Papež František povolil převoz ostatků kardinála Josefa Berana do České republiky. Učinil tak v souladu s poslední vůlí zesnulého kněze, který zemřel v roce 1969 ve vatikánském vyhnanství. Vláda v tehdejším Československu nepovolila převézt do vlasti tělo bývalého politického vězně nacistických okupantů i komunistického režimu.
„Velvyslanec (ve Vatikánu Pavel) Vošalík telefonicky o rozhodnutí papeže informoval kardinála Dominika Duku,“ řekl mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Kardinál je v zahraničí a podrobnosti převozu ostatků se budou upřesňovat po Dukově návratu do České republiky. „Teď je čerstvý souhlas papeže, o detailech včetně termínu se teprve bude jednat,“ řekl mluvčí.
Vošalík označil za reálný termín druhou polovinu dubna. Česká strana o převoz Beranových ostatků usilovala dlouhodobě. V Praze by měly spočinout patrně v hrobce arcibiskupů ve svatovítské katedrále během letošního roku při stém výročí vzniku republiky. Podle neoficiálních informací se uvažovalo o konci dubna u příležitosti svátku sv. Vojtěcha (23. dubna), případně o 28. září spojeném se svátkem sv. Václava. Při té příležitosti by mohly být ostatky nejprve vystaveny ve Staré Boleslavi a poté převezeny do Prahy.
Kardinál Josef Beran (na snímku z roku 1947)
Kardinál Beran projevil přání být pohřben v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, případně v hrobě svých rodičů v rodné Plzni.
Beran, který po odjezdu z Československa do Vatikánu u příležitosti jmenování kardinálem v roce 1965 se nesměl vrátit do vlasti, je jediným Čechem, jehož tělo bylo po smrti pohřbeno po boku papežů v kryptě chrámu svatého Petra. Pohřební obřad vedl tehdejší papež Pavel VI.
Kardinál Beran se stal kvůli dlouholeté internaci symbolem útlaku kvůli náboženskému přesvědčení a současně připomínal demokratickému světu těžký osud Československa. V roce 1998 byl zahájen proces jeho blahořečení.
Přečtěte si také:
