Objem špatných úvěrů v Konsolidační bance dosáhne čtvrtiny HDP.
Státní Konsolidační bance (KoB) zazvoní hrana nejdéle s posledním srpnovým dnem roku 2001, kdy jí vyprší platnost licence. O tom, že by za rok neměla co na práci, však nemůže být řeč. Nová Konsolidační instituce (KI), která by měla začít vznikat z nynější státní Konsolidační banky již koncem letošního roku, bude zřejmě držet vlastní světový rekord. Podle odhadu generálního ředitele KoB Kamila Zieglera by měla spravovat špatné úvěry v celkové nominální hodnotě dvaceti až pětadvaceti procent našeho ročního hrubého domácího produktu, tedy v objemu bezmála 450 miliard korun. To jsou například tři čtvrtiny celého státního rozpočtu plánovaného na příští rok. Ovšem v nominálním vyjádření. Skutečná, reálná hodnota těchto aktiv možná nebude ani desetina této ceny.
Nově vzniklá instituce by nicméně měla spravovat padesát až šedesát procent všech špatných úvěrů země a měla by být market maker celého trhu. Tak velký objem aktiv se nevyřeší za rok či dva, dobu existence nového subjektu lze odhadnout minimálně na deset let. „Podle odborníků, se kterými jsme záměr o transformaci Konsolidační banky diskutovali, nelze ve světě nalézt obdobnou instituci, která by spravovala takový objem špatných pohledávek, uvedl pro týdeník EURO Ziegler.
Kozel zahradníkem?
Dnes banka připomíná jakýsi finanční malström, vír, který do sebe nasává ztroskotané křižníky českého průmyslu. Po ČKD Dopravní systémy, Zetoru Brno a naposledy Tatře Kopřivnice v jejím portfoliu skončí patrně také rozhodující balík akcií Škody Plzeň. Rovněž tak jsou silné tlaky, aby se postarala o Vítkovice, potácející se v hluboké existenční krizi. Další klíčové podniky české ekonomiky figurují v bilanci Konsolidační banky jako dlužníci s dlouho prázdnou kapsou a malou nadějí, že budou schopni splatit úvěry poskytnuté jinými bankami.
I když na první pohled Konsolidační banka vypadá jako žumpa, skrývá cenný poklad. Právě špatná aktiva jsou po praktickém ukončení vlastnických přesunů způsobených kuponovou privatizací poslední příležitostí, jak se dostat k extrémně vysokým ziskům. Proto je také křeslo šéfa Konsolidační banky pořádně horké. Kamil Ziegler do něj usedl z rozhodnutí bývalého ministra financí Iva Svobody. Po ministerské výměně se objevily spekulace o další personální změně v Konsolidační bance. V kuloárech se jako o favoritovi opakovaně mluví o bývalém Zieglerovu kolegovi z vedení České spořitelny Rudolfu Hanusovi. Ten byl nucen odejít z vedoucí funkce poté, co se vláda zabývala špatnou situací tohoto finančního ústavu. Pokud by se informace týdeníku Euro potvrdily, došlo by ke kuriózní situaci. Člověk, který stál u zrodu špatných úvěrů spořitelny, by řešil důsledky vlastních minulých aktivit v Konsolidační bance. Rozhodnutí, zda kozel bude zahradníkem, je na ministru financí Pavlu Mertlíkovi. Ten také považuje transformaci Konsolidační banky za prvořadě důležitou.
Bude se dělit a spojovat.
Podle červencového usnesení vlády by se Konsolidační banka měla rozdělit na rozvojovou a stabilizační část, díl rozvojových projektů by se z KoB převedl do Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). V ní by stát navýšením základního jmění získal majoritu zvýšením současných podílů ministerstev. Naopak „zbytek KoB by k sobě přibral Českou finanční a Českou inkasní a vznikla by nová takzvaná Konsolidační instituce, upravená zvláštním zákonem. Tím by se zprůhlednily i dluhy dosud nazývané skryté. Ziegler tvrdí, že práce na převzetí České finanční jsou již poměrně daleko a do konce letošního roku by se měla stát stoprocentní dcerou KoB. Konsolidační banka přitom hodlá využít a zapojit do své struktury i tři regionální pracoviště České finanční. Jednání s Českou inkasní jsou zatím na počátku. S ČMZRB se vedou jednání o činnostech, které na ni budou z KoB vyvedeny.
Harmonogram restrukturalizace zmíněných státních transformačních institucí, včetně způsobu financování a dopadů do státního rozpočtu, má ministerstvo financí (MF) předložit vládě do konce října. Úhradu nákladů a ztrát vyplývajících z aktivit České finanční by zřejmě měla krýt Česká národní banka (ČNB). Do zmíněného data by kabinet měl také obdržet návrh právního postavení Konsolidační instituce a možných legislativních výhod. Mělo by zřejmě jít o daňové a účetní úlevy, jež budou pro práci nové instituce nezbytné. Jak upozorňuje Ziegler, bez legislativních výhod je správa takového portfolia, jaké bude nová instituce mít, tedy především špatných úvěrů, jen velmi obtížná. „Hodnota tohoto typu úvěrů rychle koroduje, dodává Ziegler. Zákonné výjimky proto považuje za nezbytné. Právě práce nad potřebnou legislativou budou zřejmě gongem, který oznámí zánik nynější Konsolidační banky a uvede do života novou instituci. Zda se tak stane 31. srpna 2001, nebo dříve, je zatím otázkou.
Sloučení žump.
Konsolidační instituce, která má vzniknout z nynější Konsolidační banky, bude mít poměrně odlišnou tvář. Především už by neměla být pouhým skladištěm pro špatné úvěry poskytnuté do ekonomiky, ale naprosto novou institucí svého druhu. „Například by neměla podléhat bankovní regulaci, ale některé regulatorní prvky, třeba plnění vybraných ukazatelů nebo daňový režim, by naopak měly být přímo v zákoně stanoveny, upozorňuje Ziegler. První návrh již KoB vypracovala a projednala s ČNB. „Plnění úkolu je pod přímou kontrolou ministra financí. Existuje pracovní komise, která se zabývá přímo přípravou jak konsolidační, tak rozvojové instituce, potvrdil Ziegler.
Hlavní náplní práce Konsolidační instituce by nemělo být polykání nových odpadů a každoroční vysoká ztrátovost, ale odborná správa úvěrového portfolia včetně vytěžení synergických efektů plynoucích ze sloučení dosavadních žump. Generální ředitel KoB tvrdí, že výši synergie lze zatím jen stěží odhadnout, nicméně klienti všech tří nynějších transformačních institucí by se měli „krýt zhruba ve dvaceti procentech.
Škála nových metod správy portfolia vzniklé instituce bude poměrně široká - od pouhé restrukturalizace aktiv (úprava splatnosti či zajištění úrokových podmínek) přes jejich prodej nabídkovým řízením, sekuritizaci až po správu aktiv vybranými specializovanými firmami. „Navázali jsme prospěšnou a myslím velmi užitečnou spolupráci s takovými institucemi, jako je FDIC, IFC nebo Světová banka, uvedl Ziegler. Díky tomu by měla být KoB brzy připravena na novou roli správce špatných aktiv. Měla by se stát i motorem rozvoje trhu s nedobytnými pohledávkami a špatnými aktivy. Na trhu s těmito aktivy totiž rozhodně nebude mít monopol. Trh s pohledávkami je přitom velmi důležitý například pro rychlý průběh konkursů a reorganizací, protože nabízí reálné tržní ocenění podniků v potížích. Oproti ostatním firmám, zabývajícím se správou aktiv, bude mít nová instituce velkou výhodu. Půjde o státní firmu zřízenou podle zvláštního zákona, což příznivě ovlivní její možnosti čerpat zdroje na veřejných trzích.
Žádný další holding.
Při pohledu na současné aktivity KoB se zdá, že k zamýšlené podobě má ještě poměrně daleko a zatím jen hasí požáry. Je jakousi sádkou pro nemocné velké ryby, které musí přežít, než začne jejich restrukturalizace. Tuto úvahu ovšem Kamil Ziegler nepovažuje za zcela správnou. Aktivity KoB se skutečně mění a stále více se profiluje jako instituce spravující špatná aktiva. Nikoliv však jako pasivní správce, což se od ní dříve očekávalo. Snaží se o ozdravení aktiv, které do její bilance odesílá vláda. Hledá například strategické partnery pro ČKD Dopravní systémy (ČKD DS) či Tatru. Záměrem KoB není nabyté majetkové účasti dlouhodobě držet a pokoušet se o souběžnou restrukturalizaci ve vlastní režii. „To ani neumíme, ani nechceme dělat, říká Ziegler. „Chceme KoB profilovat jako manažera procesu restrukturalizace, nikoliv toho, kdo konkrétně podniky oživuje. Proto hodláme vystupovat jako dočasní vlastníci nynějších majetkových podílů, pro něž chceme především najít nové strategické majitele.
KoB nebude žralok, který bude skupovat za jakoukoliv cenu majetkové podíly v podnicích, nechávat si je, a vytvářet tak další státní pseudoholding. Ztráta z operace ČKD DS teoreticky nepřesáhne 50 milionů korun, v Tatře jsou předpokládané náklady, které skončí samozřejmě ve státním rozpočtu, až překvapivě nízké.
Umyté okno.
Vláda jako prvořadý důvod pro reorganizaci transformačních institucí uvádí potřebu zprůhlednit financování důsledků ekonomických reforem. Podle materiálu ministerstva financí jsou v současné době transformační instituce vzájemně i s okolím propojeny neprůhledným způsobem. Financovány jsou přes ČNB, ČSOB, Konsolidační banku a FNM, přičemž obě poslední „jsou nuceny emitovat vlastní dluhopisy, aby dostály svým závazkům , uvádí se v ministerském dokumentu. „Přitom jejich fungování a financování závisí na vládních rozhodnutích v takovém rozsahu, že omezuje jejich vlastní zájem na hospodárnosti a efektivní správě svěřených pohledávek a majetku, upozorňuje resort.
Jedním z hlavních důvodů přeměny transformačních institucí je snaha konečně jasně kvantifikovat dopady ozdravných i rozvojových programů do státního rozpočtu a získat přehled o jejich krytí.
Posilovna a chirurgie.
Institucionálně má vyjasnění vztahů umožnit rozdělení státních aktivit na takové, jejichž cílem je podporovat rozvoj ekonomiky formou pomoci podnikání či financování infrastruktury, a na ty, které jsou nezbytné pro zahlazení reformních šrámů. Proto samostatná Rozvojová a samostatná Konsolidační instituce (KI).
Rozvojová instituce (RI) by měla jako jediná zajišťovat rozvojové a podpůrné programy v souladu s hospodářskou politikou vlády. Půjde zejména o podporu malého a středního podnikání, rozvoje regionů, měst a obcí, rozvoje bydlení a financování infrastrukturních projektů. RI může, ale nemusí mít statut banky. Vznikne z Českomoravské záruční a rozvojové banky, do níž například formou smlouvy o prodeji části podniku nebo prodejem aktiv budou převedena aktiva a pasiva Konsolidační banky související s projekty budování a obnovy infrastruktury. Rozvoj RI by stát neměl dotovat, ale měla by být podle návrhu MF vybavena státní zárukou na financování.
Rozvojová část KoB bude převedena na ČMZRB zřejmě formou prodeje části podniku, jak zatím MF navrhuje, za symbolickou cenu. Předtím by ještě zřejmě měla projít externím auditem.
Konsolidační instituce bude zřízena zvláštním zákonem. Půjde o státní peněžní ústav. Jeho hlavní náplní bude správa nebonitních aktiv. Vznikne „z České finanční, České inkasní, vybraných položek bilance ČNB a jádra Konsolidační banky , uvádí materiál MF, který má týdeník EURO k dispozici. Bude spravovat především následující typy aktiv: nebonitní pohledávky malých bank, jež drží Česká finanční, úvěry na TOZ, ztrátové úvěry odkoupené Konsolidační bankou od velkých komerčních bank.
Ministerstvo financí upozorňuje, že přímý prodej aktiv České finanční a České inkasní může být časově velmi náročný (odhaduje se až na jeden a půl roku). Všechny pohledávky by bylo nutné fyzicky předat, převody zástav zapsat do katastru nemovitostí a pohledávky zavést do účetnictví. Resort financí se zároveň domnívá, že alespoň v krátkodobém horizontu nebude nutné měnit strukturu financování transformačních institucí, které přejdou pod KI. „ČNB potvrdila, a to je důležité, že bude nadále hradit ztráty plynoucí z ozdravných programů, které sama schválila. Jde zejména o odkup aktiv zkrachovalých bank Českou finanční, k němuž došlo z rozhodnutí ČNB, uvádí se ve zmiňovaném dokumentu. Ztráty z tohoto bloku by tedy nadále hradila centrální banka. Do KI by zřejmě přešly i pohledávky za bývalými bankami, jež má nyní v bilanci.
Jak sehnat kupce.
Ministerstvo financí ve své analýze konstatuje, že pro úspěšnost fungování Konsolidační instituce je nutné podpořit poptávkovou stranu trhu s pohledávkami. K tomu navrhuje podpořit vznik specializovaných podílových fondů, jejichž správci by byly renomované zahraniční finanční společnosti. Tyto fondy by pak mohly obchodovat s aktivy nejen státu, ale i bank a podniků. Založit takový fond by měla právě KI.
Peníze z fondů by sloužily pro potřeby státního rozpočtu a pro další restrukturalizace společností. Pro správu a řízení těchto fondů by stát vybral vhodnou instituci podle návrhu ministerstva financí ve výběrovém řízení. Bohužel, bližší podrobnosti návrh MF neobsahuje.
