PRAŽSKÉ MRAKODRAPY - Na Pankráci, na malém vršíčku, nestojí jen pěkné stromořadí. Postupně tu vyrůstá pražský Manhattan. V nových mrakodrapech se připravují kanceláře i luxusní byty. Proti stavbám ale protestují různá nezisková sdružení.
Nejvyšší mrakodrap v Česku, nedávno zkolaudovaný 109 metrů vysoký City Tower, je podle nejčerstvějších zpráv už z 80 procent smluvně obsazen nájemci. Na pankrácké pláni se proto chystají další skleněné paláce, které nabídnou kancelářské prostory, luxusní byty nebo špičkový hotel. Některé z nich budou dokonce navzájem propojeny.
Znamená „véčko“ vítězství?
V záplavě plánů je nyní nejdále výstavba hotelu a stometrové budovy ve tvaru písmene V, která bude lákat zájemce na 150 luxusních bytů. City Epoque Residence zaplní byty o velikosti 40 až 350 čtverečních metrů, díky půdorysu bude každý ojedinělý. Samozřejmostí je prostorná terasa, pravé pohodlí však čeká až v horních patrech, kde se byty s vlastním bazénem natáhnou do tří podlaží. Obyvatelé budou mít k dispozici recepci s bezpečnostní službou, kamerový systém a sportovní a relaxační centrum s posilovnou, saunou a bazénem.
Rekonstrukci nejvyšší budovy Česka a přilehlého areálu dlouhou dobu zdržovaly protesty různých neziskových sdružení. „Získali jsme územní rozhodnutí. Na 100 bytů už máme kupce. V našich projektových plánech počítáme i s možným odvoláním protistran,“ tvrdí mluvčí skupiny ECM Zuzana Doležalová. K odvolání také skutečně došlo. „Proti územnímu rozhodnutí podáme odvolání. Rozhodnutí by mělo být zrušeno,“ tvrdí Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí. Občanská sdružení totiž upozorňují zejména na to, že investor nedodal rozptylovou a hlukovou studii. ECM se hájí, že veškeré podklady předala v pořádku a včas. O stavbách tak bude, po souhlasu stavebního úřadu Prahy 4, znovu rozhodovat pražský magistrát. Budovy na magistrátu projednávali už dříve a památkáři s nimi souhlasili.
„Pro developera je takové odvolání rizikové. Zatímco vydání územního rozhodnutí bývá v rukou úředníků s technickým vzděláním, o odvolání na magistrátu už rozhodují většinou právníci. Stává se tedy, že i věcně správné územní rozhodnutí je na magistrátu zrušeno kvůli formálním nedostatkům,“ říká Petr Novotný z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
Celý projekt „City“ mají ještě doplnit kancelářské prostory „Deco“ s 15 tisíci čtverečními metry v šesti nadzemních a pěti podzemních patrech. Komplex umožní zaparkovat 560 vozidlům v garážových stáních. „V současné chvíli jsme ve fázi získávání povolení, nájemcem bude centrum relaxačních a rehabilitačních služeb Meridian Spa,“ poznamenává Doležalová. Sedm pater nad zemí a čtyři v podzemí má mít rovněž administrativní budova Element.
NEJVYŠŠÍ BUDOVY
Nejvyšší budovy v Česku
• City Tower – 109 metrů (Praha)
• City Empiria – 104 metry (Praha)
• Katedrála sv. Bartoloměje – 102 metry (Plzeň)
Nejvyšší budovy světa*
• Tchaj-pej 101 – 509 metrů (Tchaj-wan)
• Petronas Twin Towers – 452 metry (Malajsie)
• New Sears Tower – 443 metry (USA)
* V roce 2009 bude dokončen přes 800 metrů vysoký
mrakodrap v Dubaji
Ledová věž „k ledu“
Lukrativní adresu chce využít i společnost Pankrác, která se zde chystá vystavět 80metrové administrativní centrum. Ledová věž vykrystalizovala z architektonické soutěže a navrhl ji ateliér Kaama. Budova bude mít 18 podlaží, otevřená prosklená fasáda s vodorovným rastrem hliníkových lamel vytváří jednoduchý ledový vjem. Odtud pochází také název díla. Vzhledem k napjaté situaci je však společnost Pankrác na poskytování podrobnějších informací skoupá. „Zastavili jsme podávání veškerých informací,“ odmítá sdělit podrobnosti ředitel správy majetku firmy Antonis Timiopulos.
Národní památkový ústav totiž označil stavbu za vyloučenou, žádost o stanovisko magistrátních památkářů společnost raději stáhla. Pražští památkáři už jej ale jednou projednávali. „Expertní sbor se k poslednímu návrhu vyjádřil kladně. Mně osobně se návrh líbí,“ poznamenává ředitel odboru pražských památkářů Jan Kněžínek. Původně prý byl problém ve výšce projektu, nakonec má být podle Kněžínka budova nižší. Z dubnové zprávy expertní skupiny vyplývá, že navržená věž nekonkuruje svou výškou mnohapatrovým stavbám, které ovládají panorama pankrácké pláně, ale „stává se vhodným výškovým doplňkem“. Opačný názor však zastávají občanská sdružení.
Zatím tak není jasné, kolik má plánovaná budova stát, nebo kdy by se mohlo začít stavět. „Kromě architektonického návrhu a pár konzultací s úřady nic jiného neproběhlo,“ podotýká Timiopulos.
Od rozhlasu k bance
Podle původních plánů se z pankrácké pláně měly vysílat rozhlasové pořady do rádií v celé zemi. Namísto toho zde budou nyní převažovat kanceláře. Největším nájemcem v někdejší budově Československého rozhlasu – nyní City Toweru – s 27 nadzemními podlažími, je Raiffeisenbank. Socialisticky velkolepá výstavba této budovy začala již v roce 1978, dlouho však zůstávala nedokončená. Po rozpadu federace v roce 1993 již rozhlas nepotřeboval tak megalomanskou stavbu, navíc se stále hlasitěji ozývali odpůrci mrakodrapů. Před osmi lety však torzo koupila v tendru ECM a s pomocí celosvětově uznávaného architekta Richarda Meiera projekt dotáhla do konce v závěru loňského roku.
„Přípravné práce zabraly dva roky, samotná rekonstrukce 18 měsíců. První nájemci se začali stěhovat na začátku letošního roku,“ říká Zuzana Doležalová. Celková plocha kanceláří dosahuje 44 tisíc čtverečních metrů, počet míst k parkování 890. Čerstvý rekordman tak o pět metrů přerostl nedalekou City Empiria, bývalý Motokov, kde je doma například centrála Intersportu.
Vadí, či nevadí?
Výstavbu City Tower a dalších výškových budov na Pankráci kritizuje několik občanských sdružení. Například Občanská iniciativa Pankráce upozorňuje, že území má vyčerpanou dopravní kapacitu, protože denně by kvůli novým budovám mělo plání projet 70 tisíc automobilů. „Místní uliční síť již další objemy dopravy nezvládne,“ stojí v prohlášení pankrácké iniciativy. Podle odpůrců dokonce hrozilo, že by Praha mohla být kvůli narušení pražského panoramatu vyškrtnuta ze seznamu UNESCO, které dokonce zhruba před rokem vyjádřilo v této souvislosti „vážné znepokojení“. Krátce poté však s mrakodrapy na dohled od historického jádra hlavního města souhlasilo Ministerstvo kultury ČR. Pankrácká pláň je sice v ochranném pásmu památkové rezervace, vyškrtnutí Prahy ze seznamu dědictví lidstva ale zřejmě aktuálně nehrozí.
Podle Martina Skalského ze sdružení Arnika bude na počátku července plány na stavbu mrakodrapů znovu projednávat Výbor světového dědictví v kanadském Quebeku. Novou metodiku pro výstavbu výškových budov v Praze má také magistrát. Má zamezit dohadům o tom, kde výškové budovy stát mohou a kde ne. Pro posouzení stavby bude rozhodující pohled ze zhruba 25 míst Prahy. Ohled se bude brát také na celý reliéf metropole.
