Papírové stamiliony

Nový majitel přinese firmě geografickou i distribuční expanzi

Trpělivost se vyplácí. Vyplatila se i spolumajitelům dodavatele kancelářských potřeb, společnosti Papirius, Janu Černému a Petru Sýkorovi. Oba muži začali svoji firmu budovat na zelené louce ještě za studií a z nuly ji v průběhu třinácti let dostali na obrat 1,3 miliardy korun. Letos v září jejich píli ocenil jeden z největších světových poskytovatelů kancelářských výrobků a služeb, americký koncern Office Depot, který Papirius koupil. „Kupce jsme aktivně nevyhledávali, ale v několika posledních letech jsme občas návrhy na převzetí dostávali. Nabídka od Office Depot se objevila v okamžiku, kdy jsme přemýšleli o dalším rozvoji firmy. Odpovídala našim představám. Při transakci nám velmi dobře radila malá pražská společnosti Worthald Partners,“ konstatoval Jan Černý. Ani jeden z partnerů nemíní uvádět finanční podrobnosti transakce, nicméně částka za prodej stoprocentního podílu firmy se pohybuje ve stamilionech korun. „Na základě srovnání základních poměrových ukazatelů firmy Papirius s veřejně obchodovanými společnostmi z tohoto sektoru odhaduji hodnotu transakce na 0,8 až 0,9 miliardy korun. Předpokládám, že diskont vůči tržním cenám zavedených veřejně obchodovaných společností byl vzhledem k silnému postavení společnosti ve střední Evropě maximálně 20 procent,“ odhadl cenu obchodu senior analytik společnosti Cyrrus Petr Bártek. Office Depot se sídlem na Floridě patří k celosvětovým lídrům v oboru, jeho roční obrat dosahuje 14,3 miliardy a tržní kapitalizace 11,4 miliardy dolarů. Zaměstnává téměř padesát tisíc lidí a obchoduje ve 40 zemích světa.

Začalo to na jaře.

Studenti práv a ekonomie - Černý a Sýkora - se dali dohromady na jaře roku 1993. „Začali jsme jako typická garážová, v našem případě vlastně předsíňová firma,“ vzpomíná s úsměvem Sýkora (EURO 7/2004). První zboží za deset tisíc korun vezli zákazníkovi metrem. Prvním sortimentem byl počítačový tabelační papír. Položky v katalogu s rozšiřujícím se počtem zákazníků postupně narůstaly až na dnešní čtyři tisíce, od tužek přes drogistické zboží a občerstvení až po kancelářský nábytek. Mezi nimi jsou i vlastní značky Take-it a Coral. Z předsíně se Papirius přestěhoval do pronajatých hal s 8000 metrů čtverečních skladů v logistickém parku v Rudné u Prahy. V roce 2001 expandoval na Slovensko, v březnu 2002 do Maďarska a loni koupil v Litvě firmu se stejným zaměřením. V roce 2003 uzavřel Papirius strategickou alianci s evropskou jedničkou - francouzskou společností Lyreco. „Loni se však partner rozhodl vstoupit na český, slovenský a maďarský trh přímo, a proto jsme se rozešli,“ vysvětlil Sýkora. Lyreco bude nakonec Papiriusu z centrály v Bratislavě konkurovat. Miliardu korun v obratu překročil dodavatel kancelářských potřeb poprvé v roce 2003 a od té doby se každý rok průměrně o desetinu zvětší až na loňských 1,3 miliardy korun (viz tabulku). Ze zahraniční plyne zhruba pětina tržeb. Vývoj zisků však již tolik impozantní není, loni dosáhl dokonce jen 9,5 milionu. „To jde na vrub našich investic do obchodů v Maďarsku, na Slovensku a v Litvě, loni výsledek ovlivnil ještě oslabený forint,“ vysvětluje Černý. V bilanci figurují i zhruba třísetmilionové cizí zdroje, menší část z toho tvoří provozní úvěr a zbytek jsou závazky k dodavatelům, kteří financují část skladu Papiriusu. Firma zaměstnává 540 lidí.
Co na změnu situace říká největší konkurent Papiriusu Activa, s nímž se firma již řadu let přetahovala o pozici domácí jedničky? „Také jsme dostávali a dostáváme nabídky na převzetí, ale vzhledem k našim dobrým hospodářským výsledkům nemáme takovou potřebu. Měli jsme z trhu informace, že to, co Papirius představoval, není dlouhodobě ekonomicky udržitelné, a proto se nedivíme, že majitelé nabídku na prodej společnosti využili. Již v roce 2004 jsme uzavřeli strategickou alianci s americkou společností Corporate Express patřící do skupiny celosvětové jedničky Buhrmann, a konkurence se proto neobáváme. Naopak myslím, že metody uzavřené cenové politiky, které Office Depot zřejmě v Papiriusu zachová, budou pro nás nakonec výhodou. U nás jsou totiž zákazníci zvyklí na cenovou transparentnost,“ říká Martin Holoubek ze společnosti Activa.

Vyrostou i kamenné obchody?

Bývalí majitelé Papiriusu zůstanou i po jeho prodeji v čele společnosti. Spojení s koncernem Office Depot přinese firmě prostor k dalšímu rozvoji. Například hned příští rok Papirius expanduje do Polska, ale již pod hlavičkou Office Depot. Ostatně během několika příštích let značka Papirius vymizí z trhu zcela. Přínos silného partnera se nejvíce odrazí v boji o globálního zákazníka. Velké mezinárodní firmy totiž vypisují tendry pro své dodavatele většinou celosvětově, a ti, pokud nejsou členy nějaké aliance, zpravidla nejsou schopni se o takového klienta ucházet. Dodavatelé proto často globálního klienta v jeho expanzi následují. Polská pobočka proto nebude konečnou, Papirius plánuje expanzi i do Pobaltí a zbytku střední a východní Evropy. Nejvzdálenějším horizontem je Rusko. „O vstup na ruský trh jsme se již jednou pokusili. Tam ale platí jiná pravidla - výjimkou nejsou šedé a černé obchody, někdy se neplatí některé daně a tomu jsme nedokázali konkurovat. Proto jsme celou akci těsně před podpisem nájemní smlouvy stopli. Dodnes toho nelitujeme, i když jsme přišli asi o pět milionů korun,“ vypráví Sýkora. Americký koncern provozuje ve světě síť zhruba 1400 vlastních kamenných obchodů, o rozšíření uvažuje prostřednictvím Papiriusu i ve střední a východní Evropě. „Těch přínosů ale bude ještě více, sortiment rozmnožíme o nové výrobky, například o sofistikované internetové produkty, o nové značky a také o nové služby. Příkladem jsou takzvané tiskové služby, které zahrnují komplexní dodávku nejen kancelářských potřeb, ale i vizitek, hlavičkových papírů a podobně,“ plánuje Černý. Velkou změnou projde Papirius i v domácím prostředí. Příští léto se přestěhuje do větších prostor v Hostivicích, tentokrát již do svých. Do nového zázemí firma investuje zhruba čtvrt miliardy korun.

Formy akvizic na českém trhu Stále více původem českých firem přechází do rukou zahraničních vlastníků. V devadesátých letech dominovaly privatizace, teď je však stále větší měrou nahrazují jiné formy. Nejklasičtějším způsobem je management-buy-out, tedy případy, kdy původní manažeři firmu odkoupili od státu, úspěšně ji restrukturalizovali a rozšířili a pak ji prodali do rukou strategických investorů. „Příkladem může být Ferona, dodavatelé v automobilovém průmyslu, malé strojírenské a dřevařské firmy či Zentiva,“ vypočítává Ján Fabián, projektový manažer z poradenské společnosti Roland Berger. Papirius je zase typickým příkladem úspěšného podnikatelského záměru vybudování firmy na zelené louce. Do této kategorie patří například i Česká podnikatelská pojišťovna, Nova či Karneval. „Někteří bývalí majitelé v určité fázi vývoje zjistí, že už nemohou firmu rozvíjet vlastními silami, nedosáhnou marketingově a kapitálově na další trhy, a proto se spojí se strategickým partnerem,“ vysvětluje Fabián. Jinou variantou tohoto způsobu je prodej konečnému vlastníkovi přes private equity investory. Ti obvykle nechají původní majitele v manažerských funkcích, firmu ještě více rozvinou a pak nabídnou konečnému majiteli. Příkladem může být Bonton, ale i již vzpomínaná Zentiva.
„Třetí kategorií jsou bývalí emigranti, kteří se do vlasti vrátili vybaveni zkušenostmi a kapitálem, založili tady firmu, a když ji dostali na určitou úroveň, prodali ji dále,“ doplnil Fabián. Do této kategorie spadá například cestovní kancelář Fischer, částečně Zdeněk Bakala s firmou Patria Finance a řada společností podnikajících v realitách či gastronomii.