Papežštější než papež

Vyhlášky ministerstva zdravotnictví vyvolávají pobouření i obavy

Právní předpisy, které česká vláda přijímá, jsou spíše klacky a biči na občany, než rozumné normy v jejich zájmu. Zhruba tak na schůzi Poslanecké sněmovny počátkem prosince ohodnotil místopředseda dolní komory Ivan Langer legislativní výtvory, které v loňském roce sjížděly jako z výrobního pásu z úřadu ministryně zdravotnictví Marie Součkové.
Velké korporace hovoří diplomaticky o snaze Česka být „papežštější než papež“ vůči Evropské unii, kterou vláda legislativní smršť zaštiťuje. Menší podnikatelé a zákazníci volí slova méně opatrně a rovnou označují kroky ministerstva zdravotnictví za totalitní buzeraci byrokratickými úředníky, kteří si odtržení od reality a bez komunikace s lidmi z oborů, jichž se jejich opatření dotýkají, vymýšlejí nové vyhlášky jenom proto, aby vykázali nějakou činnost.
Úředníci se ale hájí, že dělají jen svoji práci. „Ministerstvo zdravotnictví je povinné pečovat o veřejné zdraví, k tomu vede mimo jiné preventivní cesta, proto kritizované vyhlášky vznikají,“ vysvětluje mluvčí ministryně Mario Böhme. Některá napadaná opatření navíc prý nejsou zdaleka žádnými novinkami a už vůbec není pravda, že by ministerstvo nevnímalo připomínky podnikatelské veřejnosti.
Pravdu mají v zásadě obě strany. Pádnější argumenty jsou ale spíše na straně kritiků vládní byrokracie. Svědčí o tom například fakt, že se nyní pracuje na novelizaci již zjevně zbrkle přijatých a účinných právních norem. Což na druhou stranu je dobrým znamením, že ministerstvo zdravotnictví není imunní vůči názorům trhu. Tlak lobbistů, výrobců a obchodníků zabral a tuzemští konzumenti se o své spotřebitelské zvyklosti bát nemusí.

Křik spustily k ===== oblihy ===== .

Největší odpor proti ministerským předpisům vyvolala srpnová „koblihová“ vyhláška. Její správné označení je Vyhláška o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin a ve sbírce zákonů nese číslo 347/2002. Okamžitě po zveřejnění ve sbírce vstoupila v platnost a v řadách obchodníků i výrobců zavládl nejprve zmatek, protože o vyhlášce nikdo nevěděl. Stačilo pár kontrol České zemědělské a potravinářské inspekce a z regálů zmizely půlky a čtvrtky chleba, zdobené pečivo a - mimo jiného - koblihy. Úřední ferman totiž od loňského srpna nekompromisně zakazuje obchodníkům, aby si zákazníci sami vybírali pekárenské výrobky s náplní a dělený chleba – takový sortiment se nyní smí prodávat jen u pultů s obsluhou. Prý je to nutné, aby se nemohly šířit choroby, a také jako ochrana před bioterorismem. Ze stejných důvodů zmizely z prodejen také vitríny, ze kterých si kupující mohli nabírat pistácie, mandle a jiné suché plody, či úseky takzvaných salátových barů. Pokud se ale kupující přehrabují v obyčejných rohlících a osahávají celé pecny chleba, zřejmě nic nehrozí. Zjevně nesmyslná opatrnost vyburcovala profesní instituce, aby vyrazily do boje, média se vděčně chytla a samotní spotřebitelé se nenechali dlouho pobízet, a tak vlna odporu zlomila úřednickou neústupnost. V nejbližší době by se prý měl zmírnit.

Další předpis: drahý a nemožný.

Úlev by se v brzké době mohli dočkat také restauratéři, kteří mají potíže s jinou, takzvanou gulášovou ministerskou vyhláškou – „stosedmičkou“ o hygienických požadavcích na stravovací služby. Platí už od předloňského března. „Snaží se být papežštější než papež,“ zní tradiční hodnocení ministerských předpisů, tentokrát z úst prezidentky Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO.RE.KA Mirky Luprichové. Předpis o hygieně samozřejmě není v gastronomii novinkou. Téměř dva roky stará vyhláška ale zavedla některá zpřísnění, která nejenže neúměrně zvyšují náklady provozovatelů restaurací, ale často jsou na štíru se zdravým rozumem.
„Je to paskvil, v některých věcech odporuje i fyzikálním zákonům,“ tvrdí Aleš Dočkal, vedoucí restaurace Pivovarský dům v pražské Ječné ulici. Například pro uchovávání zásob hotových jídel se používá takzvané šokové zchlazování. Dříve platná pravidla určovala, že uvařené pokrmy se z teploty 70 stupňů Celsia musely během hodiny a půl zchladit na desetistupňovou teplotu. Dvořák upozorňuje, že současně platná vyhláška vyžaduje fyzikálně téměř neproveditelné zchlazení: za stejný časový limit musí teplota jídla klesnout až na dva stupně. „To se podaří uvnitř pokrmu, ale ten už na okrajích začíná mrznout,“ říká šéf Pivovarského domu. I jiná ustanovení jsou na hranici reality – vařená jídla se mají porcovat rovněž při 70 stupních Celsia. „Zkuste při takové teplotě vzít do ruky knedlík nebo maso. Je to neproveditelné!“ tvrdí Mirka Luprichová. Zatímco některá nařízení jsou nesplnitelná, jiná zase zbytečně hýří. „V restauracích se vyžadují elektronické bezdotykové baterie, které se nepoužívají ani v nemocnicích na operačních sálech,“ stěžuje si Dočkal.
Na první pohled možná není co namítat proti přísnějším hygienickým opatřením. Snad jen to, že řadě podniků jejich vinou hrozí krach. „Venkovské hospody, které žijí z prodeje piva a finančně v podstatě balancují na hraně, vyhláška zničí,“ varuje prezidentka Luprichová. Ale ani pro velké restauratéry nepředstavuje kompletní výměna vybavení zanedbatelnou sumu. Zmiňovaný Pivovarský dům byl zkolaudován v roce 1998 jako špičkově vybavený gastronomický provoz. Jeho majitelé do něj investovali 25 milionů korun, s jejichž návratností počítali do deseti let. Nikdo však nečekal, že tři roky po otevření přijde stát se zcela novou vyhláškou, která podnik posune ze špičky mezi nevyhovující. „Proto by se přísnější podmínky měly vyžadovat až od nově otevíraných provozů,“ soudí Dočkal. V plánu investic projektovaného podniku totiž splnění ministerských představ vyžaduje jenom zlomek celkových nákladů, zatímco nahrazení funkční technologie za nově nadiktovanou firmu neplánovaně zatíží. Jenom „šokér“, zchlazovací zařízení, stál Pivovarský dům téměř půl milionu korun. „Nechali jsme si ho dělat na zakázku a teď - musím to přiznat - vlastně novým předpisům nevyhovuje,“ říká Aleš Dočkal.

Guláše stále s omezením.

Pohostinství se může těšit na připravovanou novelu vyhlášky 107. Nakolik vyjde vstříc potřebám praxe, zatím není jasné, hlavní hygienik Michael Vít však týdeníku EURO ještě před vánočními svátky potvrdil, že by rozhodně měla jinak upravovat režim šokového chlazení a také požadavek na vybavení elektronickými bateriemi. Co ale určitě nezmizí, je požadavek, na jehož základě se vyhlášce říká „gulášová“. Hotová jídla totiž nesmějí vychladnout pod 65 stupňů, a navíc od doby jejich uvaření do naservírování strávníkovi nesmí uplynout delší než tříhodinová lhůta. Prezidentka sdružení HO.RE.KA říká, že právě to je důvod, proč ve stále větším počtu restaurací na jídelních lístcích ustupuje nabídka „hotovek“ minutkovým jídlům. Potvrzuje však slova hlavního hygienika, že takový předpis platí už sedm let.

Venkovská prohibice.

Do výčtu úřednické zvůle patří i „metly lidstva“, jak se v branži přezdívá připravovanému návrhu zákona o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Původní představy měly fakticky vést na venkově k úplnému zrušení prodeje alkoholických nápojů – směly by se totiž nabízet jen ve specializovaných obchodech, jejichž zřizování by se ale mimo města nevyplatilo (EURO 43/2002).
Je jasné, že obchodníkům - natož spotřebitelům - se stěží podobná opatření státních úředníků mohou líbit. Jako nesmyslné kroky ministerstva je ale vnímají také lidé s lékařskými diplomy. „Nejsem si jist, zda by ministerstvo zdravotnictví nemělo tyto marginálie pustit z hlavy, nepřidělávat si zbytečné starosti a neobtěžovat občany. Lépe se věnovat opravdu vážným věcem,“ výstižně napsal v polovině listopadu do Zdravotnických novin primář Milan Novák z mladoboleslavské nemocnice.
Přísná omezení prodeje alkoholu se nakonec ale v zákoně nemají objevit, slibuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Mario Böhme. Těžko říct, zda třeba někdo úředníky Marie Součkové neklepl přes prsty. V děravém státním rozpočtu by totiž mohla vzniknout další jamka. Ministerstvo financí uvádí, že v Česku dosahuje spotřební daň z lihu v souhrnu kolem 6,5 miliardy korun, z čehož zhruba pětina připadá na líh spotřebovaný pro výrobu alkoholu.

Jak to bude s koblihami?

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Mario Böhme týdeníku EURO potvrdil, že vyhlášce by mělo být učiněno zadost, pokud u samoobslužně prodávaného pečiva budou kleště pro jeho nabírání a sáčky, do nichž si kupující mohou vybrané zboží uložit. Ze znění vyhlášky to prý jasně vyplývá a celá panika kolem balení koblih byla způsobená jen špatnou komunikací ministerstva s obchodníky. Situaci by měl zklidnit výklad vyhlášky, který společně připravují ministerstvo a Svaz obchodu (EURO 49/2002). Kontrola dodržování vyhlášky je v kompetenci České zemědělské a potravinářské inspekce, která na základě „džentlmenské dohody“ až do konce uplynulého roku nerespektování ministerského předpisu nepostihovala. Jak potvrdila mluvčí inspekce Daniela Kolejková, od ledna nemají inspektoři důvod mhouřit oči. „Musíme dodržování vyhlášky kontrolovat, je to součást platné legislativy,“ řekla Kolejková. I když stát a obchodnický svaz doufají, že se na společném mírnějším výkladu s inspekcí shodnou, může vzniknout další problém. Vykládat právní normy totiž přísluší soudům, inspekce tak může trvat na svém.

Úřední šiml nese ztráty.

Obchodníkům i výrobcům nepochybně koblihová vyhláška způsobila propad tržeb – i když k přesnému vyčíslení se řetězce nebo pekaři příliš nemají. Například mluvčí firmy Ahold Czech Republic Lucia Cavina uvedla, že vybavení nyní zakázaných salátových barů stálo zhruba tři miliony korun. Pokud ale jde o pečivo, ztráty způsobené poklesem tržeb nijak nevyčíslila. Spíše pro zajímavost: na celkovém prodeji šumavského bochníku se v hypermarketech Hypernova podílely nebalené půlky téměř 20 procenty. Ani mluvčí Martina Čermáková z konkurenční společnosti Tesco Stores nebyla příliš konkrétní, nicméně soudí, že zvýšené náklady vyvolané vyhláškou a propad prodeje dosahují v případě větších společností až milionových částek měsíčně. Manažerka Delvity Karin Petrikovitsová naopak tvrdí, že zákazníci si na balený chleba postupně zvykají a obrat se vrátil na původní úroveň. „U jemného pečiva, jako jsou koblihy nebo koláče, přetrvává stagnace prodeje, u balených cukrářských výrobků naopak prodej vzrůstá,“ uvádí Petrikovitsová.
Obecně ale vyhláška přinesla spíše ztráty, a to dosti citelné - alespoň to potvrzuje viceprezident Svazu obchodu Petr Brožek. „Když začali pekaři balit pečivo a cukrářské výrobky, prodej těchto sortimentů klesl na čtvrtinu,“ řekl Brožek.
Obchodní ředitel pekáren Odkolek Ladislav Míka rovněž tvrdí, že prodeje chleba se nová vyhláška příliš nedotkla. Razantními výkyvy ale postihla jemné pečivo. „Obrat nebaleného zboží šel řádově o 30 procent dolů s tím, že balené výrobky šly o třetinu nahoru,“ uvedl Míka. Zdánlivě se tedy ztráta vyrovnává s růstem, ale skutečnost je jiná. Není totiž třetina jako třetina: poměr mezi balenými a volně prodávanými výrobky je zhruba jedna ku třem – ve prospěch nebaleného pečiva. Také výkonný ředitel konkurenčních Delta pekáren Jan Jedlička nabízí příklad dopadu vyhlášky. Zatímco dříve jedna nejmenovaná menší prodejní síť odebírala 150 tisíc koblih, nyní má zájem jen o 55 tisíc kusů.

Všichni nejsou proti.

Přes výpadek prodejů právě pekárenským firmám balení pečiva v podstatě vyhovuje. „Pekárenství nedovoluje velké marže a každý řetězec nás ročně stojí zhruba patnáct milionů korun. To se pak těžko dělá marketing, když navíc nebalené pečivo je anonymní zboží,“ řekl před časem v rozhovoru pro týdeník EURO předseda představenstva Delta pekáren Marko Pařík. Marketing je právě důvodem, proč pekaři rádi své zboží dodají obchodům v obalech – tím spíše, když zvýšené náklady beztak zaplatí zákazník. „Když máme 50 balených výrobků, na kterých je naše logo, hned se znásobí naše reklamní podpora,“ míní výkonný šéf Jedlička.
„Vyhláška je novým mezníkem, od kterého se odvine mnoho trendů v pekárenském sortimentu,“ uvítal změnu obchodní šéf Odkolku Ladislav Míka. „Až dosud zákazníka nezajímala značka, kupoval si ‚no name‘ výrobek. Nyní se marketing posune dál,“ dodává Míka. Tvrdí, že Odkolek má připravenou škálu výrobků, které se chystá v nejbližší době vrhnout na trh, a právě jejich balení s označením výrobce vlastně může představovat konkurenční výhodu.
Navíc pekárenskou branži tíží dlouhodobě nízko udržované ceny (EURO 41/2002). Nutnosti balit výrobky tak pekaři mohou využít také k potřebnému zvýšení cen. Kromě toho Míka připomíná, že třeba v Německu je situace přesně obrácená: multipacky s více kousky pečiva vyjdou zákazníka levněji než samostatně prodávané zboží. „U nás je situace obrácená mimo jiné i proto, že se nebere ohled na cenu obalu,“ dodává Míka.
Větší balení pečiva ale nemusí uspokojit každého zákazníka a vzedmutá vlna spotřebitelského odporu ukazuje, že mnoho kupujících bude vyhledávat „čerstvé“, volně prodávané zboží. „Řada lidí je ochotna si připlatit za kvalitu. To by nakonec mohlo vést ke zvýšení počtu malých krámků s čerstvým pečivem,“ míní viceprezident Svazu obchodu Brožek. To připouští i Tomáš Krásný, šéf firmy Incoma Researchm která se zabývá výzkumem trhu. Má to ale jeden háček: „Jestli malé krámky něco drží, je to čerstvé zboží a pečivo – a to berou od malých pekáren.“ Zatímco pro malé obchůdky s pečivem se tak může otevřít další prostor, malé pekárny často ani nebudou mít finance na pořízení nezbytných balicích technologií.
Také Krásný ale považuje přísnější hygienickou vyhlášku v principu za správnou. „Je to trend, který se prosazuje i jinde. Ale jdeme do toho zbytečně brzo, i když nás k tomu nikdo nenutí. Obrovsky to poškodí malé výrobce a obchodníky,“ varuje.

Koblihové referendum.

Vyhláška má ale nesporně především řadu vad na kráse, upozorňuje Petr Greger, ředitel instituce Euro-Czech Forum, což je společná zájmová organizace obchodních komor Francie, Německa, Nizozemska, Švédska a Velké Británie. „Znepokojuje nás, že vyhláška vešla v účinnost okamžitě bez možnosti se na ni připravit, a také nepravdivé tvrzení, že jde o aproximaci práva Evropské unie,“ stěžuje si Greger. Rovněž skutečnost, že stát nejdříve přijme nějaké opatření a pak prohlásí, že jeho plnění nebude tři měsíce kontrolovat, považuje šéf evropsko-českého fóra za neuvěřitelnou. Co však Gregra asi nejvíce pálí, je blížící se termín referenda o vstupu do Evropské unie. „Když si lidé kupují balené koblihy, nenadávají na ministerstvo zdravotnictví, ale říkají ‚to nám zařídila unie‘. A to není dobrý trend, lidé si na koblihy vzpomenou v době referenda,“ říká Petr Greger. Obdobná varování vyslovili téměř všichni, s nimiž týdeník EURO na dané téma mluvil.
Evropská unie oficiálně na snahy české vlády halit nepopulární výmysly sociální demokracie do hávu členství v evropském společenství nikdy nereagovala. Zdroj blízký pražské delegaci Evropské komise však týdeníku EURO potvrdil, že Brusel případné snahy svalovat vinu na něj sleduje s jistým rozhořčením. Vedoucí právník společnosti Ahold Czech Republic Jiří Navrátil tvrdí, že vyhláška je v podstatě přínosná až na nejkřiklavější problémy, které by se měly odstranit. Uplatnit by se měl princip rozumné dostatečnosti, tedy nahradit striktní zákaz určitého prodeje povinností obchodníka zajistit hygienické podmínky.

Paní ministryně, zabalte se sama! Ochránci nebalených koblih představují silné hnutí. Na internetové adrese www.kobliha.4ip.cz mají své virtuální sídlo. Ještě před Vánoci se jim podařilo sebrat na 19 000 hlasů protestujících proti vyhlášce ministryně zdravotnictví Marie Součkové. V současnosti by měly být na cestě na ministerstvo s výzvou, aby šéfka resortu zdravotnictví zastavila nesmyslné a diskriminující opatření znemožňující samoobslužný prodej nebaleného pečiva.
Koblihové hnutí začalo docela nevinně jako recese. „Napadlo mě to jednou večer, zrovna v rádiu mluvil o koblihách Jan Kraus. Moje ženská si kupuje k snídani koláčky, tak jsem si řekl, napíšu k tomu nějaký text,“ vzpomíná Michal Šperling, jeden ze zakladatelů internetové stránky Zachraňte koblihy! Šperling se domluvil s kamarádem grafikem a stránka mohla směle vyrazit do sítě. „Čekali jsme, že to bude legrace pro pár lidí,“ říká Šperling. Dnes není v branži nikdo, kdo by se zajímal o problematiku vyhlášky 347 a koblihovou stránku neznal.
Na stránkách probíhají živé diskuse odpůrců i příznivců balení koblih. Týdeník EURO reprezentativní vzorek reakcí diskutérů, kteří, jak je na internetu obvyklé, vystupují pod přezdívkami – s výjimkou jazykové úpravy jsme texty neměnili.
rosomak: Paní ministryně zdravotnictví dělá čest straně, jíž je členem. Bývá totiž dobrým zvykem levicově orientovaných politiků prosazovat „ochranu“ občana přehršlí nejrůznějších vyhlášek, zákazů a nařízení. Zapomínají přitom však, že takovou ochranou začnou porušovat právo občana na svobodu a na to, že problém, který se svými restrikcemi snaží řešit, stejně nevyřeší. Zůstaňme u našeho koblihového problému. Každému je přece jasné, že soudný člověk o riziku spojeném s prodejem nebaleného pečiva ví. A že je tudíž na něm, zda se rozhodne pro koupi nebaleného - kvalitnějšího, nebo baleného - hygieničtějšího výrobku. Pokud se ovšem vůbec dá v případě baleného pečiva o hygieně hovořit. Pravděpodobně zatím nikdo neprováděl výzkum, který by porovnal zdravotní rizika z konzumace nebalených a balených pekařských produktů.
wellink: Ať se paní ministryně zabalí do igelitu sama - hlavně toho, co používají pohřební ústavy… kobliháři: Jako majitelé obchodu, kam dnes a denně chodí stovky studentů na nákup, jsme zaručeně proti balenému pečivu. Tato vyhláška je šikanováním prodejců (zejména těch malých) a omezuje osobní svobodu a svobodu výběru zákazníků. V případě že by vyhláška - navzdory rozhořčeným konzumentům – obstála, navrhujeme, aby ministerstvo zdravotnictví donutilo zvířectvo v zemědělství i jiné volně se pohybující, vylučovat výkaly již v úhledně uzavřených balíčcích. Rovněž na polích by poté brambory a kořenová zelenina měly vyrůstat přímo do označených obalů.
op: Za chvíli budeme mít zřejmě uzákoněno, jak si utírat zadek, kterou nohou vstávat z postele, a bude norma na nasazování prezervativů… maverick: Zkuste se zamyslet nad tím, co se stane, až třeba naše děti vychovávané v co nejsterilnějším prostředí přijdou do styku s organismy, se kterými si jejich imunitní systém neporadí vinou těchto nesmyslných nařízení a vyhlášek… JiM: Začíná mě kdesi v zátylku divně šimrat - není to tak dlouho, co jistá státostrana „věděla“, co my, hloupý a nesamostatný lid, nejvíce potřebujeme. A dle toho nám činila. Myslím, že ministerstvo by se spíše mělo starat o to, abychom se bezproblémově mohli o své zdraví starat sami.
Virgo: Soustředíte se na koblihy a uniká vám podstata věci. Paní ministryně je prostě kráva, která místo aby řešila problémy a napravila, co nefunguje, snaží se rozbít to, co již dlouho a dobře funguje. Jak jinak si vysvětlit další její nápady, jako je třeba zákaz prodeje alkoholu v potravinách a jeho prodej pouze ve specializovaných obchodech?