Ve „zlatém čtverci“ pražských restaurací mezi Vltavou a Staroměstským náměstím se objevila další. Opět italská a opět inspirovaná oscarovým filmem, od něhož si vypůjčila název. Jmenuje se La vita é bella a ve smyslu svého názvu slibuje, že „… u nás je život opravdu krásný“. Takovýhle název hospody je vějička, na kterou se chytí otrlejší lidé, než jsem já, který na nové podniky stůně.
Stojím ve vchodu a zvědavě nahlížím do nitra lokálu. Roberto Benigni není přítomen, aby mne coby číšník Guido přivítal, ale zdatně jej zastupuje zřejmě manažer restaurace. Po italsky neformálním uvítání mne usazuje a předkládá přebohatý lístek k výběru. Ze zajímavé nabídky, kde má své zastoupení snad každý region země - napočítal jsem jich dvanáct -, není lehké vybrat. Nakonec se ale usnáším na meníčku pro tento den, objednávám a už tradičně rentgenuji interiér restaurace. Brilantní založení s atraktivním „klubákem“ je světlou stránkou vzezření podniku. Jinak lokál trochu postrádá tvář, působí poněkud rozháraně. Dřevěná podlaha sama o sobě nestačí prohřát strohý, až sterilní projev. Nízký strop s ostrými vestavěnými bodovkami je na vině, že se cítím poněkud stísněně, ani štukový fabion skrývající nepřímé osvětlení nemá sílu navodit přívětivější tvář. Světlá polokřesla působí příliš levně, kontrastují s až aristokraticky noblesním založením. Bar z opálového skla, prosvícený a shora dekorovaný podobným opálovým kvádrem, místnosti tepla nepřidává. Ani sem tam visící obrazy a grafiky v černých paspartách nemají sílu výrazněji oživit velký prázdný prostor stěn. Nutno říci, že do povlaků oděné židle s vysokými opěrkami na zahrádce nabízejí útulnější, hřejivější posezení.
Další prohlížení přerušuje číšník. S přesně odměřenou dávkou italské ležérnosti kombinované s notnou dávkou profesionality servíruje první jednání pořadu - marinované ančovičky v zelené zálivce, které mají původ v Piemontu. Dno velkého talíře ze dvou třetin pokrývají tělíčka rybek, narovnaná vedle sebe s nevídanou pečlivostí. Tmavá, dlouho nemytá prkna horní paluby škuneru tahle precizní stavebnice připomíná asi nejspíše. Filátka proložená pestem tonou v jezírku oleje, okraj talíře je oživen drobnými kostičkami rajčete. Volný prostor obsadila garnitura, čerstvé listy barevných salátů, hobliny karotky a uprostřed zakomponovaný květ vyřezaný z ředkvičky. Napohled lákavá krmě, jež vzbuzuje laskominy už ostrým, až lehce čpavým odérem.
Chuť mi v první chvíli vyráží dech. Čekal jsem důrazný akord nálevu rybiček, ten se však nedostavil. Ančovičky jsou syrové, nabízejí tedy nefalšovanou slanějódovou příchuť moře. Česnekem podtržená animalita masa trochu zjemnělá bazalkou poněkud trpí „druholigovým“ olivovým olejem. Od toho se čeká svojský, nenapodobitelný přínos do harmonizace chutí. V tomto případě se však jeho nevýrazný, rozplihlý projev choval spíše negativně. Co však nelze pokrmu upřít, je vyburcování pocitu hladu do až dravého očekávání příštích chodů.
Mezitím se v lokále odehrává typický italský program. Totiž všechny informace, diskuse i rozhovory povýtce intimní se vedou přes dva i více stolů. Lokál se tak zabydluje a ztrácí něco ze své přísné, povýšené atmosféry. Do této nálady vstupuje druhý akt mé večeře, lombardské malfatti na másle a šalvěji. Opět v doprovodu bohaté garnitury z čerstvé zeleniny se ve zlatavé loužičce rozpuštěného másla předvádějí zelenkavé kuličky prazvláštních noků. Těsto ze dvou druhů sýra s minimem mouky, do něhož jsou zapracovány nadrobno pokrájené listy špenátu. Je to hodně neobvyklé, v „nose“ uměřené, trochu ztrácím odvahu. Po prvém soustu ale spokojeně pokyvuji nad správností své volby. Pastózní konzistence noků vykazuje nevšední projev vády dvou sýrů, peroucích se o vedení špalíru chutí. Když se užuž zdá, že jeden z nich opanuje pole - zhusta to bývá důraznější parmezán -, přispěchá se svou troškou jen málo upravený špenát, urovná hrany a vnese do chuti řád. Zvenku potom lehýnce zasáhne šalvěj a všechno dohladka pomazlí jemňounké, sametové máslo. Výsledný souhrn chutí vyznívá velice uhlazeně a espritně do samého konce.
S mírně již „obsazeným“ prostorem žaludku - ty zatracené kuličky byly mimořádně syté - očekávám trochu s obavami dnešní finále. Budou to mušle sv. Jakuba s hříbky, specialita tentokrát benátská. Ovšem když se malebně komponovaný talíř objevuje na stole, ztrácím pocit plnosti a pouštím se do předložené krmě stejně hltavě jako na počátku večera. Ve čtyřech vlastních „shellkách“ jsou uložena úplná tělíčka jakubek, bohatě opatřená hříbkovou omáčkou s velkými řezy hub. Samozřejmě nechybí ani bohatá obloha, tentokrát komponovaná do středu směrem vzhůru. Její korunu tvoří propletenec tenkých „vlasů“ karotky, připomínající korunku šlechtičen. Chuťové variety jsou vzácného ladění a neotřelých projevů. Plátky hříbků svým důrazným mechovo-rašelinným vstupem na chvíli „přerazí“ jemné, mořem dýšící, a přesto lehce dosladka hrané noty masa mušlí. Ovšem vzápětí se prostor pro maso otevře, jeho výraz „poposedne výše“, ujme se vlády a za podpory hub tentokrát z druhého plánu dozní celé sousto jako neobyčejně chutný, neokázalý, a přesto lahodný dozvuk. Zdařilé spojení vcelku výstižně charakterizuje severoitalskou kuchyni, poměrně málo vstupů dokáže vyznít jako bohatá, obmyslně vystavěná opulentní kantáta. Velice chuťově zdařilý a vybalancovaný pokrm měl bohužel jeden malý zádrhel. Nevím proč, dvě z jakubek byly tvrdé, k nerozkousání. Dělaly se zřejmě o vteřinku dvě déle, nebo byly mušle stahovány z ohně v opačném pořadí, než v jakém se naň vkládaly. Jedna znamenitá, jedna v těsném závěsu, další už „za čarou“ a jedna úplně „v autu“. To mi přišlo trochu líto.
Čtrnáct set dvacet korun za večeři mi připadá tentokrát hodně vysoká cena. Za ni by měl host dostat dokonalou krmi, bezchybný servis, a to vše v příjemné, jednoznačně útěšlivé atmosféře. Restaurace má čáku patřit mezi ty lepší, ale v silné konkurenci stejně regionálně zaměřených podniků a vzhledem k výše řečenému jí po mém soudu v této chvíli pár schodů k výšinám chybí.
Value for Money 7/10
Plus: Přívětivá, profesně zdatná obsluha
Minus: Přes nesporně kvalitní vstupní suroviny vysoko nastavená cenová hladina
Restaurace La vita é bella
Elišky Krásnohorské 12/5, 110 00 Praha 1
tel: +420 222 310 039, fax: +420 224 819 830
e-mail: restaurace@vitabella.cz, www.vitabella.cz
- Otevírací doba: Po-Ne 11.30–15.30 a 18.00–23.00
- Počet míst: restaurace celkem 45, zahrádka 30
- Druh kuchyně: italská s průřezem všech regionů
- Přijímané platební karty: všechny obvyklé
- Jídelní lístek: čeština, italština
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina, italština
- Země původu nabízených vín: Itálie
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 10 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 9 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 17 bodů z 20
Celkem: 53 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Teplý bramborový dortíček se slaninou 270 Kč
Carpaccio z mečouna s piniovými oříšky 300 Kč
Sépiová polévka s krutónem 320 Kč
Spaghetti se sardinkami a divokým fenyklem 280 Kč
Tortelli se sýrem Ricotta s pomerančovou vůní na másle a šalvěji 310 Kč
Mečoun v mořské vodě 580 Kč
Pečený mořský vlk s olivami, rajčátky a bramborami 640 Kč
Kalamáry s pórkem a červenou řepou 560 Kč
Biftek z hovězí svíčkové alla „Rossini“ 540 Kč
Telecí plátky s chřestem na víně „Lambrusco di Romagna“ 410 Kč
Grilovaný jehněčí hřbet na rozmarýnu 560 Kč
Galatina z králíka s jarním salátkem 420 Kč
Baccala‘ alla „Vicentina“ 630 Kč
Saltinbocca alla „Romana“ 390 Kč
Výběr z vinného lístku:
Friuli Prosecco extra brut - Fantinel 730 Kč
Pommery Brut Royal 2200 Kč
Alto Adige Pinot Grigio 2004 -DOC St.Michael Eppan 680 Kč
Sardegna Vermentino di Sadegna DOC 2004 - Santadi 730 Kč
Toscana Castello di Pomino Bianco 2004 DOC - Marchesi dé Frescobaldi 750 Kč
Greco di Tufo 2004 DOC - Feudi di San Gregorio 950 Kč
Trentino Merlot di San Leonardo 2002 DOC - Tenuta San Leonardo 820 Kč
Lombardia Sfursat Fruttaio Ca´Rizzieri 2001 DOCG - Aldo Rainoldi 1650 Kč
Umbria Montefalco Sagrantino Collepiano 2001 DOCG - Arnaldo Caprai 1950 Kč
Cannubi Barolo 2000 DOCG - Marchesi di Barolo 2350 Kč
Brunello di Montalcino 1997 - Tenuta Caparzo 2950 Kč
Gaiun Martinenga Barbaresco 1999 DOCG - Marchesi di Gresy 3100 Kč
Moscato d´Asti Zagara 2004 - Marchesi di Barolo 0,75 l Piemonte 720 Kč
Kabir Moscato 200 Donnafugata - Sicilia 1350 Kč
