Zásadní je, aby na rozhodujících místech byli lidé, kteří prostě nekradou
Zdá se, že v Česku je pořád spousta optimistů. Například z našeho manažerského barometru vyplývá, že naprostá většina řídících pracovníků je přesvědčena o tom, že lze v Česku zavést férový systém zadávání veřejných zakázek. Od lidí poučených o skutečném stavu tendrů organizovaných veřejným sektorem a státními firmami je to možná trochu překvapivé. Ale především povzbudivé.
Nápadů na to, jak vylepšit zákony, je spousta, ale ne vždy projdou legislativním procesem bez úhony. Například pokus zbavit firmy s anonymními vlastníky šance dostat se k veřejným penězům skončil komedií. Z kola ven šly i veřejně obchodované společnosti, které mají a musejí mít akcie na majitele, jenž je však zcela dohledatelný, protože jde o akcie zalistované v registrech cenných papírů. Nyní, místo racionální a jednoduché nápravy, celé dotčené ustanovení zmizí a anonymní akciovky budou mít zase nějaký čas zelenou.
Doufejme, že se změnami navrhovanými hned několika skupinami expertů to dopadne lépe a vláda si ohlídá, aby jí z paragrafovaného znění změn neudělali poslanci svými pozměňovacími návrhy trhací kalendář. Jde totiž opravdu o hodně peněz. I když se podaří korupci u zakázek omezit jenom částečně, bude možné přínos počítat na desítky miliard korun. Tyhle desítky miliard ale budou někde chybět. Lze proto nepochybně očekávat silný tlak proti jednotlivým opatřením a snahu vytvořit v nových zákonech skulinky, kudy by miliardy mohly odtékat dál.
Nakonec je zcela nepochybné, že dobré zákony jsou jen jednou z podmínek odstranění stavu, který je evidentně neudržitelný a působí zřetelné národohospodářské škody. Například stavby dálnic „z pole na pole“, jejichž smysl je jen v tom, že stavební firmy v regionu budou mít práci pro své kapacity. Modernizace tanků, které nikdy nikdo nepotřeboval a potřebovat nebude, protože obranná strategie se ubírá úplně jinudy a NATO po nás chce zcela jiné aktivity, a mnoho dalších podobných obchodů výhodných jen a pouze pro dodavatele je příliš mnoho. Nakupuje se bez rozmyslu a odborné oponentury vše, co potřebuje někdo prodat. V zadávacích podmínkách se operuje různými zbytečnými smluvními pokutami, které mají při vyhodnocení nabídek nesmyslně vysokou váhu, počet soutěžitelů se sofistikovaně omezuje kvalifikačními podmínkami a podobně.
S tím je třeba přestat a současný stav státní pokladny pro to vytvořil docela příhodné prostředí. Na druhou stranu tvrdost legislativy a její složitost vede nezřídka k tomu, že soutěže mohou být neúspěšnými uchazeči soudně napadány a splnění zakázky se vleče, což státu působí objektivně škody, o které se navyšují náklady.
Určitě bude prospěšné, když se zavede instituce nezávislého člena výběrové komise s nadstandardními pravomocemi až do možnosti zastavit tendr. Nepochybně stojí za to, aby každá zadávací dokumentace prošla nezávislou expertízou, která vyhodnotí riziko, že podmínky jsou vytvořeny někomu na míru. Také povinnost členů výběrových komisí podstoupit bezpečnostní prověrky, během nichž budou prozkoumány jejich majetkové poměry, určitě není na škodu.
Nejefektivnějším nástrojem v boji proti korupci je ale vždy především dobrá personální politika, kdy na místa, kde se rozhoduje ať už o tisícovkách nebo miliardách, přicházejí lidé, kteří prostě nekradou. A nakonec ten, kdo se ve státní správě pohybuje, ví celkem dobře, kde leží kanceláře neomezených možností a kudy zase pro změnu prostě vlak nejede. V této souvislosti je pozoruhodný projekt českých doktorandů, o němž toto číslo týdeníku EURO přináší exkluzivní informace. Softwarový robot, který projíždí databáze veřejných zakázek, vyhledává nestandardní prvky a hodnotí jejich četnost, může být výborným navigačním systémem, který rychle a neomylně signalizuje bažiny, v nichž se může korupčníkům dobře dařit. Jestli si v téhle zemi nějaký společenskovědní výzkumný projekt zaslouží tučný grant, tak je to nepochybně tento.
