Právo a daně
Prvním a nejdůležitějším pravidlem, které by měl mít každý účastník provozu na sjezdovkách a lyžařských tratích neustále na mysli, je občanskoprávní institut obecné prevenční povinnosti – tedy povinnosti chovat se tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí. Toto široce formulované pravidlo § 415 Občanského zákoníku v sobě skrývá závaznou právní povinnost jednat určitým způsobem. Zákon od svých adresátů očekává, že se zdrží chování, jehož přímým následkem je vznik škody na majetku, zdraví či životním prostředí. Obecná právní norma upravující pohyb po sjezdovkách neexistuje, proto musíme pravidla, jejichž porušení se dá vykládat jako příčina vzniku škody, hledat v judikatuře českých soudů. Klíčovým stanoviskem je rozsudek Nejvyššího soudu č. 25 Cdo 1506/2004. Soud vyslovil názor, že pravidla pro chování lyžařů a snowboardistů na lyžařských tratích, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS, jsou závazná pro pohyb lyžařů na sjezdovkách i přes skutečnost, že nejsou obecným právním předpisem. Porušením těchto pravidel dochází k porušení právní povinnosti uložené v § 415 Občanského zákoníku, následkem čehož vzniká obecná odpovědnost za škodu. Podle § 420 Občanského zákoníku totiž každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, neprokáže-li, že vznik škody nezavinil.
Obecná a trestní odpovědnost
Kromě porušení právní povinnosti a vzniku škody předpokládá vymezení obecné odpovědnosti také příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti, vznikem škody a zaviněním. Příčinná souvislost je objektivní vztah mezi protiprávním jednáním a škodou, jakožto následkem tohoto jednání. Posouzení příčinné souvislosti je vždy otázkou zjištění vlivu protiprávního jednání na vznik škody. V takových případech je nutné prokázat, že ke vzniku škody by jinak než protiprávním jednáním nedošlo. Protiprávní úkon přitom nemusí být jedinou příčinou vzniku škody. Je opět rozhodující, zda by ke škodě došlo i bez protiprávního jednání, či nikoli. Zavinění je pak subjektivním vztahem mezi osobou a jejím protiprávním jednáním, stejně tak mezi osobou a škodou, která je následkem tohoto jednání. Z hlediska míry rozumu a vůle subjektu lze dále rozlišit škodu způsobenou úmyslně či z nedbalosti.
Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku č. 8 Tdo 68/2010 rozhodl, že: „Lyžař je povinen přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a zkušenostem a celkové situaci na místě, jímž projíždí (…), aby měl možnost včas a v dostatečné vzdálenosti reagovat i na nenadálou překážku v jízdě. Pokud zaviněně nedodrží uvedená pravidla, (..) přichází v úvahu jeho trestní odpovědnost za trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák.“
Z uvedeného vyplývá, že způsobená škoda na majetku či zdraví může mít i nepříjemnou trestněprávní dohru. V případě řešeném shora citovaným rozsudkem došlo ke střetu lyžaře s nezletilou lyžařkou, následkem čehož byla poškozené lékařsky odebrána slezina. Na základě této skutečnosti byl žalovaný odsouzen za těžké ublížení na zdraví k šesti měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na půl roku.
Nehoda v zahraničí
Stanete-li se účastníkem či svědkem nehody na lyžařské trati mimo Českou republiku, je nutné brát v potaz následující: místní příslušnost soudu projednávající civilní delikt se v rámci EU řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady ES č. 894/2007. Podle něj je rozhodným právem právo země, kde k deliktu došlo. V případě srážky českého lyžaře se zahraničním turistou pak bude rozhodné právo místa, kde ke střetu došlo, nikoli místa, kde se následky střetu projevily. Z interpretace ustanovení nařízení však také vyplývá, že střet dvou občanů stejného státu bude podléhat jurisdikci státu, jehož jsou občany, nikoli státu, kde ke střetu došlo.
Dodržování pravidel FIS a nepřeceňování vlastních schopností je nejúčinnější prevencí vzniku škody na zdraví, majetku a mnoha nepříjemných situací na lyžařských tratích. Stanete-li se svědkem nehody, jste povinni poskytnout jejím účastníkům pomoc. Dojde-li k újmě na vašem zdraví či majetku, neváhejte oslovit co největší počet svědků, podle pravidel FIS jsou všichni svědci nehod na lyžařských tratích povinni prokázat svou totožnost za účelem následného šetření.
