BNP chybí k projektu největší banky dobré vztahy se SG
Šestiměsíční válka mezi francouzskými Banque Nationale de Paris (BNP) a bankami Paribas a Société Générale (SG), provázená přesvědčovací kampaní za stovky milionů franků, neskončila (EURO 11/1999). Má za sebou první kolo. Jeho skóre: více než po lovina akumulovaného kapitálu Paribas a SG je v rukou BNP. Získané akcie mají hodnotu 110 miliard franků. Podobnou operaci pařížský finanční svět zatím nezažil, podotýká s uspokojením BNP.
Bankovní seriál.
Francouzský bankovní trh se měl o ukončení bitvy dozvědět v úterý 17. srpna. Francouzský dohled nad finančním trhem CMF ale s ohledem na únik informací ohlásil výsledky již v sobotu, o čtyři dny dříve. Konec veře jné obchodní nabídky, kterou vyhlásila BNP na akcie obou dalších bank s cílem sloučit je pod svá křídla a vytvořit největší finanční ústav světa s aktivy kolem bilionu dolarů, měl uzavřít nejnapínavější bankovní seriál konce století.
CMF však oznámil, že zatímco v bance Paribas se BNP podařilo ovládnout 65 procent kapitálu i hlasovacích práv, u SG už tak úspěšná nebyla. Získala tam jen 36,8 procenta, což znamená 31,5 procenta hlasovacích práv. Na tahu je teď bankovní regulační orgán CECEI.
O svých ambicích informovala BNP na jaře naprosto nečekaně. V plánu totiž byla přátelská fúze mezi Paribas a SG, kterou BNP narušila svým protinávrhem, jenž se zařadil do kategorie nepřátelských. Podle analytiků se BNP bála, že zůstane stranou konsolidačního procesu a ztratí své pozice, proto jí nezbylo než se bránit útokem. Její veřejná obchodní nabídka se u akcionářů obou bank setkala jen s polovičním úspěchem. „Akcionáři Paribas dali přednost návrhu BNP proti přátelské nabíd ce Société Générale. Jejich rozhodnutí je jasné. Volba akcionářů SG rovněž. Svými 68,5 procenta záporných hlasů nabídku BNP nepřijali, a tím je realizace projektu SBP (tak by se měla jmenovat nová obří banka - pozn. red.) nemožná, oznámila minulý t ýden správní rada SG. V tomto kontextu pak rada banky přezkoumala další strategii SG. Jak uvedl prezident Daniel Bouton, není jeho finanční dům na prodej a konstatoval, že když se nepodařil projekt s bankou Paribas, najde si partnery na ev ropském kolbišti. Na dotaz, zda na tom dnes SG není stejně jako BNP před šesti měsíci, odpověděl Bouton záporně.
Stop zahraničním investorům.
Partnerství se zahraničím se však nelíbí francouzské vládě a guvernérovi francouzské centrální banky Jeanu Claudu Trichetovi, který projekt SBP podporoval. Taková banka by navíc mohla posílit jeho pozici, až za tři roky usedne do křesla guvernéra Evropské centrální banky po Wimu Duisenbergovi. Trichetův názor je v tomto případě klíčový i proto, že předsedá CECEI. Francouzští politici se přitom striktně drží vize - každá země má jednu velkou banku. Tak to například vidí u sousedního Německa a jeho Deutsche Bank. Analytici namítají, že na jednotném trhu by měl y být potlačeny národní zájmy a mělo by jít spíše o vzájemné propojení evropského bankovnictví.
Navzdory Pyrrhovu vítězství je BNP podle svého prohlášení s výsledky spokojená. Kolem její majority v Paribas nejsou žádné diskuse. A s 37 procenty akcií v SG, která znamenají 32 procent hlasovacích práv, fakticky tuto banku ovl ádá, protože žádný akcionář v ní nemá víc než deset procent, tvrdí BNP.  
Z původních tří možností dalšího postupu se vyloupl jeden klíčový. Podle deníku Wall Street Journal z 19. srpna guvernér Trichet bankám domlouvá, aby přijaly kompromis. Jeho představa počítá se spoluprací obou bank. Buď se SG poddá BNP a začlení se do navržené konstrukce největší světové banky, anebo s ní alespoň vytvoří některé společné projekty. Tento návrh by měl „…dovolit oběma stranám zachránit si tvář. Záležet však bude na podílech . Navzdory získané minoritě v SG si hodlá BNP koupené akcie pone chat, a tím mít nejsilnější pozici.
Drží krok.
Debatami o tom, který záměr, zda prvotní fúze SG a Paribas, či navržený bankovní gigant SBP, má větší šanci, se francouzský bankovní trh dostal blíže Evropě. Není samozřejmě tak pozadu jako rozdrobený italský, slučovací standardy pod obné americkým nebo anglofonním však často nepoužíval. Ještě před několika lety se restrukturalizace podniků prováděly v přítmí ministerských úřadů mezi několika politiky, vysokými úředníky a velkými podnikateli. Francouzské politické spektrum, jak levice, tak pravice, na to dosud vzpomíná s nostalgií. Deník Le Monde ale připomíná, kdo za těchto podmínek ztrácel nejvíc: daňoví poplatníci. Stačí připomenout skandály kolem státní Crédit Lyonnais nebo Crédit Foncier. Podniková propojení jsou proto dnes, když už nic jiného, ve Francii daleko průhlednější.
