických cílů je aktivní zapojení do nadnárodního trhu. Pražská burza nechce hrát v tomto procesu pasivní roli, a proto již jednala o spolupráci nejen s Frankfurtem, ale i s některými sousedními burzami, jak uvedla Jana Marcová, vedoucí Odboru vnějších vztahů BCPP.
Základní kámen
O vznikající panevropské platformě s 300 společnými tituly již informovaly Frankfurt (Deutsche Börse) a Londýn (LSE - London Stock Exchange) na počátku července. Paříž, která si podobně jako Madrid či Milán dělala naděje na získání role jednoho z hlavních finančních aktérů Evropy, zůstala zcela konsternována. Na hlavy britsko-německých spiklenců padaly výrazy jako „nepřijatelný diktát či „imperialistické chování . Paříž ovíněná kolonizátorstvím vždy těžce přijímá podobná střetnutí s realitou. Povstala sice z ničeho, ale v polovině 80. let byla salonem inovace, tvořivosti a nových technologií, což ji umístilo na druhé místo v Evropě, za Londýn. Z tohoto místa pak Paříž blahosklonně pohlížela na frankfurtskou burzu, která tehdy ještě tolik nepřitahovala pragmatické německé podnikatele tak, jak je přitahovaly banky, a snila o ose Paříž - Frankfurt.
Proto souhlasila bez silnějších protestů s umístěním sídla Evropské centrální banky do Frankfurtu, což z něj fakticky udělalo hlavní město finanční Evropy. O prvním místě není debat. Londýn stále převyšuje dvakrát kapitalizaci Frankfurtu či Paříže, mluví se v něm jazykem bankéřů a ve zkušenostech nemůže LSE nikdo konkurovat. Handicapem, a to vážným, je však pro Londýn jeho absence v první lize států měnové unie. Ale vláda Tonnyho Blaira si je tohoto komplexu dobře vědoma a navzdory odporu veřejnosti schválila plán přestupu na euro. „Londýn riskuje, že se vzdálí, charakterizoval tuto situaci jeden z amerických odborníků.
Osa Londýn - Frankfurt
O přiblížení Londýna k Frankfurtu se celou vahou zapříčinili i důležití členové správní rady LSE - investiční banka Merrill Lynch, banky UBS, ABN Amro a HSBC. Němci, již silně zastoupeni na londýnském trhu, byli, jak je jejich pravidlem, srozumitelní a přímí při prosazování hlavního slova. Pokrok v postupu od jednání k činům si pochvaloval zejména prezident německé burzy Werner Seifert, pro kterého je Londýn ideálním partnerem. Má schopné operátory, likviditu, přitažlivé produkty a chuť jít kupředu. V tomto bodě se Francouzi nechali ukolébat tradičním partnerstvím s Němci, když šéf pařížské burzy - SBF-Bourse de Paris - Jean-Francois Théodore ještě na jaře tvrdil, že zrod Evropské burzy ještě chvíli potrvá. Kdo z nich měl nakonec pravdu?
Co přinese na trh euro?
Euro znamená pro finanční trhy likviditu, kvalitu a vysokou konkurenci. Jednotná měna umožní srovnávat jednotlivé sektory, a již ne země: alespoň tak hodlá akcie posuzovat americká Merrill Lynch. Už nebude otázkou, zda sledovat úroveň Peu-geota a Renaulta, ale jejich úroveň ve srovnání s Volkswagenem, Fiatem, Volvem či BMW. Spektrum nabídky se jasně rozšíří. Podle amerického modelu pak čím větší, mocnější a funkční je systém, tím více přitáhne investorů, a tím vyšší jsou zisky. Podnikatelé půjdou pro kapitál tam, kde bude levnější. Spořitelny i individuální spořivci budou chtít vydělat na nižších transakčních nákladech a širší nabídce. Vzhledem k rozšířenosti informačních technologií pak bude jen otázkou času, kdy se jednotlivý akcionář pustí coby klient burzy do řízení svých obchodů přes internet. Budoucnost přinese daleko aktivnější a přímé řízení portfolií, zjednodušené průhledností transakcí a minimalizací nákladů. Nebezpečí však vzniká pro bankovní domy, fungující jako zprostředkovatelé obchodů. Riskují, že přijdou o bohaté vklady svých klientů a že se jim vzdálí v konkurenci s internetovými cestami.
Budoucnost lokálních trhů
Jaké jsou manévrovací koridory méně významných kapitálových trhů v připravující se rozsáhlé přeměně financí? Bezpochyby velmi úzké: spolupráce, nebo muzeum. Na vznikající panevropskou platformu odpluje zhruba osmdesát procent všech burzovních transakcí. Vždyť to je právě cílem - z jedné obrazovky, od jednoho monitoru prodat akcie Fiatu a koupit si například cenné papíry Volkswagenu. Zbývajících dvacet procent si budou muset rozdělit národní burzy, jejichž význam klesne na úroveň regionálního parketu.
Toho si jsou méně významné burzy v evropském měřítku vědomy. Proto na trh prosakují zprávy o bilaterálních jednáních, která místy vyústila v dohodu o propojení obchodních linek. Tak tomu je například v zemích Beneluxu, kde od prvního týdne příštího roku budou moci burziáni z Amsterdamu, Bruselu a Lucemburku přímo vstupovat na partnerské trhy. Stačí se dohodnout na administrativních pravidlech, spojit technologická zázemí a dále vytvořit společné clearingové centrum. Zmínky o spojení akciových trhů padly i na severu Evropy, kde navazují své kabely Finnish Helsinki Exchange a stockholmská s kodaňskou burzou. Mimoto se Finsko připojuje i k elektronickému systému Xetra německé burzy, a tudíž bude sočástí osy Frankfurt - Londýn.
